Česko se ve středu rozloučilo s respektovaným hercem Aloisem Švehlíkem, který zemřel počátkem měsíce ve věku 85 let. Smuteční obřad se za velké účasti hereckých kolegů uskutečnil před polednem v historické budově Národního divadla.
Slovo si během smutečního obřadu vzal ředitel první scény Jan Burian, který řekl, že je mu smutno. "I proto, že z našeho života odešel skvělý chlap, který si dokázal vybudovat skvělou kariéru i rodinu," konstatoval a kariéru zesnulého, který byl členem souboru Národního divadla přes tři dekády, označil za neuvěřitelnou.
"Neměl rád vyspekulované herectví," zmínil Burian, který připomněl i Švehlíkovy nejdůležitější role. Součástí posledního rozloučení ostatně byl i sestřih některých počinů zesnulého.
Druhou smuteční řeč pronesla herecká kolegyně Pavla Beretová, která se svěřila, že pro ni není lehké o Švehlíkovi promluvit. "Nebyl člověk, který si potrpěl na oficiality a honorace, vždy se jim poškleboval. Netoužil po bardovském uznání, nebo mistrovství, na které měl právo. Nikdy si na nic nehrál," podotkla.
Švehlík byl podle Beretové člověkem, který všechno dělal s vášní. "Když odešel, tak jsme ho zapili bílým vínem, někteří víc, takže druhý den nedorazili na zkoušku, a ti, co dorazili, byli nepoužitelní. Každý, kdo chce dneska uctít Lojzu, dejte si sklenici dobrého vychlazeného bílého vína," vyzvala.
Rozloučení skončilo vynesením rakve z historické budovy Národního divadla, za rakví šla rodina v čele s vdovou a synem zesnulého, známým hercem Davidem Švehlíkem. Odpoledne má ještě následovat zádušní mše v kostele Nejsvětějšího srdce Páně na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze.
Švehlík začínal s herectvím v roce 1962 v klatovském divadle, které bylo záhy zrušeno. Poté vystřídal angažmá v Mostě, Olomouci či Liberci, než v roce 1974 na čtrnáct let zakotvil v Městských divadlech pražských. V roce 1988 se stal členem činohry Národního divadla. Před čtyřmi lety získal cenu Thalie za celoživotní mistrovství. Loni pak byl u příležitosti 85. narozenin uveden do Síně slávy Národního divadla.
Pardubický rodák se od 70. let objevoval také před kamerou, ještě častěji pak od 90. let. Díky charakteristickému chrapláku se prosadil i v dabingu. V českém znění mluvili jeho hlasem Charles Bronson, Anthony Hopkins, Robert De Niro, Burt Lancaster nebo Jack Nicholson. Od roku 2014 mu náležela Cena Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. Známý herec také dlouhá léta učil mladší kolegy na DAMU.
Švehlík byl od roku 1967 ženatý s ekonomkou Florentinou. Pár měl tři děti. Nejznámější z nich je syn David, který se vydal v otcových stopách a stal se hercem.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.
