Prezident Donald Trump svou neústupnou snahou o demontáž ministerstva školství jasně ukazuje, že dobře rozumí své voličské základně.
Trump si už v roce 2016 zajistil drtivé vítězství mezi bílými voliči bez vysokoškolského vzdělání, když v tomto segmentu porazil Hillary Clintonovou s náskokem až 35 %. Tento výsledek jasně ukázal, že právě tato voličská skupina tvoří pevný pilíř jeho politické podpory.
Tento trend loni v listopadu potvrdila i Kamala Harrisová, která nejenže nedokázala oslovit bílé voliče bez vysokoškolského vzdělání, ale výrazně ztratila i mezi hispánskými a černošskými voliči. Trumpovi přitom stačilo jen několik dobře mířených hesel, aby si tyto skupiny naklonil na svou stranu – a znovu prokázal svou schopnost jednoduchými, ale účinnými poselstvími formovat elektorát.
V loňských prezidentských volbách získal Trump až dvě třetiny hlasů od voličů bez vysokoškolského vzdělání, potvrdil tak svou dominanci mezi pracující třídou. Výraznou podporu mu vyjádřily také bílé ženy bez vysokoškolského titulu, z nichž se pro něj vyslovilo 60 %.
Mistr hesel Trump
Jedním z klíčových faktorů Trumpova úspěchu mezi pracující třídou a voliči s nižším vzděláním je jednoduchost a srozumitelnost jeho prohlášení. Jeho rétorika, zbavená složitých politických formulací, cíleně oslovuje běžné Američany, kteří v ní nacházejí přímá a jasná poselství rezonující s jejich každodenní realitou.
Vysokoškolské vzdělání často vede k rozvoji kritického myšlení, které pomáhá lidem lépe analyzovat informace, rozlišovat mezi fakty a populistickou rétorikou. To však v žádném případě neznamená, že lidé bez vysokoškolského titulu nejsou schopni kritického uvažování – spíše jde o to, že vzdělávací systém poskytuje nástroje a metodologii, které mohou tento proces usnadnit a prohloubit. Rozdíly v přístupu k informacím a vnímání politických sdělení tedy nejsou otázkou inteligence, ale především možností, ke kterým měl kdo v průběhu života přístup.
Trump přesně ví, na koho cílí – a jeho jednání to dokonale odráží. Příkladem může být situace, kdy mu Elon Musk osobně přivezl novou Teslu, načež Trump nešetřil chválou. Označil vůz za skvělý a Teslu za fantastickou firmu, přestože je dlouhodobým odpůrcem elektromobility a ekologických opatření.
Zdánlivý obrat v postoji však měl pravděpodobně jediný cíl – pomoci Muskovi, jehož akcie v té době ztratily stovky miliard dolarů. Trumpovým pochvalným prohlášením tak mohla být snaha přispět k jejich opětovnému růstu. Jeho veřejná vystoupení nebývají motivována pevnými postoji, ale taktickými kalkulacemi.
Trumpovo označení Tesly za „skvělé auto“ rezonuje mezi jeho voliči a lze očekávat, že jeho slova povedou k nárůstu zájmu o akcie společnosti. Pro běžného voliče jde o jednoduchý, pozitivní signál – pokud Trump chválí Teslu, znamená to, že je to důvěryhodná firma s budoucností.
Co už ale mnozí nevnímají, je skutečnost, že otevřená propagace soukromých firem ze strany prezidenta či politického lídra může být podle amerických zákonů nelegální. Federální etická pravidla striktně zakazují využívání veřejné funkce k podpoře komerčních zájmů. Pokud by bylo prokázáno, že Trumpova slova měla za cíl uměle zvýšit hodnotu akcií Tesly, mohlo by jít o střet zájmů s odpovídajícími právními dopady.
Trump dlouhodobě ignoruje etické hranice, a přesto mu jeho voliči nejen odpouštějí, ale často ho v tom podporují. Důvod? Jejich vnímání Trumpa jako bojovníka proti establishmentu, který podle nich ztělesňuje elitářské zájmy odtržené od běžných Američanů. Právě tento boj proti systému je jádrem Trumpovy politiky – a právě zde si získal nejhlubší sympatie amerického lidu.
Spojené státy jsou demokracií, která velmi citlivě reaguje na společenské nálady, snad více než kterákoliv jiná země. Krize posledních let – pandemie covidu-19, válka na Ukrajině, rostoucí inflace a zvyšující se ceny potravin a nemovitostí – vytvořily ideální podhoubí pro Trumpovu rétoriku, v níž se stylizuje do role jediného lídra schopného postavit se „zkaženému establishmentu“ a vrátit Ameriku zpět k prosperitě. V této atmosféře nezáleží ani tolik na faktech či etických otázkách, ale na tom, jak Trump dokáže využít společenské napětí ve svůj prospěch – a v tom je mistr.
Trump, spolu se svým nejbližším okruhem, do něhož patří například Musk či nový ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., se řadí mezi časté šiřitele a zastánce konspiračních teorií. Trumpova strategie je jednoduchá, ale účinná – využívá principy, na nichž konspirace přirozeně fungují. Tyto narativy totiž nabízejí srozumitelná a přímá vysvětlení složitých problémů, což působí přitažlivě zejména v době nejistoty a nedůvěry k elitám.
Kombinace zjednodušeného boje proti establishmentu a nabízení alternativních pravd dává lidem pocit kontroly, zatímco odpovědnost za složité celospolečenské problémy přesouvá na tajné elity, korporace či politické soupeře. Tento polarizační styl komunikace umožňuje Trumpovi nejen mobilizovat své voliče, ale také odklánět pozornost od nepříjemných faktů, která by mohla narušit jeho vlastní politický obraz.
Konkrétně Musk jako šéf Úřadu pro efektivitu vlády (DOGE) staví svou roli na boji proti „zkaženému establishmentu“, díky němuž se stylizuje do role jakéhosi rytíře na bílém koni či dokonce Robina Hooda, jenž očišťuje státní aparát od korupce a údajně vrací peníze zpět lidem.
Trump tuto rétoriku ještě umocňuje, když hovoří o miliardách dolarů, které díky DOGE potečou přímo k americkým občanům. Problém? Zatím se tak nestalo. A symbolem tohoto nesplněného slibu je třeba neutišitelně vysoká cena vajec, která pro mnohé Američany představuje bolestivou připomínku, že slibovaná ekonomická záchrana zatím nepřišla.
Zatímco ceny vajec zůstávají neúprosně vysoké, Trump už varuje, že americká ekonomika může vstoupit do recese – ovšem s tím, že půjde jen o dočasnou fázi na cestě k přesněji nedefinovanému blahobytu. Tato náhlá změna rétoriky ostře kontrastuje s jeho slavnostní inaugurační řečí, kde s pompou ohlašoval „zlatou éru Ameriky“. Nyní však místo prosperity připravuje Američany na ekonomické zpomalení a postupně přiznává, že jeho velkolepé sliby narážejí na realitu.
Bez funknčního školství bude boj nemožný
Politická opozice nadále čelí rostoucímu tlaku Trumpovy administrativy – ať už formou ostrých slovních útoků, nebo dokonce právních kroků namířených proti jejím klíčovým představitelům. Mezitím Demokratická strana i téměř půl roku po volbách zůstává paralyzovaná, neschopná formulovat jasný program, který by Američanům nabídl víc než jen opozici vůči Trumpovi.
Uprostřed politického chaosu se Donald Trump pouští do bezprecedentní likvidace ministerstva školství, kterou svěřil do rukou nové ministryně Lindy McMahonové. Jejím úkolem je „podniknout nezbytné kroky k usnadnění uzavření ministerstva školství“, jak uvedla prezidentova mluvčí Karoline Leavittová.
Podle serveru NPR má McMahonová jednat „v maximální možné míře v souladu se zákonem“. Administrativa tímto způsobem hledá právní kličky, jak ministerstvo rozložit co nejrychleji. Tento drastický krok začal nabývat konkrétních obrysů jen o několik dní později – server USA Today informoval, že v úterý obdrželo výpověď více než 1300 zaměstnanců ministerstva, zatímco dalších 572 pracovníků přijalo nabídku odstupného už o týden dříve.
Výsledkem je dramatický odliv zaměstnanců ministerstva školství – během několika týdnů se jejich počet propadl z 4133 na pouhých 2183. Z kdysi klíčové instituce se tak stává oslabená federální agentura, která brzy přijde o zásadní pravomoci, včetně správy studentských půjček a ochrany práv znevýhodněných studentů.
Pokud ministerstvo školství skutečně zanikne a jeho pravomoci budou přerozděleny mezi ministerstva financí a spravedlnosti, Spojené státy přijdou o jednotný vzdělávací systém. To by mohlo vést k ještě větší nerovnosti v přístupu ke vzdělání, kdy by kvalitní vzdělání zůstalo privilegiem elitních vrstev, zatímco studenti z nižších sociálních tříd by čelili ještě větším překážkám.
Dopady tohoto kroku by však neskončily jen u vzdělávání. Slabší vzdělanostní základna by se tvrdě promítla do americké ekonomiky a informační bezpečnosti, čímž by USA ztratily konkurenceschopnost i odolnost vůči moderním hrozbám. Tento experiment s demontáží federálního dohledu nad vzděláváním by tak mohl zasáhnout mnohem hlouběji, než si jeho zastánci připouštějí.
S poklesem úrovně vzdělání a omezeným přístupem k informacím se Trumpova prohlášení stanou ještě věrohodnější pro širší masu voličů. Lidé, kteří neměli možnost hlouběji porozumět politickým a ekonomickým souvislostem, budou snáze přijímat zjednodušené a populistické narativy, které Trump a jeho okolí tak efektivně využívají.
Ačkoliv Trump sám už znovu kandidovat nemůže, nelze očekávat, že by jeho vliv na americkou politiku zeslábl. Naopak – je pravděpodobné, že za Republikánskou stranu „doporučí“ svého nástupce, který bude pokračovat v jeho extrémní a populistické agendě. Pokud se mu podaří upevnit své politické dědictví, může tento směr formovat americkou politiku ještě dlouhá léta.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.