Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Dva roky od chvíle, kdy Rusko vyhodilo do vzduchu přehradu Nová Kachovka v ukrajinské Chersonské oblasti, se ukazuje, že největší hrozba není jen v bezprostředních povodních a ztrátách, ale i v neviditelném jedu, který vyplaval na povrch. „Zatímco se velká pozornost věnovala bezprostředním ekonomickým, sociálním a politickým důsledkům povodní, výsledky studie ukazují, že toxická kontaminace odkrytých sedimentů bývalého dna přehrady představuje dlouhodobou hrozbu, která byla dosud do značné míry přehlížena,“ varovala německá ekologická výzkumná organizace IGB.
Podle IGB se po vypuštění nádrže odkrylo 1944 km² bývalého dna, které nyní skrývá tichého nepřítele. „Podle odhadů založených na odběrech vzorků sedimentů před katastrofou v kombinaci s výsledky dálkového průzkumu po katastrofě jsou odkryté sedimenty kontaminovány přibližně 83,3 tisíci tunami vysoce toxických těžkých kovů, jako je olovo, kadmium a nikl,“ upozornila organizace.
Není to jen ekologická tragédie, ale i zkouška schopnosti přírody vzpamatovat se z extrémního zásahu člověka a války. Když voda opadla a řeka se vrátila do svého historického koryta, objevily se obavy, zda se ekosystém dokáže obnovit na tak velké ploše. „Porozumění tomu, jak se ekosystém zotavuje po extrémních událostech, je úkolem prediktivní ekologie a lze jej pochopit na základě základních principů sebeorganizace,“ vysvětlila výzkumnice Oleksandra Shumilova.
Příroda překvapila i vědce. V době, kdy se nádrž v červnu vypouštěla, vrby a topoly právě šířily svá semena. Voda je odnesla na velké vzdálenosti a zachytila v trhlinách sedimentů. Už po třech měsících pionýrská vegetace pokryla 18 procent dna a vykázala neobvykle vysoké růstové tempo. Podle vědců lze do pěti let očekávat, že vegetace zaplní až 80 procent plochy a vytvoří ekosystém téměř srovnatelný s tím, který tam existoval před vybudováním přehrady.
Problémem ale zůstává, že ekologická katastrofa, jakou ruská ignorace k životnímu prostředí způsobila, ještě ani zdaleka neskončila. Tisíce tun toxických kovů nyní může volně plout do Černého moře, kudy se dostane až k pobřeží Rumunska, Bulharska nebo Turecka. Zároveň se Ruská federace tak trochu střelila do vlastní nohy, protože toxické materiály putují i k východnímu pobřeží Černého moře – tedy tam, kde Rusko samo spravuje svá území. Odpálením ekologické bomby Moskva ohrozila nejen své sousedy, ale i vlastní občany.
O naprosté ruské ignoranci ale nesvědčí pouze odpálení hráze Kachovské přehrady. Na začátku invaze se ruští okupanti proháněli po zakázané oblasti v okolí Černobylské jaderné elektrárny. Zemina tam je silně kontaminovaná radiací, ale ruští vojáci tudy stejně projížděli s tanky a dělali výkopy, jako by v roce 1986 Černobyl vůbec nevybuchl.
Nejsmutnější na tom je, že většina rozumných a klidně jen minimálně informovaných lidí alespoň tuší, že do zakázané zóny není radno vstupovat. Okupace zóny v okolí Černobylu tak mimoděk ukázala, že mladí ruští vojáci často vůbec netuší, co se tam vlastně stalo. Rusko pokračuje v odkazu Sovětského svazu a úmyslně zatajuje své megalomanské neúspěchy, ať to stojí, co to stojí – ať už zdraví vlastních vojáků, nebo ekologickou stabilitu východní Evropy.
Ruským okupantům ve skutečnosti nezáleží na ničem jiném než na slepém plnění rozkazů. Čím nižší šarže okupant je, tím více bude vystaven smrtícímu nebezpečí. V Kremlu ani ve velitelském stanu vojenské vedení nemusí řešit, že by samo čelilo radiaci nespočetněkrát překračující smrtelné dávky – odnesou to obyčejní vojáci, kteří o Černobylu nikdy neslyšeli. Anebo ti, kteří se napijí vody z Dněpru na dně bývalé Kachovské nádrže, a nevědomky si do těla vpustí jed, o jehož existenci ani netuší.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
