Tradiční vzdělávání ztrácí pro mladé lidi význam. Informace čerpají hlavně ze sociálních sítí a stále častěji využívají umělou inteligenci, která dokáže generovat texty, překlady i rešerše během chvíle. Školní úkoly se tak pro část studentů mění v pouhou formalitu. Výuka přechází k modelu, kde klíčové zůstává kritické myšlení a schopnost odlišit ověřené poznatky od povrchních výstupů AI.
Tradiční systém vzdělávání ztrácí pro mladou generaci na významu. Podle průzkumu Eurobarometru jsou sociální média hlavním zdrojem informací o politických a společenských otázkách pro 42 procent respondentů ve věku 16 až 30 let. Televizi jako primární médium uvedlo 39 procent dotázaných. Preference televize je výraznější mezi mladými lidmi ve věku 25 až 30 let. Tato skupina častěji sleduje také online zpravodajské platformy (30 procent) a rozhlas (19 procent). Naopak mezi respondenty ve věku 16 až 18 let využívá internetové zpravodajství jen 21 procent a rozhlas 13 procent.
Další průzkum, na který v květnu upozornil server The Guardian, zjistil, že téměř 70 procent mladých lidí ve věku 16 až 21 let se po používání sociálních sítí cítí hůře. Polovina dotázaných by podpořila takzvaný „digitální zákaz vycházení“, tedy omezení přístupu k vybraným aplikacím a webům po 22. hodině. Téměř 46 procent uvedlo, že by raději vyrůstali ve světě bez internetu.
V dnešní době jsou potřebné informace dostupné prakticky okamžitě. Pokud někdo něco neví, nejčastěji sáhne po internetu, zejména po Wikipedii. Tato otevřená encyklopedie ale zároveň představuje riziko – kvůli neustálým úpravám a někdy nedostatečné kontrole se zde mohou objevovat nepřesné, zavádějící nebo dokonce nepravdivé údaje. Wikipedie je proto nejvhodnější jako sekundární zdroj. Umožňuje rychle získat základní přehled a vytvořit si „kostru“ tématu, kterou je ale potřeba ověřit z dalších, spolehlivějších materiálů.
Wikipedie byla dlouho problémem hlavně starších představitelů mladší generace. Ve školách často zaznívala varování, aby studenti tento zdroj kvůli možným nepřesnostem nepoužívali. Dnes se však pozornost obrací jinam – k různým modelům umělé inteligence. Ty dokáží vytvářet prakticky cokoliv, co si člověk dokáže představit. Od rozsáhlých textů přes obrázky a videa až po databáze a mapy.
S rozvojem pokročilých nástrojů umělé inteligence se snižuje potřeba umět informace samostatně zpracovávat. Často stačí zadat přesné zadání a technologie vytvoří výsledek téměř bez zásahu uživatele. Výkonné překladače založené na umělé inteligenci dnes dokáží překládat tak přesně, že lidský zásah je někdy zbytečný. Některé nástroje, například DeepL, si poradí i se slangem a hovorovým jazykem, což dlouhou dobu nebylo silnou stránkou třeba Google Překladače.
Vedle překladů umí moderní aplikace generovat podrobné rešerše, sumarizace odborných studií nebo návrhy prezentací, které dříve vyžadovaly hodiny práce a vlastní porozumění tématu. Mladí lidé tak často vnímají tradiční školní úkoly jako zbytečně náročné v porovnání s rychlostí, jakou jim umělá inteligence dokáže dodat hotový výsledek.
Masové rozšíření umělé inteligence zásadně proměňuje podobu vzdělávání na všech úrovních. Technologie umožňují studentům získávat informace rychleji než kdy dříve, překonávat jazykové bariéry a automatizovat úkoly, které tradičně vyžadovaly samostatné studium a dlouhé hodiny práce. Překladače, tzv. sumarizátory a generátory obsahu dokáží během několika okamžiků zpracovat rozsáhlé odborné texty nebo připravit podklady k prezentaci.
S rostoucí dostupností těchto nástrojů se mění i vztah k samotnému učení. Mnozí studenti již nevnímají školní úkoly jako příležitost rozvíjet kritické myšlení, ale spíše jako administrativní povinnost, kterou lze snadno delegovat na software. Důraz na zapamatování a reprodukci znalostí ustupuje schopnosti rychle vyhledat a sestavit požadovaný obsah.
Tradiční formy práce, jako jsou eseje, referáty nebo domácí práce, ztrácejí váhu. V prostředí, kde text vzniká na základě jednoduchého zadání do generátoru, přestává být jisté, zda výsledek odráží znalosti studenta. Výuka tak postupně směřuje od přenosu hotových informací k rozvoji dovedností, které umělá inteligence nedokáže plně nahradit – například schopnosti interpretovat data, vést diskusi nebo aplikovat poznatky v praxi.
Umělá inteligence současně přispívá k větší individualizaci výuky. Software dokáže přizpůsobit obsah jazykové úrovni uživatele, zohlednit jeho tempo práce a doporučit vhodné zdroje. Tato personalizace umožňuje rozvoj silných stránek jednotlivce, ale zároveň vytváří riziko, že část studentů ztratí motivaci hledat informace mimo své úzké zaměření.
Postupná digitalizace a automatizace vede k posunu role učitele. Zprostředkování faktických údajů se přesouvá do online prostředí a výuka získává více facilitační charakter. Učitel již nemusí být hlavním zdrojem znalostí, ale stává se průvodcem, který pomáhá s orientací v informačním nadbytku a rozvíjením dovedností využívat technologie uvážlivě.
V důsledku těchto změn se tradiční model vzdělávání dostává pod tlak. Školy i univerzity hledají nové způsoby, jak propojit potenciál umělé inteligence s požadavkem na samostatné myšlení a schopnost kriticky hodnotit dostupné informace. Vývoj směřuje k hybridním formám výuky, které kombinují digitální nástroje s praktickými úkoly a týmovou spoluprací.
Přestože umělá inteligence nabízí nebývalé možnosti a zrychluje přístup k informacím, její rozmach zároveň ukazuje, jak křehký může být vztah mezi technologiemi a vzděláváním. Pokud se školní prostředí přizpůsobí pouze tlaku na rychlost a pohodlí, může ztratit své základní poslání – rozvíjet schopnost samostatně přemýšlet, argumentovat a nést odpovědnost za výsledky své práce. Bez jasně nastavených pravidel a důrazu na osobní zapojení studentů hrozí, že vzdělávání se omezí na mechanické generování obsahu, který sice vypadá přesvědčivě, ale postrádá hlubší porozumění a vnitřní motivaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.