Tisíce lidí se u rakve v bazilice sv. Petra loučí s papežem Františkem

Kněží a další církevní hodnostáři v bílém, členové duchovního doprovodu i Vatikánská garda vytvořili důstojnou kulisu poslední pouti papeže, který vedl katolickou církev více než deset let. Když rakev přicházela na náměstí, rozezněly se zvony a dav věřících propukl v potlesk – nenucený, přirozený projev úcty a vděčnosti.

Obrovské obrazovky rozmístěné po celém prostranství přenášely živý přenos celé ceremonie. Průvod provázeli kardinálové v rudých rouchách, kteří se seřadili po stranách rakve a doprovodili ji až dovnitř baziliky. Tam papežovo tělo nyní leží v tichém prostoru u hlavního oltáře, hlídáno členy Švýcarské gardy a obklopeno zpěvy církevního sboru.

Rakev byla nejprve přenesena ze soukromé papežské rezidence a následně symbolicky nesena napříč náměstím až do samotného srdce katolické církve.

Soukromá modlitba, která předcházela otevření baziliky pro veřejnost, byla vyhrazena pouze kardinálům, biskupům a dalším vysokým církevním představitelům. Ti vzdali poslední hold muži, který se během svého pontifikátu stal hlasem pro sociálně slabé, obhájcem klimatu i průkopníkem mezicírkevního porozumění.

V rakvi papeže Františka se nachází i tradiční soubor pamětních mincí – každý kus připomíná jeden rok jeho pontifikátu. Jak uvedl papežův biograf Austen Ivereigh, jde o historicky zakořeněný zvyk, který má symbolizovat délku a význam jeho působení v čele katolické církve.

Zatímco v minulosti bylo tělo některých papežů balzamováno, v případě Františka k tomu nedošlo. Podle Ivereigha bylo tělo pouze ošetřeno metodou, která zpomalí proces rozkladu, ale jinak zůstalo „v přirozené podobě, jak papež zemřel“.

Bazilika sv. Petra je od dnešního dne otevřena veřejnosti, aby umožnila věřícím z celého světa osobně se rozloučit. Vatikán očekává desítky tisíc poutníků, kteří během nadcházejících dnů přijedou do Říma vyjádřit svou úctu muži, jehož hlas formoval duchovní i společenský diskurz poslední dekády.

František byl známý svou jednoduchostí, důrazem na spravedlnost, ekologickou odpovědnost a hledání smíření mezi náboženstvími. Jeho smrt zasáhla miliony katolíků po celém světě, ale i ty, kteří s církví nesdílejí víru, avšak oceňovali jeho lidskost a odvahu.

První den veřejného smutku se nesl ve znamení ticha, modliteb a vzpomínek. Atmosféra v bazilice i před ní zůstává klidná, rozjímavá, duchovně nabitá. Vše směřuje k sobotnímu pohřbu 26. dubna, který se stane vrcholem několika dnů truchlení a připomínek odchodu jedné z nejvýznamnějších postav současného křesťanského světa.