Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Ještě nevídanější je situace u řepky. Té by se mělo sklidit jen kolem 808 tisíc tun, což představuje meziroční propad o více než pětinu. Jde o nejnižší úrodu řepky za posledních 21 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem chybí mimořádná více než čtvrtina produkce. Také zde se přitom během jediného měsíce výhled dále zhoršil – červencový odhad je o 38 tisíc tun nižší než červnový. Podle do úrody olejnin se výrazně promítlo sucho.
Mimořádně slabá je ale i vyhlížená úroda některých jednotlivých obilovin. Sklizeň ovsa má meziročně klesnout téměř o 45 procent, jarního ječmene o více než 24 procent a ozimé pšenice o 17 procent. To potvrzuje, že nejde pouze o statistický efekt vysoké loňské sklizně. Hektarové výnosy jsou letos nižší u všech základních obilovin.
Příčinou je především nepříznivý průběh počasí. Zemědělci se potýkali se suchem, místy také s jarními mrazy a následně s vysokými teplotami. Sucho omezuje množství vláhy, kterou mají rostliny k dispozici v klíčových fázích růstu, což se následně projeví nižším počtem zrn i jejich nižší hmotností.
Historiky slabá sklizeň ovšem přesto automaticky neznamená nedostatek potravin nebo prudký růst cen. Česká republika má poměrně vysoké zásoby obilí z loňské sklizně, takže fyzický nedostatek obilovin nehrozí. Zároveň je součástí jednotného evropského trhu a část produkce může být nahrazena dovozem.
Určitý tlak na ceny však slabší sklizeň vytváří. U obilovin se ale do ceny chleba, rohlíků či mouky promítne jen částečně. Samotná cena obilí představuje pouze část konečné ceny výrobku. Velkou část tvoří zpracování, energie, mzdy, doprava, obaly a marže obchodníků. Ani sedmnáctiprocentní propad české úrody obilí proto rozhodně neznamená, že by pečivo mělo zdražit o sedmnáct procent.
Citlivější může být situace u řepky. Její letošní sklizeň je nejnižší za 21 let a řepka je významnou surovinou nejen pro výrobu potravinářských olejů, ale také biopaliv a krmiv. Slabší domácí nabídka může zvýšit potřebu dovozu a prostřednictvím vyšších vstupních nákladů se postupně promítnout i do některých cen.
Nebývale špatná úroda obilí může prodražit krmiva pro hospodářská zvířata. To by se následně mohlo nepřímo projevit třeba v cenách masa, vajec nebo mléčných výrobků. Musela by ale zdražit obilovina na evropském trhu, samotný český výpadek k tomu nestačí. Stejně tak katastrofální neúroda řepky může zvýšit tlak na cenu řepky a produktů z ní, tedy například řepkového oleje nebo biosložky do nafty. Dopad na cenu samotné nafty by ale i tak byl velmi malý a česká sklizeň jej sama o sobě neurčuje.
Z hlediska inflace tedy nelze letošní slabou sklizeň přeceňovat. Sama o sobě nebude znamenat návrat výrazné potravinové inflace. Může však způsobit, že některé potraviny nebudou zlevňovat tak rychle, jak by jinak mohly, případně u části výrobků přijde mírné zdražení. Mnohem více bude nadále záležet na sklizni v celé Evropě, světových cenách zemědělských komodit, cenách energií, pohonných hmot a na kurzu koruny.
Důležitou dobrou zprávou letošních žní je alespoň jejich rychlost. Rychlý průběh sklizně pomáhá zachovat kvalitu zrna. Zemědělci tak sice sklidí výrazně menší množství, ale alespoň část negativního dopadu počasí může být kompenzována relativně dobrou kvalitou toho, co se podaří sklidit.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
