Tradiční vzdělávání ztrácí pro mladé lidi význam. Informace čerpají hlavně ze sociálních sítí a stále častěji využívají umělou inteligenci, která dokáže generovat texty, překlady i rešerše během chvíle. Školní úkoly se tak pro část studentů mění v pouhou formalitu. Výuka přechází k modelu, kde klíčové zůstává kritické myšlení a schopnost odlišit ověřené poznatky od povrchních výstupů AI.
Tradiční systém vzdělávání ztrácí pro mladou generaci na významu. Podle průzkumu Eurobarometru jsou sociální média hlavním zdrojem informací o politických a společenských otázkách pro 42 procent respondentů ve věku 16 až 30 let. Televizi jako primární médium uvedlo 39 procent dotázaných. Preference televize je výraznější mezi mladými lidmi ve věku 25 až 30 let. Tato skupina častěji sleduje také online zpravodajské platformy (30 procent) a rozhlas (19 procent). Naopak mezi respondenty ve věku 16 až 18 let využívá internetové zpravodajství jen 21 procent a rozhlas 13 procent.
Další průzkum, na který v květnu upozornil server The Guardian, zjistil, že téměř 70 procent mladých lidí ve věku 16 až 21 let se po používání sociálních sítí cítí hůře. Polovina dotázaných by podpořila takzvaný „digitální zákaz vycházení“, tedy omezení přístupu k vybraným aplikacím a webům po 22. hodině. Téměř 46 procent uvedlo, že by raději vyrůstali ve světě bez internetu.
V dnešní době jsou potřebné informace dostupné prakticky okamžitě. Pokud někdo něco neví, nejčastěji sáhne po internetu, zejména po Wikipedii. Tato otevřená encyklopedie ale zároveň představuje riziko – kvůli neustálým úpravám a někdy nedostatečné kontrole se zde mohou objevovat nepřesné, zavádějící nebo dokonce nepravdivé údaje. Wikipedie je proto nejvhodnější jako sekundární zdroj. Umožňuje rychle získat základní přehled a vytvořit si „kostru“ tématu, kterou je ale potřeba ověřit z dalších, spolehlivějších materiálů.
Wikipedie byla dlouho problémem hlavně starších představitelů mladší generace. Ve školách často zaznívala varování, aby studenti tento zdroj kvůli možným nepřesnostem nepoužívali. Dnes se však pozornost obrací jinam – k různým modelům umělé inteligence. Ty dokáží vytvářet prakticky cokoliv, co si člověk dokáže představit. Od rozsáhlých textů přes obrázky a videa až po databáze a mapy.
S rozvojem pokročilých nástrojů umělé inteligence se snižuje potřeba umět informace samostatně zpracovávat. Často stačí zadat přesné zadání a technologie vytvoří výsledek téměř bez zásahu uživatele. Výkonné překladače založené na umělé inteligenci dnes dokáží překládat tak přesně, že lidský zásah je někdy zbytečný. Některé nástroje, například DeepL, si poradí i se slangem a hovorovým jazykem, což dlouhou dobu nebylo silnou stránkou třeba Google Překladače.
Vedle překladů umí moderní aplikace generovat podrobné rešerše, sumarizace odborných studií nebo návrhy prezentací, které dříve vyžadovaly hodiny práce a vlastní porozumění tématu. Mladí lidé tak často vnímají tradiční školní úkoly jako zbytečně náročné v porovnání s rychlostí, jakou jim umělá inteligence dokáže dodat hotový výsledek.
Masové rozšíření umělé inteligence zásadně proměňuje podobu vzdělávání na všech úrovních. Technologie umožňují studentům získávat informace rychleji než kdy dříve, překonávat jazykové bariéry a automatizovat úkoly, které tradičně vyžadovaly samostatné studium a dlouhé hodiny práce. Překladače, tzv. sumarizátory a generátory obsahu dokáží během několika okamžiků zpracovat rozsáhlé odborné texty nebo připravit podklady k prezentaci.
S rostoucí dostupností těchto nástrojů se mění i vztah k samotnému učení. Mnozí studenti již nevnímají školní úkoly jako příležitost rozvíjet kritické myšlení, ale spíše jako administrativní povinnost, kterou lze snadno delegovat na software. Důraz na zapamatování a reprodukci znalostí ustupuje schopnosti rychle vyhledat a sestavit požadovaný obsah.
Tradiční formy práce, jako jsou eseje, referáty nebo domácí práce, ztrácejí váhu. V prostředí, kde text vzniká na základě jednoduchého zadání do generátoru, přestává být jisté, zda výsledek odráží znalosti studenta. Výuka tak postupně směřuje od přenosu hotových informací k rozvoji dovedností, které umělá inteligence nedokáže plně nahradit – například schopnosti interpretovat data, vést diskusi nebo aplikovat poznatky v praxi.
Umělá inteligence současně přispívá k větší individualizaci výuky. Software dokáže přizpůsobit obsah jazykové úrovni uživatele, zohlednit jeho tempo práce a doporučit vhodné zdroje. Tato personalizace umožňuje rozvoj silných stránek jednotlivce, ale zároveň vytváří riziko, že část studentů ztratí motivaci hledat informace mimo své úzké zaměření.
Postupná digitalizace a automatizace vede k posunu role učitele. Zprostředkování faktických údajů se přesouvá do online prostředí a výuka získává více facilitační charakter. Učitel již nemusí být hlavním zdrojem znalostí, ale stává se průvodcem, který pomáhá s orientací v informačním nadbytku a rozvíjením dovedností využívat technologie uvážlivě.
V důsledku těchto změn se tradiční model vzdělávání dostává pod tlak. Školy i univerzity hledají nové způsoby, jak propojit potenciál umělé inteligence s požadavkem na samostatné myšlení a schopnost kriticky hodnotit dostupné informace. Vývoj směřuje k hybridním formám výuky, které kombinují digitální nástroje s praktickými úkoly a týmovou spoluprací.
Přestože umělá inteligence nabízí nebývalé možnosti a zrychluje přístup k informacím, její rozmach zároveň ukazuje, jak křehký může být vztah mezi technologiemi a vzděláváním. Pokud se školní prostředí přizpůsobí pouze tlaku na rychlost a pohodlí, může ztratit své základní poslání – rozvíjet schopnost samostatně přemýšlet, argumentovat a nést odpovědnost za výsledky své práce. Bez jasně nastavených pravidel a důrazu na osobní zapojení studentů hrozí, že vzdělávání se omezí na mechanické generování obsahu, který sice vypadá přesvědčivě, ale postrádá hlubší porozumění a vnitřní motivaci.
Vypnutí přepínačů paliva během vzletu zřejmě způsobilo tragickou červnovou nehodu letounu společnosti Air India v indickém Ahmedabádu, kterou přežil jediný člověk. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřování, které bude pokračovat. Informovala o tom CNN.
Dnes skončí v Karlových Varech letošní 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. V jeho závěru si švédský herec Stellan Skarsgård převezme Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii. Napilno měl ale už v pátek, přičemž dorazil ještě o den dříve.
Žhavé letní počasí si v posledních dnech vzalo prázdniny a přinejmenším v sobotu to ještě bude platit. V neděli už se maximální teploty přiblíží tropické třicítce, vyplývá z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pod 20 procent klesly preference koalice Spolu v červnovém volebním modelu agentury Median. Volby by vyhrálo opoziční hnutí ANO, hlas by mu dala téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo sedm kandidujících subjektů.
V Moskvě ve čtvrtek proběhl pohřeb exministra Romana Starovojta, který údajně spáchal sebevraždu krátce poté, co jej prezident Vladimir Putin odvolal z funkce. Šéf Kremlu na smutečním obřadu chyběl a neposlal ani věnec.
Jiřina Bohdalová se nadále zotavuje z červnové operace srdce, takže dokonce vynechává letošní ročník karlovarského filmového festivalu. Jednou věcí si ale může být jistá. Kamarádi na ni myslí. Například exprezident Miloš Zeman.
Je to dnes týden, kdy Česko postihl rozsáhlý blackout. Společnost ČEPS ve čtvrtek odhalila, jaké jsou dosavadní závěry vyšetřování události, které nadále pokračuje. Podle předsedy představenstva Martina Durčáka došlo k násobení poruch. Soustava pak nápor nevydržela.
Letošní ročník karlovarského filmového festivalu, který je prvním po květnové smrti prezidenta Jiřího Bartošky, se chýlí ke konci. Vyvrcholí předáním cen v sobotu večer. Na poslední chvíli dorazil do Varů i nejvyšší představitel české vlády.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) naznačil, že se neplánuje osobně účastnit soudního procesu ve věci atentátu na svou osobu. Prohlásil také, že střelci odpustil. Zaútočil naopak na opoziční politiky a média.
Přání pevného zdraví je tentokrát opravdu namístě. Jiří Krampol slaví právě dnes 87. narozeniny, ale podle nejnovějších informací rozhodně nemá náladu se bavit. Údajně ho totiž opět zradilo zdraví.
Americký prezident Donald Trumpa opět vyjádřil zklamání z přístupu Ruska vedeného šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. Trump se na začátku příštího týdne chystá vyrukovat se zásadním prohlášením k Moskvě. Vysvětlil také, jak nyní fungují dodávky amerických zbraní na Ukrajinu.
Vtipně se postava Karla Gotta objevila po jeho smrti v českotelevizním seriálu Volha. Nyní ožije nejslavnější český zpěvák ve slovenském filmu Duchoň, který pojednává o jeho rivalovi z dob minulého režimu. Gott tak v příběhu nemůže chybět. Zvlášť když se jeho rodiny ani nikdo neptal.