Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Ještě nevídanější je situace u řepky. Té by se mělo sklidit jen kolem 808 tisíc tun, což představuje meziroční propad o více než pětinu. Jde o nejnižší úrodu řepky za posledních 21 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem chybí mimořádná více než čtvrtina produkce. Také zde se přitom během jediného měsíce výhled dále zhoršil – červencový odhad je o 38 tisíc tun nižší než červnový. Podle do úrody olejnin se výrazně promítlo sucho.
Mimořádně slabá je ale i vyhlížená úroda některých jednotlivých obilovin. Sklizeň ovsa má meziročně klesnout téměř o 45 procent, jarního ječmene o více než 24 procent a ozimé pšenice o 17 procent. To potvrzuje, že nejde pouze o statistický efekt vysoké loňské sklizně. Hektarové výnosy jsou letos nižší u všech základních obilovin.
Příčinou je především nepříznivý průběh počasí. Zemědělci se potýkali se suchem, místy také s jarními mrazy a následně s vysokými teplotami. Sucho omezuje množství vláhy, kterou mají rostliny k dispozici v klíčových fázích růstu, což se následně projeví nižším počtem zrn i jejich nižší hmotností.
Historiky slabá sklizeň ovšem přesto automaticky neznamená nedostatek potravin nebo prudký růst cen. Česká republika má poměrně vysoké zásoby obilí z loňské sklizně, takže fyzický nedostatek obilovin nehrozí. Zároveň je součástí jednotného evropského trhu a část produkce může být nahrazena dovozem.
Určitý tlak na ceny však slabší sklizeň vytváří. U obilovin se ale do ceny chleba, rohlíků či mouky promítne jen částečně. Samotná cena obilí představuje pouze část konečné ceny výrobku. Velkou část tvoří zpracování, energie, mzdy, doprava, obaly a marže obchodníků. Ani sedmnáctiprocentní propad české úrody obilí proto rozhodně neznamená, že by pečivo mělo zdražit o sedmnáct procent.
Citlivější může být situace u řepky. Její letošní sklizeň je nejnižší za 21 let a řepka je významnou surovinou nejen pro výrobu potravinářských olejů, ale také biopaliv a krmiv. Slabší domácí nabídka může zvýšit potřebu dovozu a prostřednictvím vyšších vstupních nákladů se postupně promítnout i do některých cen.
Nebývale špatná úroda obilí může prodražit krmiva pro hospodářská zvířata. To by se následně mohlo nepřímo projevit třeba v cenách masa, vajec nebo mléčných výrobků. Musela by ale zdražit obilovina na evropském trhu, samotný český výpadek k tomu nestačí. Stejně tak katastrofální neúroda řepky může zvýšit tlak na cenu řepky a produktů z ní, tedy například řepkového oleje nebo biosložky do nafty. Dopad na cenu samotné nafty by ale i tak byl velmi malý a česká sklizeň jej sama o sobě neurčuje.
Z hlediska inflace tedy nelze letošní slabou sklizeň přeceňovat. Sama o sobě nebude znamenat návrat výrazné potravinové inflace. Může však způsobit, že některé potraviny nebudou zlevňovat tak rychle, jak by jinak mohly, případně u části výrobků přijde mírné zdražení. Mnohem více bude nadále záležet na sklizni v celé Evropě, světových cenách zemědělských komodit, cenách energií, pohonných hmot a na kurzu koruny.
Důležitou dobrou zprávou letošních žní je alespoň jejich rychlost. Rychlý průběh sklizně pomáhá zachovat kvalitu zrna. Zemědělci tak sice sklidí výrazně menší množství, ale alespoň část negativního dopadu počasí může být kompenzována relativně dobrou kvalitou toho, co se podaří sklidit.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.