Nepřekonatelná překážka v závodech o uznání samostatné Palestiny. Jen těžko může fungovat jako plnohodnotný stát

Komentář
Palestina
Palestina, foto: Depositphotos
Pavel Němec 2. srpna 2025 09:12
Sdílej:

Západní mocnosti včetně Velké Británie a Kanady se chystají uznat Palestinu jako nezávislý stát poté, co tak učinila Francie. Tento krok má posílit diplomatický tlak na Izrael a vyvážit jednostrannou podporu USA, které i přes humanitární krizi v Gaze nadále plně stojí za izraelskou vládou. Přestože je uznání Palestiny nutné a symbolicky silné, narazí na realitu rozděleného území, nefunkčních institucí a přítomnosti Hamásu, což vytváří takřka neřešitelný politický a bezpečnostní paradox.

Rostoucí počet států včetně Velké Británie a Kanady deklaruje připravenost uznat Palestinu jako nezávislý stát. Po loňském uznání španělské, irské a norské vlády a červencovém uznání ze strany francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se k tomuto kroku začínají přiklánět i další západní mocnosti, což představuje diplomatický posun po letech stagnace mírového procesu.

Symbolický význam těchto uznání je nepopiratelný, protože vytvářejí tlak na mezinárodní scéně a posilují požadavek na spravedlivé řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Současně však zůstává otázkou, zda je palestinská entita připravená fungovat jako plnohodnotný stát.

Geografická a politická realita je totiž komplikovaná. Území, které by mělo tvořit budoucí Palestinu, tedy Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy, je fakticky rozdělené, a to nejen geograficky izraelskou kontrolou, ale i vnitřně politicky. Západní břeh je spravován Palestinskou samosprávou pod vedením hnutí Fatah, zatímco Pásmo Gazy ovládá islamistické hnutí Hamás, které je Spojenými státy a Evropskou unií považováno za teroristickou organizaci. Tyto dvě entity mezi sebou dlouhodobě soupeří a nemají společnou politickou vizi.

Palestinská samospráva navíc čelí vážným problémům v oblasti správy, ekonomiky, bezpečnosti i legitimity. Její autorita je oslabena rozsáhlou korupcí, nedostatkem demokratických mechanismů a neschopností zajistit základní služby obyvatelstvu. Mnozí Palestinci ztrácejí důvěru ve vlastní instituce, a mezinárodní pomoc je pro fungování samosprávy klíčová. Významná část mezinárodní komunity proto uznává, že i když je diplomatická podpora důležitá, samotné uznání nestačí; potřebná je také hluboká vnitřní reforma a stabilizace palestinských institucí.

Z právního hlediska má Palestina status pozorovatelského nečlenského státu OSN od roku 2012. V současnosti ji plně uznává více než 140 států, především z Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Většina západních zemí – včetně Spojených států – však dosud uznání odkládala s odkazem na nutnost vyjednaného řešení s Izraelem. Vlny uznání lze proto chápat i jako výraz frustrace z pokračující okupace a zablokovaného mírového procesu.

Přesto je nezbytné, aby část mezinárodní komunity vyslala jasný signál, že legitimní palestinské nároky na státnost nelze nadále přehlížet. Uznání Palestiny neřeší všechny problémy, ale představuje důležitý krok k vyvážení geopolitických sil, v nichž Spojené státy setrvale podporují Izrael, často i za cenu ignorování mezinárodního humanitárního práva.

Současná situace v Gaze ukazuje, že bez diplomatického tlaku a rovnováhy se status quo jen prohlubuje. Masivní ničení civilní infrastruktury, tisíce obětí a akutní nedostatek potravin a léků jsou výsledkem izraelské vojenské strategie, která má sice za cíl eliminaci Hamásu, ale fakticky zasahuje celou civilní populaci.

Pokud má vzniknout životaschopná Palestina, je odstranění vlivu Hamásu nezbytné. Jenže právě tento cíl, byť oprávněný, dnes slouží jako zástěrka pro devastaci celého pásma a znemožňuje jakékoli politické sjednocení.

Vytváří se tak prakticky neřešitelný paradox. Mezinárodní uznání Palestiny je nezbytné pro spravedlivé řešení konfliktu, zároveň však neexistuje jednotné a funkční vedení, které by mohlo tento stát efektivně spravovat. Eliminace Hamásu je předpokladem míru, ale současná podoba izraelské ofenzivy spíše podkopává šance na politickou rekonstrukci a posiluje radikalizaci. Mezinárodní komunita proto čelí dilematu. Jak podpořit palestinskou státnost, aniž by legitimizovala terorismus nebo prohlubovala humanitární katastrofu?

Témata:
Stalo se