Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
České zásobníky jsou na tom obdobně – jejich naplněnost činí k dnešku dle téže agentury necelých 61 procent, což je zhruba o zhruba sedmnáct procentních bodů méně, než odpovídá průměru této části roku posledních pěti let.
Takto nízké zásoby zvyšují riziko výraznějších cenových výkyvů během nadcházející zimy. V případě chladnějšího počasí, dalšího omezení dodávek nebo zvýšené konkurence ze strany Asie při nákupech zkapalněného zemního plynu (LNG) může cena plynu opět prudce růst. To by se následně promítlo nejen do účtů domácností za energie, ale také do nákladů průmyslu a přes ceny elektřiny i do širší inflace.
Příčin současného stavu je několik. Především letošní zima byla výrazně chladnější než předchozí dvě, takže Evropa spotřebovala podstatně větší část zásob. Navíc geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení dodávek LNG přes Hormuzský průliv zkomplikovaly doplňování zásobníků právě v letních měsících, kdy se plyn tradičně nakupuje pro zimu. Současně Evropa po odstřižení od většiny ruského potrubního plynu mnohem více spoléhá na LNG, jehož cena i dostupnost jsou výrazně citlivější na vývoj světové poptávky.
Evropská unie proto letos zmírnila pravidla pro plnění zásobníků. Zatímco dříve platil prakticky pevný cíl dosáhnout 90 procent naplněnosti před zimou, nově mají členské státy větší flexibilitu a Evropská komise připouští, že za mimořádných tržních podmínek může být realistickým minimem i přibližně 80 procent. Důvod je jednoduchý – příliš agresivní nákupy plynu během léta by samy o sobě vyhnaly ceny vzhůru a situaci ještě zhoršily.
Přesto nelze podceňovat význam současného deficitu. Nižší zásoby znamenají menší bezpečnostní polštář pro případ nečekaných výpadků dodávek. Trh je proto citlivější na každou zprávu o geopolitickém vývoji, odstávkách norských nalezišť nebo počasí. To vysvětluje, proč cena plynu letos reaguje mnohem prudčeji než v předchozích letech.
Pro Českou republiku nepředstavuje současná situace bezprostřední riziko nedostatku plynu. Tuzemsko má diverzifikované dovozní cesty a je součástí propojeného evropského trhu. Vyšší pravděpodobnost však představuje scénář, kdy budou domácnosti i podniky během zimy čelit dražším energiím, než se ještě na začátku letošního roku očekávalo. Největší hrozbou tak není fyzický nedostatek plynu, ale jeho cena.
Evropa vstupuje do rozhodující fáze přípravy na topnou sezonu s nezvykle nízkými zásobami zemního plynu. Zásobníky v celé Evropské unii jsou nyní naplněny zhruba z 58 procent, zatímco ve stejném období loňského roku byly přibližně o dvanáct procentních bodů plnější. Naplněnost z 58 procent je pro tuto část roku nejnižší za celé období minimálně od roku 2009, vyplývá z dat agentury Bloomberg.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Šéf Bílého domu Donald Trump vyvíjí tlak na Írán, aby došlo k uzavření dohody. Činí tak už tradičním způsobem, kdy Teheránu hrozí vojenským úderem v případě, že nedojde k otevření Hormuzského průlivu.
Izraelská armáda obnovila ve středu vojenské útoky v jižním Libanonu poté, co obvinila hnutí Hizballáh z porušení platného příměří. K eskalaci došlo navzdory probíhajícím diplomatickým jednáním v italské metropoli, kde se zástupci obou stran snaží pod patronací Spojených států ukončit měsíce trvající přeshraniční konflikt.
Írán a Omán dospěly k vzájemné shodě ohledně geografických souřadnic pro lodní trasu vedoucí strategickým Hormuzským průlivem. Podle vyjádření íránského ministerstva zahraničí se nyní připravuje společné oficiální prohlášení, pokud do celého procesu nevstoupí třetí strany.
Americká prokurátorka Jeanine Pirrová čelí svízelné situaci, kterou dříve či později zakouší každý člen týmu prezidenta Donalda Trumpa. Dostala se do sporu s hlavou státu poté, co dospěla k názoru, že poškození památkového bazénu v hlavním městě nezpůsobili vandalové, ale nepovedená renovace. Tím, že se přiklonila k reálným důkazům, opustila fiktivní svět, který kolem sebe šéf Bílého domu neustále buduje.
Možnost uzavření dohody o budoucnosti strategického Hormuzského průlivu se sice rychle rýsuje, avšak Washington má o konečné podobě zcela jiné představy než Teherán. Americký prezident Donald Trump sice v posledních dnech vyjadřoval značný optimismus a naznačoval, že by k podpisu mohlo dojít každým dnem, Washington však zároveň varuje před jakýmkoliv ujednáním, které by Íránu přiznalo kontrolu nad mezinárodními vodami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po ničivém nočním ruském útoku na Kyjev zkritizoval spojence za zpoždění v dodávkách systémů protivzdušné obrany či neochotu s ní pomoci. Podle Zelenského by mělo dojít i k uvalení dalších sankcí na Rusko.
Evropu v minulém týdnu šokovala invaze desítek tisíc migrantů z Maroka do španělské exklávy Ceuta na africkém kontinentu. Ke kritikům Madridu se přidal i český premiér Andrej Babiš. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové je však nutné hledat společné řešení problému v rámci celé EU.
Červnový vývoj maloobchodních tržeb potvrzuje, že spotřeba domácností zůstává oporou české ekonomiky, přestože se očekávání analytiků tentokrát spíše nenaplnila. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel se po očištění o cenové vlivy meziročně zvýšily o 3,6 procenta. Výsledek tudíž zaostal za mediánovým odhadem analytiků oslovených agenturou Bloomberg, který činil čtyři procenta, a znamená zpomalení proti květnovému růstu o 4,8 procenta. Meziměsíčně tržby o 0,1 procenta klesly.
Jednomu z největších a nejtragičtějších ruských útoků čelil ukrajinský Kyjev v uplynulých hodinách. Moskva v noci nasadila drony a balistické rakety. V ukrajinské metropoli zemřelo nejméně 14 lidí. Přes dvě desítky dalších osob utrpěly zranění. Informovala o tom britská stanice BBC.
Nebezpečné jevy očekávají meteorologové i dnes a zítra. V nové výstraze varují před silnými bouřkami ve středu a ve čtvrtek ráno a odpoledne. Beze změny zůstávají výstrahy před vysokými teplotami a rizikem vzniku a šíření požárů.