Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.
Rostoucí počet států včetně Velké Británie a Kanady deklaruje připravenost uznat Palestinu jako nezávislý stát. Po loňském uznání španělské, irské a norské vlády a červencovém uznání ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se k tomuto kroku začínají přiklánět i další západní mocnosti, což představuje diplomatický posun po letech stagnace mírového procesu.
Symbolický význam těchto uznání je nepopiratelný, protože vytvářejí tlak na mezinárodní scéně a posilují požadavek na spravedlivé řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Současně však zůstává otázkou, zda je palestinská entita připravená fungovat jako plnohodnotný stát.
Geografická a politická realita je totiž komplikovaná. Území, které by mělo tvořit budoucí Palestinu, tedy Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, je fakticky rozdělené, a to nejen geograficky izraelskou kontrolou, ale i vnitřně politicky. Západní břeh je spravován Palestinskou samosprávou pod vedením hnutí Fatah, zatímco Pásmo Gazy ovládá islamistické hnutí Hamás, které je Spojenými státy a Evropskou unií považováno za teroristickou organizaci. Tyto dvě entity mezi sebou dlouhodobě soupeří a nemají společnou politickou vizi.
Palestinská samospráva navíc čelí vážným problémům v oblasti správy, ekonomiky, bezpečnosti i legitimity. Její autorita je oslabena rozsáhlou korupcí, nedostatkem demokratických mechanismů a neschopností zajistit základní služby obyvatelstvu. Mnozí Palestinci ztrácejí důvěru ve vlastní instituce, a mezinárodní pomoc je pro fungování samosprávy klíčová. Významná část mezinárodní komunity proto uznává, že i když je diplomatická podpora důležitá, samotné uznání nestačí; potřebná je také hluboká vnitřní reforma a stabilizace palestinských institucí.
Z právního hlediska má Palestina status pozorovatelského nečlenského státu OSN od roku 2012. V současnosti ji plně uznává více než 140 států, především z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Většina západních zemí – včetně Spojených států – však dosud uznání odkládala s odkazem na nutnost vyjednaného řešení s Izraelem. Vlny uznání lze proto chápat i jako výraz frustrace z pokračující okupace a zablokovaného mírového procesu.
Přesto je nezbytné, aby část mezinárodní komunity vyslala jasný signál, že legitimní palestinské nároky na státnost nelze nadále přehlížet. Uznání Palestiny neřeší všechny problémy, ale představuje důležitý krok k vyvážení geopolitických sil, v nichž Spojené státy setrvale podporují Izrael, často i za cenu ignorování mezinárodního humanitárního práva.
Současná situace v Gaze ukazuje, že bez diplomatického tlaku a rovnováhy se status quo jen prohlubuje. Masivní ničení civilní infrastruktury, tisíce obětí a akutní nedostatek potravin a léků jsou výsledkem izraelské vojenské strategie, která má sice za cíl eliminaci Hamásu, ale fakticky zasahuje celou civilní populaci.
Pokud má vzniknout životaschopná Palestina, je odstranění vlivu Hamásu nezbytné. Jenže právě tento cíl, byť oprávněný, dnes slouží jako zástěrka pro devastaci celého pásma a znemožňuje jakékoli politické sjednocení.
Vytváří se tak prakticky neřešitelný paradox. Mezinárodní uznání Palestiny je nezbytné pro spravedlivé řešení konfliktu, zároveň však neexistuje jednotné a funkční vedení, které by mohlo tento stát efektivně spravovat. Eliminace Hamásu je předpokladem míru, ale současná podoba izraelské ofenzivy spíše podkopává šance na politickou rekonstrukci a posiluje radikalizaci. Mezinárodní komunita proto čelí dilematu. Jak podpořit palestinskou státnost, aniž by legitimizovala terorismus nebo prohlubovala humanitární katastrofu?
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.
Strach o Lenku Filipovou si na konci října právem dělají fanoušci. Populární hudebnice, jejíž talent zdědila i neméně úspěšná dcera, odložila několik koncertů. Jak vyšlo najevo, důvodem jsou zdravotní potíže způsobené úrazem.
Naše situace v Pokrovsku a jeho okolí je složitá, přiznal velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Aktivita ruských vojáků v oblasti sílí, konstatoval podle BBC. Syrskyj nicméně popřel, že by se ukrajinské jednotky nacházely v obklíčení.
Český dostihový sport postihla ještě během měsíce října, kdy tradičně probíhá Velká pardubická, smutná zpráva. Ve věku 56 let náhle zemřel bývalý žokej a současný trenér Pavel Složil.
Policie od čtvrtečního večera vyšetřuje vraždu, ke které mělo dojít ve věznici v Plzni. Jeden z vězňů měl připravit o život jiného odsouzeného. Pokud se to potvrdí, dotyčný si pravděpodobně výrazně prodlouží pobyt za mřížemi.
Princ Andrew přijde o titul prince a opustí sídlo Royal Lodge ve Windsoru, rozhodl král Karel III. jako hlava britské královské rodiny. Informovala o tom BBC. Rozhodnutí padlo po týdnech sílící kritiky prince v souvislosti s kauzou kolem Jeffreyho Epsteina.
Začíná poslední říjnový den, o víkendu pak začne listopad. Co se týká počasí, k žádnému zásadnímu zlomu by dojít nemělo. Nejvyšší denní teploty se budou držet nad 10 stupni, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
V Karibiku se začíná ukazovat, jak velkou spoušť napáchal hurikán Melissa, který byl například označen za nejsilnější bouři v historii Jamajky. Tam přišlo o život několik lidí, ještě více obětí ale hlásí Haiti. Informovala o tom BBC.
Tragickým případem se od dnešního rána zabývá policie na Přerovsku. Upozornil na to web novinky.cz, podle kterého byli nalezeni dva mladí lidé bez známek života. V tuto chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by se na jejich smrti podílela ještě další osoba.
Veronika Žilková má děti se třemi různými muži, dva partnery už po svém boku vystřídala i po rozvodu s Martinem Stropnickým. Momentálně vypadá šťastně, což nejspíš vedlo i k otázkám, které mohly slavnou herečku překvapit.