Americký prezident Donald Trump znovu varoval Rusko před „vážnými následky“, pokud nebude usilovat o ukončení války na Ukrajině. Konkrétní opatření ale neoznámil a Washington nadále zůstává v pozadí, zatímco břemeno vojenské podpory Kyjevu nesou zejména evropští spojenci. Trumpova silná slova tak zatím postrádají činy, bez nichž hrozí další oslabení západního vlivu.
Trump vystoupil s ostrým varováním směrem k Moskvě. Pokud se podle něj na vzájemném pátečním summitu na Aljašce ukáže, že ruský prezident Vladimir Putin nemá skutečný zájem na ukončení války na Ukrajině, bude to mít pro Rusko „vážné následky“.
Přesná podoba těchto následků však zůstává nejasná. Trump ji nespecifikoval, ačkoli v minulosti několikrát hovořil o možnosti přísnějších sankcí či obchodních cel. Výsledek tak zatím působí spíše jako další z jeho známých rétorických výpadů než jako promyšlená strategická výzva.
Tato prohlášení zapadají do dosavadní linie Trumpovy zahraničněpolitické komunikace – silná slova, často pronesená bez konzultace s odbornými kruhy, a minimální konkrétní kroky. Situace kolem rusko-ukrajinské války však ukazuje, že pouhá slova už nemusí stačit.
Spojené státy mají sice teoretickou možnost zesílit tlak na Moskvu, například prostřednictvím tzv. sekundárních sankcí, tedy opatření vůči zemím, které pomáhají Rusku obcházet již existující sankční režim. Tyto kroky by mohly citelně zasáhnout nejen Rusko, ale i některé klíčové partnery USA v Asii či na Blízkém východě. Jenže právě kvůli tomu jsou tyto kroky politicky extrémně komplikované a Trumpova administrativa se jim zatím důsledně vyhýbá.
Ve skutečnosti dnes Spojené státy nemají mnoho dalších pák, jak Rusko skutečně zasáhnout – přinejmenším ne bez výrazného zvýšení rizika širšího konfliktu. Diplomatické vztahy mezi Washingtonem a Moskvou se nacházejí v hlubokém útlumu, obchodní výměna je minimální, a vojenské prostředky USA jsou dlouhodobě rozprostřeny mezi závazky v Evropě, Asii a Pacifiku. A právě v tomto kontextu se ukazuje, že prohlášení o „vážných následcích“ zůstávají bez praktického zázemí.
Pokud by Donald Trump skutečně chtěl Kreml přinutit ke změně kurzu, musel by jít mnohem dál než jen opakovat neurčité hrozby. Nabízí se například dramatické zesílení vojenské podpory Ukrajině – a to nejen v objemu, ale i ve formě. Například přímé dodávky americké munice, techniky a výcviku, hrazené z amerických zdrojů. Takový krok by měl reálný dopad jak na bojeschopnost ukrajinských jednotek, tak na morálku ruského velení. Jenže právě tomuto scénáři se Trump zatím systematicky vyhýbá.
V praxi totiž většina aktuální pomoci Ukrajině nepochází z amerických zdrojů. Washington sice formálně deklaruje podporu, ale realizace často probíhá skrze evropské a kanadské partnery. Spojenci ze Severoatlantické aliance nakupují zbraně, které pak posílají na Ukrajinu – zatímco USA zůstávají v pozadí. Tento model sice umožňuje Bílému domu udržet si určitý odstup a vyhnout se přímé eskalaci s Moskvou, ale zároveň zpochybňuje skutečný podíl USA na podpoře Kyjeva.
Tato strategie „pomoci na dálku“ má ovšem své limity – jak vojenské, tak symbolické. Ukrajina, která čelí nejen masivnímu vojenskému tlaku, ale i rostoucí únavě Západu z vleklého konfliktu, nutně potřebuje nejen techniku, ale i politickou jistotu, že hlavní demokratické mocnosti za ní skutečně stojí. Když se Spojené státy staví do pozice jakéhosi koordinátora, ale nikoli hlavního dodavatele, vysílají tím do Moskvy nebezpečný signál, že se konflikt může stát „evropským problémem“, nikoli prioritou celého Západu.
Zároveň tím oslabují svou vlastní pozici lídra aliance, kterou po desetiletí zastávaly. Role Spojených států jako „štítu svobodného světa“ byla vždy opřena nejen o vojenskou sílu, ale i o ochotu tuto sílu v případě potřeby využít. Dnešní zdrženlivost, byť motivovaná snahou omezit riziko eskalace, může být vnímána jako váhavost, a ta se v mezinárodní politice často trestá ztrátou vlivu.
Navíc je třeba si uvědomit, že evropské kapacity, ať už logistické, finanční či výrobní, nejsou neomezené. Řada zemí EU čelí ekonomickým potížím, rostoucí skepsi veřejnosti vůči pokračující podpoře Ukrajiny a v některých případech i přímým proruským vlivům uvnitř politických struktur.
Pokud má vojenská a humanitární pomoc Kyjevu zůstat stabilní, udržitelná a efektivní, nelze ji zcela přenést na bedra Evropy a Kanady. Spojené státy se budou muset rozhodnout, zda zůstanou v roli vzdáleného dirigenta, nebo se opět stanou skutečným hráčem.
Jakkoli může být snaha o opatrnost pochopitelná, v současném geopolitickém kontextu nese i riziko. Kreml sleduje každou známku nerozhodnosti na straně Západu. A právě v mlčení či váhavosti Washingtonu může vidět prostor pro další eskalaci – ať už na frontové linii, nebo v hybridních formách vedení konfliktu.
Pokud chce prezident Trump přesvědčit jak své spojence, tak své protivníky, že Spojené státy nadále představují sílu, se kterou je nutno počítat, bude muset učinit víc než jen opakovat varování.
V mezinárodní politice totiž platí jednoduché pravidlo: slova mají váhu jen tehdy, pokud jsou podepřena činy.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.