Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Rostoucí počet států včetně Velké Británie a Kanady deklaruje připravenost uznat Palestinu jako nezávislý stát. Po loňském uznání španělské, irské a norské vlády a červencovém uznání ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se k tomuto kroku začínají přiklánět i další západní mocnosti, což představuje diplomatický posun po letech stagnace mírového procesu.
Symbolický význam těchto uznání je nepopiratelný, protože vytvářejí tlak na mezinárodní scéně a posilují požadavek na spravedlivé řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Současně však zůstává otázkou, zda je palestinská entita připravená fungovat jako plnohodnotný stát.
Geografická a politická realita je totiž komplikovaná. Území, které by mělo tvořit budoucí Palestinu, tedy Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, je fakticky rozdělené, a to nejen geograficky izraelskou kontrolou, ale i vnitřně politicky. Západní břeh je spravován Palestinskou samosprávou pod vedením hnutí Fatah, zatímco Pásmo Gazy ovládá islamistické hnutí Hamás, které je Spojenými státy a Evropskou unií považováno za teroristickou organizaci. Tyto dvě entity mezi sebou dlouhodobě soupeří a nemají společnou politickou vizi.
Palestinská samospráva navíc čelí vážným problémům v oblasti správy, ekonomiky, bezpečnosti i legitimity. Její autorita je oslabena rozsáhlou korupcí, nedostatkem demokratických mechanismů a neschopností zajistit základní služby obyvatelstvu. Mnozí Palestinci ztrácejí důvěru ve vlastní instituce, a mezinárodní pomoc je pro fungování samosprávy klíčová. Významná část mezinárodní komunity proto uznává, že i když je diplomatická podpora důležitá, samotné uznání nestačí; potřebná je také hluboká vnitřní reforma a stabilizace palestinských institucí.
Z právního hlediska má Palestina status pozorovatelského nečlenského státu OSN od roku 2012. V současnosti ji plně uznává více než 140 států, především z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Většina západních zemí – včetně Spojených států – však dosud uznání odkládala s odkazem na nutnost vyjednaného řešení s Izraelem. Vlny uznání lze proto chápat i jako výraz frustrace z pokračující okupace a zablokovaného mírového procesu.
Přesto je nezbytné, aby část mezinárodní komunity vyslala jasný signál, že legitimní palestinské nároky na státnost nelze nadále přehlížet. Uznání Palestiny neřeší všechny problémy, ale představuje důležitý krok k vyvážení geopolitických sil, v nichž Spojené státy setrvale podporují Izrael, často i za cenu ignorování mezinárodního humanitárního práva.
Současná situace v Gaze ukazuje, že bez diplomatického tlaku a rovnováhy se status quo jen prohlubuje. Masivní ničení civilní infrastruktury, tisíce obětí a akutní nedostatek potravin a léků jsou výsledkem izraelské vojenské strategie, která má sice za cíl eliminaci Hamásu, ale fakticky zasahuje celou civilní populaci.
Pokud má vzniknout životaschopná Palestina, je odstranění vlivu Hamásu nezbytné. Jenže právě tento cíl, byť oprávněný, dnes slouží jako zástěrka pro devastaci celého pásma a znemožňuje jakékoli politické sjednocení.
Vytváří se tak prakticky neřešitelný paradox. Mezinárodní uznání Palestiny je nezbytné pro spravedlivé řešení konfliktu, zároveň však neexistuje jednotné a funkční vedení, které by mohlo tento stát efektivně spravovat. Eliminace Hamásu je předpokladem míru, ale současná podoba izraelské ofenzivy spíše podkopává šance na politickou rekonstrukci a posiluje radikalizaci. Mezinárodní komunita proto čelí dilematu. Jak podpořit palestinskou státnost, aniž by legitimizovala terorismus nebo prohlubovala humanitární katastrofu?
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.