Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Dva roky od chvíle, kdy Rusko vyhodilo do vzduchu přehradu Nová Kachovka v ukrajinské Chersonské oblasti, se ukazuje, že největší hrozba není jen v bezprostředních povodních a ztrátách, ale i v neviditelném jedu, který vyplaval na povrch. „Zatímco se velká pozornost věnovala bezprostředním ekonomickým, sociálním a politickým důsledkům povodní, výsledky studie ukazují, že toxická kontaminace odkrytých sedimentů bývalého dna přehrady představuje dlouhodobou hrozbu, která byla dosud do značné míry přehlížena,“ varovala německá ekologická výzkumná organizace IGB.
Podle IGB se po vypuštění nádrže odkrylo 1944 km² bývalého dna, které nyní skrývá tichého nepřítele. „Podle odhadů založených na odběrech vzorků sedimentů před katastrofou v kombinaci s výsledky dálkového průzkumu po katastrofě jsou odkryté sedimenty kontaminovány přibližně 83,3 tisíci tunami vysoce toxických těžkých kovů, jako je olovo, kadmium a nikl,“ upozornila organizace.
Není to jen ekologická tragédie, ale i zkouška schopnosti přírody vzpamatovat se z extrémního zásahu člověka a války. Když voda opadla a řeka se vrátila do svého historického koryta, objevily se obavy, zda se ekosystém dokáže obnovit na tak velké ploše. „Porozumění tomu, jak se ekosystém zotavuje po extrémních událostech, je úkolem prediktivní ekologie a lze jej pochopit na základě základních principů sebeorganizace,“ vysvětlila výzkumnice Oleksandra Shumilova.
Příroda překvapila i vědce. V době, kdy se nádrž v červnu vypouštěla, vrby a topoly právě šířily svá semena. Voda je odnesla na velké vzdálenosti a zachytila v trhlinách sedimentů. Už po třech měsících pionýrská vegetace pokryla 18 procent dna a vykázala neobvykle vysoké růstové tempo. Podle vědců lze do pěti let očekávat, že vegetace zaplní až 80 procent plochy a vytvoří ekosystém téměř srovnatelný s tím, který tam existoval před vybudováním přehrady.
Problémem ale zůstává, že ekologická katastrofa, jakou ruská ignorace k životnímu prostředí způsobila, ještě ani zdaleka neskončila. Tisíce tun toxických kovů nyní může volně plout do Černého moře, kudy se dostane až k pobřeží Rumunska, Bulharska nebo Turecka. Zároveň se Ruská federace tak trochu střelila do vlastní nohy, protože toxické materiály putují i k východnímu pobřeží Černého moře – tedy tam, kde Rusko samo spravuje svá území. Odpálením ekologické bomby Moskva ohrozila nejen své sousedy, ale i vlastní občany.
O naprosté ruské ignoranci ale nesvědčí pouze odpálení hráze Kachovské přehrady. Na začátku invaze se ruští okupanti proháněli po zakázané oblasti v okolí Černobylské jaderné elektrárny. Zemina tam je silně kontaminovaná radiací, ale ruští vojáci tudy stejně projížděli s tanky a dělali výkopy, jako by v roce 1986 Černobyl vůbec nevybuchl.
Nejsmutnější na tom je, že většina rozumných a klidně jen minimálně informovaných lidí alespoň tuší, že do zakázané zóny není radno vstupovat. Okupace zóny v okolí Černobylu tak mimoděk ukázala, že mladí ruští vojáci často vůbec netuší, co se tam vlastně stalo. Rusko pokračuje v odkazu Sovětského svazu a úmyslně zatajuje své megalomanské neúspěchy, ať to stojí, co to stojí – ať už zdraví vlastních vojáků, nebo ekologickou stabilitu východní Evropy.
Ruským okupantům ve skutečnosti nezáleží na ničem jiném než na slepém plnění rozkazů. Čím nižší šarže okupant je, tím více bude vystaven smrtícímu nebezpečí. V Kremlu ani ve velitelském stanu vojenské vedení nemusí řešit, že by samo čelilo radiaci nespočetněkrát překračující smrtelné dávky – odnesou to obyčejní vojáci, kteří o Černobylu nikdy neslyšeli. Anebo ti, kteří se napijí vody z Dněpru na dně bývalé Kachovské nádrže, a nevědomky si do těla vpustí jed, o jehož existenci ani netuší.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
