Tisíce věřících dnes za tichého zvuku liturgických zpěvů a úderů bazilikálních zvonů zaplnily Svatopetrské náměstí, aby vzdaly poslední poctu papeži Františkovi. Průvod, který doprovázel rakev zesnulého pontifika z jeho rezidence v Domě sv. Marty až ke vchodu do baziliky sv. Petra, se stal hluboce emotivní událostí, v níž se spojila tichá úcta a spontánní projevy smutku.
Video: Lidé se loučí s papežem Františkem v bazilice sv. Petra | YouTube
Kněží a další církevní hodnostáři v bílém, členové duchovního doprovodu i Vatikánská garda vytvořili důstojnou kulisu poslední pouti papeže, který vedl katolickou církev více než deset let. Když rakev přicházela na náměstí, rozezněly se zvony a dav věřících propukl v potlesk – nenucený, přirozený projev úcty a vděčnosti.
Obrovské obrazovky rozmístěné po celém prostranství přenášely živý přenos celé ceremonie. Průvod provázeli kardinálové v rudých rouchách, kteří se seřadili po stranách rakve a doprovodili ji až dovnitř baziliky. Tam papežovo tělo nyní leží v tichém prostoru u hlavního oltáře, hlídáno členy Švýcarské gardy a obklopeno zpěvy církevního sboru.
Rakev byla nejprve přenesena ze soukromé papežské rezidence a následně symbolicky nesena napříč náměstím až do samotného srdce katolické církve.
Soukromá modlitba, která předcházela otevření baziliky pro veřejnost, byla vyhrazena pouze kardinálům, biskupům a dalším vysokým církevním představitelům. Ti vzdali poslední hold muži, který se během svého pontifikátu stal hlasem pro sociálně slabé, obhájcem klimatu i průkopníkem mezicírkevního porozumění.
V rakvi papeže Františka se nachází i tradiční soubor pamětních mincí – každý kus připomíná jeden rok jeho pontifikátu. Jak uvedl papežův biograf Austen Ivereigh, jde o historicky zakořeněný zvyk, který má symbolizovat délku a význam jeho působení v čele katolické církve.
Zatímco v minulosti bylo tělo některých papežů balzamováno, v případě Františka k tomu nedošlo. Podle Ivereigha bylo tělo pouze ošetřeno metodou, která zpomalí proces rozkladu, ale jinak zůstalo „v přirozené podobě, jak papež zemřel“.
Bazilika sv. Petra je od dnešního dne otevřena veřejnosti, aby umožnila věřícím z celého světa osobně se rozloučit. Vatikán očekává desítky tisíc poutníků, kteří během nadcházejících dnů přijedou do Říma vyjádřit svou úctu muži, jehož hlas formoval duchovní i společenský diskurz poslední dekády.
František byl známý svou jednoduchostí, důrazem na spravedlnost, ekologickou odpovědnost a hledání smíření mezi náboženstvími. Jeho smrt zasáhla miliony katolíků po celém světě, ale i ty, kteří s církví nesdílejí víru, avšak oceňovali jeho lidskost a odvahu.
První den veřejného smutku se nesl ve znamení ticha, modliteb a vzpomínek. Atmosféra v bazilice i před ní zůstává klidná, rozjímavá, duchovně nabitá. Vše směřuje k sobotnímu pohřbu 26. dubna, který se stane vrcholem několika dnů truchlení a připomínek odchodu jedné z nejvýznamnějších postav současného křesťanského světa.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
Austrálie se potýká s následky nejhoršího teroristického útoku, ke kterému došlo na její půdě. Při incidentu, kdy dva ozbrojenci zahájili palbu na židovském shromáždění na známé pláži Bondi, kde se slavil první večer svátku Chanuka, zemřelo patnáct civilistů a jeden z útočníků. Dalších čtyřicet lidí utrpělo zranění.