Premiér Petr Fiala se nyní musí vypořádat s tím, jak mu exministr spravedlnosti Pavel Blažek výrazně zkomplikoval předvolební kampaň koalice Spolu. Jenže, jak se ukazuje, s tím si premiér příliš neví rady. Namísto toho, aby otevíral témata, která občany opravdu pálí, raději opakovaně varuje před proruskými vlivy a osočuje opozici. Jenže opozice pouze dělá svou práci – pečlivě kontroluje vládu a správně na ní nenechává nit suchou. A když premiér Fiala znovu a znovu sahá po slově „proruský“, unavuje tím už i své nejvěrnější příznivce.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek si zřejmě neuvědomil, jak obrovský dopad bude mít přijetí miliardového bitcoinového daru pro jeho resort na předvolební kampaň koalice Spolu. Krok, který původně možná vypadal jako příležitost k financování státní agendy, se pro ODS a celý kabinet stal toxickou přítěží. Nepřekvapí proto, že opozice teď bije na poplach a Starostové a nezávislí, klíčová opora vlády, začínají pochybovat o dalším setrvání v kabinetu Petra Fialy.
Teď pro koalici Spolu, jíž pomyslně šéfuje ODS, nastaly krušné chvíle. Jak se ukazuje, jen těžko se s tím srovnává. Předvolební kampaň zkostnatěla, ukazuje neustále ty samé narativy, a především se zbavuje odpovědnosti za Blažkovo konání. Ačkoli dnes už to neplatí, tak v době, kdy byl Blažek ministrem, hájil barvy právě občanských demokratů. Tím pádem přijetí bitcoinového daru od trestaného člověka jde také na hlavu ODS, která podle tvrzení svých členů neměla o konání bývalého ministra ani ponětí.
Premiér Fiala se na sociální síti X nechal slyšet, že před jednáním vlády chápe „určitou nervozitu v řadách vládní koalice“. Vyzval koalici Spolu a Starosty k tomu, aby situaci neeskalovali. „Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je opozice a proruské síly v zemi,“ podotkl.
Jako každý významný politik, Fiala coby lídr České republiky i poměrně nepopulární vlády, má možnost oslovit veřejnost na sociálních sítích. Jenže namísto toho, aby dokázal nabídnout konkrétní řešení, tak zopakoval mantru o tom, že spekulace a emoce ničemu nepomáhají, načež varoval před opozicí a proruskými silami v zemi.
Od chvíle, co se Blažkovy činy dostaly na veřejnost, opozice pouze dělá svou práci. Dohlíží na vládu a v případě takto velké kauzy na ní správně nenechává nit suchou. Volání po odchodu vlády nebo již exministra Blažka je na místě, protože to je prostě věc, kterou opozice má dělat a dělá, jakmile vláda či vládní politik něco skutečně pokazí.
Dále Fiala zopakoval formulku o proruských silách v zemi. Pravdu má v tom, že se zde nacházejí, a to zejména v řadách SPD a koalice Stačilo!, přičemž druhá jmenovaná ani nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně. Jenže po krku mu jde catch-all ANO, nejsilnější opoziční strana a pravděpodobný vítěz podzimních sněmovních voleb.
U Andreje Babiše a spol. se dá dohadovat o euroskepticismu, nicméně ANO v případě své vlády nebude zpochybňovat západní orientaci České republiky. Už ze samotné podstaty věci, že Babišovy podniky, podle kterých dělá svou politiku, jsou fixované na evropské dotace a odchod z EU proto nedává pro ANO absolutně žádný smysl.
Fiala zvolil rétoriku o proruských silách, nahrál pozornost SPD a dalším pofiderním hnutím, a v současné situaci jim neublížil, nýbrž nahrál na smeč. Právě tyto strany teď mohou vymáchat premiéra v tom, že neustále mluví o nesouvisejících problémech a nenabízí nová řešení. Přitom jich je tolik.
Celá vládní koalice může donekonečna omílat řadu témat, u kterých se voliči zatím necítí unaveni. Téma podpory Ukrajiny proti ruské invazi a pomoci válečným uprchlíkům je zcela jasné – Česká republika je podporuje a na tom se nic nezmění, ani kdyby se vlády ujalo ANO. Babiš a jeho tým totiž nemají žádný zájem uprchlíky omezovat ani usilovat o vítězství Ruska, protože jejich přítomnost znamená významný příspěvek do státního rozpočtu a Rusko představuje pro Českou republiku zásadní hrozbu, což Babiš dobře ví už z konce svého prvního premiérského mandátu.
Proto je aktuálně zbytečné toto téma zmiňovat, jenže Fiala z něj žije a doufá, že mu zajistí vítězství u sněmovních voleb. Jenže české občany trápí nepřeberné množství témat, které se odrážejí na jejich každodenní útratě. Ať už jde o ceny potravin, energií, neustále rostoucí ceny nájemního i vlastního bydlení, daně z nemovitosti a neustále se prodlužující věk odchodu do důchodu. Takže, pane premiére, zde je lepší navrhovat řešení. Slovem „proruský“ už nic nevyřešíte.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.