Premiér Petr Fiala se nyní musí vypořádat s tím, jak mu exministr spravedlnosti Pavel Blažek výrazně zkomplikoval předvolební kampaň koalice Spolu. Jenže, jak se ukazuje, s tím si premiér příliš neví rady. Namísto toho, aby otevíral témata, která občany opravdu pálí, raději opakovaně varuje před proruskými vlivy a osočuje opozici. Jenže opozice pouze dělá svou práci – pečlivě kontroluje vládu a správně na ní nenechává nit suchou. A když premiér Fiala znovu a znovu sahá po slově „proruský“, unavuje tím už i své nejvěrnější příznivce.
Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek si zřejmě neuvědomil, jak obrovský dopad bude mít přijetí miliardového bitcoinového daru pro jeho resort na předvolební kampaň koalice Spolu. Krok, který původně možná vypadal jako příležitost k financování státní agendy, se pro ODS a celý kabinet stal toxickou přítěží. Nepřekvapí proto, že opozice teď bije na poplach a Starostové a nezávislí, klíčová opora vlády, začínají pochybovat o dalším setrvání v kabinetu Petra Fialy.
Teď pro koalici Spolu, jíž pomyslně šéfuje ODS, nastaly krušné chvíle. Jak se ukazuje, jen těžko se s tím srovnává. Předvolební kampaň zkostnatěla, ukazuje neustále ty samé narativy, a především se zbavuje odpovědnosti za Blažkovo konání. Ačkoli dnes už to neplatí, tak v době, kdy byl Blažek ministrem, hájil barvy právě občanských demokratů. Tím pádem přijetí bitcoinového daru od trestaného člověka jde také na hlavu ODS, která podle tvrzení svých členů neměla o konání bývalého ministra ani ponětí.
Premiér Fiala se na sociální síti X nechal slyšet, že před jednáním vlády chápe „určitou nervozitu v řadách vládní koalice“. Vyzval koalici Spolu a Starosty k tomu, aby situaci neeskalovali. „Jediný, kdo by z toho měl prospěch, je opozice a proruské síly v zemi,“ podotkl.
Jako každý významný politik, Fiala coby lídr České republiky i poměrně nepopulární vlády, má možnost oslovit veřejnost na sociálních sítích. Jenže namísto toho, aby dokázal nabídnout konkrétní řešení, tak zopakoval mantru o tom, že spekulace a emoce ničemu nepomáhají, načež varoval před opozicí a proruskými silami v zemi.
Od chvíle, co se Blažkovy činy dostaly na veřejnost, opozice pouze dělá svou práci. Dohlíží na vládu a v případě takto velké kauzy na ní správně nenechává nit suchou. Volání po odchodu vlády nebo již exministra Blažka je na místě, protože to je prostě věc, kterou opozice má dělat a dělá, jakmile vláda či vládní politik něco skutečně pokazí.
Dále Fiala zopakoval formulku o proruských silách v zemi. Pravdu má v tom, že se zde nacházejí, a to zejména v řadách SPD a koalice Stačilo!, přičemž druhá jmenovaná ani nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně. Jenže po krku mu jde catch-all ANO, nejsilnější opoziční strana a pravděpodobný vítěz podzimních sněmovních voleb.
U Andreje Babiše a spol. se dá dohadovat o euroskepticismu, nicméně ANO v případě své vlády nebude zpochybňovat západní orientaci České republiky. Už ze samotné podstaty věci, že Babišovy podniky, podle kterých dělá svou politiku, jsou fixované na evropské dotace a odchod z EU proto nedává pro ANO absolutně žádný smysl.
Fiala zvolil rétoriku o proruských silách, nahrál pozornost SPD a dalším pofiderním hnutím, a v současné situaci jim neublížil, nýbrž nahrál na smeč. Právě tyto strany teď mohou vymáchat premiéra v tom, že neustále mluví o nesouvisejících problémech a nenabízí nová řešení. Přitom jich je tolik.
Celá vládní koalice může donekonečna omílat řadu témat, u kterých se voliči zatím necítí unaveni. Téma podpory Ukrajiny proti ruské invazi a pomoci válečným uprchlíkům je zcela jasné – Česká republika je podporuje a na tom se nic nezmění, ani kdyby se vlády ujalo ANO. Babiš a jeho tým totiž nemají žádný zájem uprchlíky omezovat ani usilovat o vítězství Ruska, protože jejich přítomnost znamená významný příspěvek do státního rozpočtu a Rusko představuje pro Českou republiku zásadní hrozbu, což Babiš dobře ví už z konce svého prvního premiérského mandátu.
Proto je aktuálně zbytečné toto téma zmiňovat, jenže Fiala z něj žije a doufá, že mu zajistí vítězství u sněmovních voleb. Jenže české občany trápí nepřeberné množství témat, které se odrážejí na jejich každodenní útratě. Ať už jde o ceny potravin, energií, neustále rostoucí ceny nájemního i vlastního bydlení, daně z nemovitosti a neustále se prodlužující věk odchodu do důchodu. Takže, pane premiére, zde je lepší navrhovat řešení. Slovem „proruský“ už nic nevyřešíte.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.