Prezident Donald Trump svou neústupnou snahou o demontáž ministerstva školství jasně ukazuje, že dobře rozumí své voličské základně.
Trump si už v roce 2016 zajistil drtivé vítězství mezi bílými voliči bez vysokoškolského vzdělání, když v tomto segmentu porazil Hillary Clintonovou s náskokem až 35 %. Tento výsledek jasně ukázal, že právě tato voličská skupina tvoří pevný pilíř jeho politické podpory.
Tento trend loni v listopadu potvrdila i Kamala Harrisová, která nejenže nedokázala oslovit bílé voliče bez vysokoškolského vzdělání, ale výrazně ztratila i mezi hispánskými a černošskými voliči. Trumpovi přitom stačilo jen několik dobře mířených hesel, aby si tyto skupiny naklonil na svou stranu – a znovu prokázal svou schopnost jednoduchými, ale účinnými poselstvími formovat elektorát.
V loňských prezidentských volbách získal Trump až dvě třetiny hlasů od voličů bez vysokoškolského vzdělání, potvrdil tak svou dominanci mezi pracující třídou. Výraznou podporu mu vyjádřily také bílé ženy bez vysokoškolského titulu, z nichž se pro něj vyslovilo 60 %.
Mistr hesel Trump
Jedním z klíčových faktorů Trumpova úspěchu mezi pracující třídou a voliči s nižším vzděláním je jednoduchost a srozumitelnost jeho prohlášení. Jeho rétorika, zbavená složitých politických formulací, cíleně oslovuje běžné Američany, kteří v ní nacházejí přímá a jasná poselství rezonující s jejich každodenní realitou.
Vysokoškolské vzdělání často vede k rozvoji kritického myšlení, které pomáhá lidem lépe analyzovat informace, rozlišovat mezi fakty a populistickou rétorikou. To však v žádném případě neznamená, že lidé bez vysokoškolského titulu nejsou schopni kritického uvažování – spíše jde o to, že vzdělávací systém poskytuje nástroje a metodologii, které mohou tento proces usnadnit a prohloubit. Rozdíly v přístupu k informacím a vnímání politických sdělení tedy nejsou otázkou inteligence, ale především možností, ke kterým měl kdo v průběhu života přístup.
Trump přesně ví, na koho cílí – a jeho jednání to dokonale odráží. Příkladem může být situace, kdy mu Elon Musk osobně přivezl novou Teslu, načež Trump nešetřil chválou. Označil vůz za skvělý a Teslu za fantastickou firmu, přestože je dlouhodobým odpůrcem elektromobility a ekologických opatření.
Zdánlivý obrat v postoji však měl pravděpodobně jediný cíl – pomoci Muskovi, jehož akcie v té době ztratily stovky miliard dolarů. Trumpovým pochvalným prohlášením tak mohla být snaha přispět k jejich opětovnému růstu. Jeho veřejná vystoupení nebývají motivována pevnými postoji, ale taktickými kalkulacemi.
Trumpovo označení Tesly za „skvělé auto“ rezonuje mezi jeho voliči a lze očekávat, že jeho slova povedou k nárůstu zájmu o akcie společnosti. Pro běžného voliče jde o jednoduchý, pozitivní signál – pokud Trump chválí Teslu, znamená to, že je to důvěryhodná firma s budoucností.
Co už ale mnozí nevnímají, je skutečnost, že otevřená propagace soukromých firem ze strany prezidenta či politického lídra může být podle amerických zákonů nelegální. Federální etická pravidla striktně zakazují využívání veřejné funkce k podpoře komerčních zájmů. Pokud by bylo prokázáno, že Trumpova slova měla za cíl uměle zvýšit hodnotu akcií Tesly, mohlo by jít o střet zájmů s odpovídajícími právními dopady.
Trump dlouhodobě ignoruje etické hranice, a přesto mu jeho voliči nejen odpouštějí, ale často ho v tom podporují. Důvod? Jejich vnímání Trumpa jako bojovníka proti establishmentu, který podle nich ztělesňuje elitářské zájmy odtržené od běžných Američanů. Právě tento boj proti systému je jádrem Trumpovy politiky – a právě zde si získal nejhlubší sympatie amerického lidu.
Spojené státy jsou demokracií, která velmi citlivě reaguje na společenské nálady, snad více než kterákoliv jiná země. Krize posledních let – pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se ceny potravin a nemovitostí – vytvořily ideální podhoubí pro Trumpovu rétoriku, v níž se stylizuje do role jediného lídra schopného postavit se „zkaženému establishmentu“ a vrátit Ameriku zpět k prosperitě. V této atmosféře nezáleží ani tolik na faktech či etických otázkách, ale na tom, jak Trump dokáže využít společenské napětí ve svůj prospěch – a v tom je mistr.
Trump, spolu se svým nejbližším okruhem, do něhož patří například Musk či nový ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., se řadí mezi časté šiřitele a zastánce konspiračních teorií. Trumpova strategie je jednoduchá, ale účinná – využívá principy, na nichž konspirace přirozeně fungují. Tyto narativy totiž nabízejí srozumitelná a přímá vysvětlení složitých problémů, což působí přitažlivě zejména v době nejistoty a nedůvěry k elitám.
Kombinace zjednodušeného boje proti establishmentu a nabízení alternativních pravd dává lidem pocit kontroly, zatímco odpovědnost za složité celospolečenské problémy přesouvá na tajné elity, korporace či politické soupeře. Tento polarizační styl komunikace umožňuje Trumpovi nejen mobilizovat své voliče, ale také odklánět pozornost od nepříjemných faktů, která by mohla narušit jeho vlastní politický obraz.
Konkrétně Musk jako šéf Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE) staví svou roli na boji proti „zkaženému establishmentu“, díky němuž se stylizuje do role jakéhosi rytíře na bílém koni či dokonce Robina Hooda, jenž očišťuje státní aparát od korupce a údajně vrací peníze zpět lidem.
Trump tuto rétoriku ještě umocňuje, když hovoří o miliardách dolarů, které díky DOGE potečou přímo k americkým občanům. Problém? Zatím se tak nestalo. A symbolem tohoto nesplněného slibu je třeba neutišitelně vysoká cena vajec, která pro mnohé Američany představuje bolestivou připomínku, že slibovaná ekonomická záchrana zatím nepřišla.
Zatímco ceny vajec zůstávají neúprosně vysoké, Trump už varuje, že americká ekonomika může vstoupit do recese – ovšem s tím, že půjde jen o dočasnou fázi na cestě k přesněji nedefinovanému blahobytu. Tato náhlá změna rétoriky ostře kontrastuje s jeho slavnostní inaugurační řečí, kde s pompou ohlašoval „zlatou éru Ameriky“. Nyní však místo prosperity připravuje Američany na ekonomické zpomalení a postupně přiznává, že jeho velkolepé sliby narážejí na realitu.
Bez funknčního školství bude boj nemožný
Politická opozice nadále čelí rostoucímu tlaku Trumpovy administrativy – ať už formou ostrých slovních útoků, nebo dokonce právních kroků namířených proti jejím klíčovým představitelům. Mezitím Demokratická strana i téměř půl roku po volbách zůstává paralyzovaná, neschopná formulovat jasný program, který by Američanům nabídl víc než jen opozici vůči Trumpovi.
Uprostřed politického chaosu se Donald Trump pouští do bezprecedentní likvidace ministerstva školství, kterou svěřil do rukou nové ministryně Lindy McMahonové. Jejím úkolem je „podniknout nezbytné kroky k usnadnění uzavření ministerstva školství“, jak uvedla prezidentova mluvčí Karoline Leavittová.
Podle serveru NPR má McMahonová jednat „v maximální možné míře v souladu se zákonem“. Administrativa tímto způsobem hledá právní kličky, jak ministerstvo rozložit co nejrychleji. Tento drastický krok začal nabývat konkrétních obrysů jen o několik dní později – server USA Today informoval, že v úterý obdrželo výpověď více než 1300 zaměstnanců ministerstva, zatímco dalších 572 pracovníků přijalo nabídku odstupného už o týden dříve.
Výsledkem je dramatický odliv zaměstnanců ministerstva školství – během několika týdnů se jejich počet propadl z 4133 na pouhých 2183. Z kdysi klíčové instituce se tak stává oslabená federální agentura, která brzy přijde o zásadní pravomoci, včetně správy studentských půjček a ochrany práv znevýhodněných studentů.
Pokud ministerstvo školství skutečně zanikne a jeho pravomoci budou přerozděleny mezi ministerstva financí a spravedlnosti, Spojené státy přijdou o jednotný vzdělávací systém. To by mohlo vést k ještě větší nerovnosti v přístupu ke vzdělání, kdy by kvalitní vzdělání zůstalo privilegiem elitních vrstev, zatímco studenti z nižších sociálních tříd by čelili ještě větším překážkám.
Dopady tohoto kroku by však neskončily jen u vzdělávání. Slabší vzdělanostní základna by se tvrdě promítla do americké ekonomiky a informační bezpečnosti, čímž by USA ztratily konkurenceschopnost i odolnost vůči moderním hrozbám. Tento experiment s demontáží federálního dohledu nad vzděláváním by tak mohl zasáhnout mnohem hlouběji, než si jeho zastánci připouštějí.
S poklesem úrovně vzdělání a omezeným přístupem k informacím se Trumpova prohlášení stanou ještě věrohodnější pro širší masu voličů. Lidé, kteří neměli možnost hlouběji porozumět politickým a ekonomickým souvislostem, budou snáze přijímat zjednodušené a populistické narativy, které Trump a jeho okolí tak efektivně využívají.
Ačkoliv Trump sám už znovu kandidovat nemůže, nelze očekávat, že by jeho vliv na americkou politiku zeslábl. Naopak – je pravděpodobné, že za Republikánskou stranu „doporučí“ svého nástupce, který bude pokračovat v jeho extrémní a populistické agendě. Pokud se mu podaří upevnit své politické dědictví, může tento směr formovat americkou politiku ještě dlouhá léta.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
