Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Dva roky od chvíle, kdy Rusko vyhodilo do vzduchu přehradu Nová Kachovka v ukrajinské Chersonské oblasti, se ukazuje, že největší hrozba není jen v bezprostředních povodních a ztrátách, ale i v neviditelném jedu, který vyplaval na povrch. „Zatímco se velká pozornost věnovala bezprostředním ekonomickým, sociálním a politickým důsledkům povodní, výsledky studie ukazují, že toxická kontaminace odkrytých sedimentů bývalého dna přehrady představuje dlouhodobou hrozbu, která byla dosud do značné míry přehlížena,“ varovala německá ekologická výzkumná organizace IGB.
Podle IGB se po vypuštění nádrže odkrylo 1944 km² bývalého dna, které nyní skrývá tichého nepřítele. „Podle odhadů založených na odběrech vzorků sedimentů před katastrofou v kombinaci s výsledky dálkového průzkumu po katastrofě jsou odkryté sedimenty kontaminovány přibližně 83,3 tisíci tunami vysoce toxických těžkých kovů, jako je olovo, kadmium a nikl,“ upozornila organizace.
Není to jen ekologická tragédie, ale i zkouška schopnosti přírody vzpamatovat se z extrémního zásahu člověka a války. Když voda opadla a řeka se vrátila do svého historického koryta, objevily se obavy, zda se ekosystém dokáže obnovit na tak velké ploše. „Porozumění tomu, jak se ekosystém zotavuje po extrémních událostech, je úkolem prediktivní ekologie a lze jej pochopit na základě základních principů sebeorganizace,“ vysvětlila výzkumnice Oleksandra Shumilova.
Příroda překvapila i vědce. V době, kdy se nádrž v červnu vypouštěla, vrby a topoly právě šířily svá semena. Voda je odnesla na velké vzdálenosti a zachytila v trhlinách sedimentů. Už po třech měsících pionýrská vegetace pokryla 18 procent dna a vykázala neobvykle vysoké růstové tempo. Podle vědců lze do pěti let očekávat, že vegetace zaplní až 80 procent plochy a vytvoří ekosystém téměř srovnatelný s tím, který tam existoval před vybudováním přehrady.
Problémem ale zůstává, že ekologická katastrofa, jakou ruská ignorace k životnímu prostředí způsobila, ještě ani zdaleka neskončila. Tisíce tun toxických kovů nyní může volně plout do Černého moře, kudy se dostane až k pobřeží Rumunska, Bulharska nebo Turecka. Zároveň se Ruská federace tak trochu střelila do vlastní nohy, protože toxické materiály putují i k východnímu pobřeží Černého moře – tedy tam, kde Rusko samo spravuje svá území. Odpálením ekologické bomby Moskva ohrozila nejen své sousedy, ale i vlastní občany.
O naprosté ruské ignoranci ale nesvědčí pouze odpálení hráze Kachovské přehrady. Na začátku invaze se ruští okupanti proháněli po zakázané oblasti v okolí Černobylské jaderné elektrárny. Zemina tam je silně kontaminovaná radiací, ale ruští vojáci tudy stejně projížděli s tanky a dělali výkopy, jako by v roce 1986 Černobyl vůbec nevybuchl.
Nejsmutnější na tom je, že většina rozumných a klidně jen minimálně informovaných lidí alespoň tuší, že do zakázané zóny není radno vstupovat. Okupace zóny v okolí Černobylu tak mimoděk ukázala, že mladí ruští vojáci často vůbec netuší, co se tam vlastně stalo. Rusko pokračuje v odkazu Sovětského svazu a úmyslně zatajuje své megalomanské neúspěchy, ať to stojí, co to stojí – ať už zdraví vlastních vojáků, nebo ekologickou stabilitu východní Evropy.
Ruským okupantům ve skutečnosti nezáleží na ničem jiném než na slepém plnění rozkazů. Čím nižší šarže okupant je, tím více bude vystaven smrtícímu nebezpečí. V Kremlu ani ve velitelském stanu vojenské vedení nemusí řešit, že by samo čelilo radiaci nespočetněkrát překračující smrtelné dávky – odnesou to obyčejní vojáci, kteří o Černobylu nikdy neslyšeli. Anebo ti, kteří se napijí vody z Dněpru na dně bývalé Kachovské nádrže, a nevědomky si do těla vpustí jed, o jehož existenci ani netuší.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Hulk Hogan, známá postava světa profesionálního wrestlingu a herec, zemřel ve věku 71 let. Podle informací jeho manažera, Chrise Vola, zemřel poté, co u něj došlo k srdeční zástavě, zatímco byl doma na Floridě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.
