Budoucnost Jaromíra Jágra na ledě visí ve vzduchu a klíčové rozhodnutí bude ovlivněno Tomášem Plekancem, který se nově ujal role sportovního ředitele v Kladně. Plekanec se rozhodl pro tuto pozici, protože v ní vidí novou výzvu.
Kladenský hokejový klub ohlásil změny ve vedení, kde Plekanec, i přes své působení u reprezentace, převzal funkci sportovního ředitele. Jágr, jako menšinový vlastník, a Jiří Burger budou s Plekancem spolupracovat.
Plekanec na sociálních sítích uvedl, že si cení možnosti pracovat s národním týmem. Nabídka z Kladna ho zaskočila, ale kvůli jeho vztahu ke klubu ji po konzultaci s rodinou a vedením reprezentace přijal.
"Po konzultaci s vedením národního týmu a doma s rodinou jsem se rozhodl tuhle novou výzvu přijmout. Těším se na letošní mistrovství světa i na novou roli u Rytířů," sdělil fanouškům.
V rozhovoru pro deník Sport Plekanec přiznal, že ho nabídka překvapila, ale zároveň ji vnímá jako zajímavou zkušenost. "Na druhou stranu to je zajímavá výzva, skvělá zkušenost," uvedl. Zdůraznil, že jeho prioritou je rodina a práce u reprezentace.
"Ale mám v životě priority, které mají před některými věcmi náskok. Číslo jedna je rodina, děti. Naplňuje mě taky práce u nároďáku s Radimem a kluky. Strašně mě to baví, to byla druhá věc, ve které jsem chtěl jednoznačně pokračovat. Pokud jsme si tyhle dvě věci řekli a dali dohromady, už to nebyl problém," dodal.
Hurikán Erin, první hurikán v Atlantiku v letošní sezóně, se velmi rychle vyvinul v nebezpečnou bouři. Jde o jev, který je v posledních letech kvůli oteplování planety stále častější. Erin se na chvíli stal vzácným extrémním hurikánem páté kategorie, než v neděli zeslábl na třetí kategorii, přičemž se jeho systém zvětšil, píše CNN.
Donald Trump osobně předal ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi dopis od první dámy Melanie Trumpové. Jeho tématem je situace dětí, které uvízly uprostřed války na Ukrajině a v Rusku. Podle Bílého domu se v dopise píše o únosech dětí, které se odehrály po invazi v roce 2022.
Analýza summitu na Aljašce serveru CNN ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin dosáhl všeho, v co mohl doufat, zatímco americký prezident Donald Trump získal jen velmi málo. Otázkou nyní je, zda se Trumpovi podařilo dosáhnout alespoň nějakých mírných zisků nebo položit základy pro budoucí bezpečnost Ukrajiny, pokud dojde k mírové dohodě s Ruskem.
Americký server Axios s odvoláním na dva informované zdroje uvádí, že prezident Donald Trump se v blízké době pokusí zorganizovat setkání tří hlav států. Na summitu s Putinem, který se má konat už příští pátek, by se měl zúčastnit jak Trump, tak i Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj.
Slovenská opozice se pustila do premiéra Roberta Fica, protože podle ní nezasáhl, když byla v Srbsku napadena skupina Slováků. Incident se odehrál v srbském městě Bački Petrovac, kde žije největší slovenská menšina.
Chris Ulrich, analytik chování a expert na řeč těla, pro CNN uvedl, že se americký prezident Donald Trump během včerejšího summitu snažil prostřednictvím řeči těla projevit přátelskou dominanci. Během prvního podání rukou šlo podle Ulricha o „okamžik, kdy se mohli propojit.“
Při svém prvním vystoupení od aljašského summitu s Donaldem Trumpem označil Vladimir Putin setkání za „velmi užitečné a včasné.“ Podle Kremlu ruský prezident v sobotu prohlásil, že s Trumpem probral prakticky všechny oblasti spolupráce, ale především se soustředili na „možné řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“
Na Aljašce se v pátek v noci konalo důležité setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během jednání Putin podle informací čtyř zdrojů požadoval, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Výměnou za tento ústupek nabídl zmrazení zbytku frontové linie, čímž by se zastavily další ruské útoky, napsal server Financial Times.
V telefonickém hovoru s evropskými lídry Donald Trump zdůraznil italský návrh na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, který je „inspirován článkem 5 NATO,“ jak uvedla italská premiérka Giorgia Meloniová. Jeden z evropských úředníků sdělil CNN, že součástí rozhovorů s Trumpem byly právě tyto záruky „typu článku 5“ s podporou Evropy a USA. Zároveň ale zdůraznil, že by se na nich NATO nepodílelo.
Evropská diplomatka Kaja Kallasová varuje, že Rusko nemá v úmyslu ukončit brutální válku na Ukrajině. Uvedla to jen pár hodin poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že je blízko zprostředkování příměří. Kallasová, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, uvítala Trumpovo „odhodlání dosáhnout mírové dohody“ po jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k příměří na Ukrajině po summitu s ruským lídrem Vladimirem Putinem na Aljašce. Před schůzkou tvrdil, že nebude spokojen, pokud nebude dohodnuto příměří. "Nebudu nadšen, pokud ho nezískám," řekl s tím, že mu sice všichni říkají, že k tomu dojde až na druhém setkání, ale on s tím nebude spokojený.
Jednání na Aljašce nepřineslo to, v co americký prezident Donald Trump doufal – tedy příměří. Vladimír Putin naopak získal mnoho: přivítání na červeném koberci, pozornost světových médií a možnost sdílet pódium s lídrem nejsilnější země na světě. Moskva tak získala spoustu výhod, aniž by musela učinit jakékoli ústupky ohledně války na Ukrajině.
