Princezna Kate vyslala jasný vzkaz Donaldu Trumpovi – a podle expertů jde o gesto, které nelze ignorovat. Co tím skutečně zamýšlela?
Kate, princezna z Walesu, se právě podařilo vrátit úder Donaldu Trumpovi, a to s ledovou chladností a precizní elegancí.
Jejich vztah má dlouhou a komplikovanou historii, která sahá až do roku 2012, kdy byla princezna skrytě vyfotografována nahoře bez. Tehdy Trump na Twitteru označil Kate za "skvělou, ale opalování nahoře bez si měla rozmyslet".
Po třinácti letech čekání se princezna rozhodla vrátit úder, a to v podobě vzkazu, který je nejen zdvořilý, ale i důrazně britský – a má jasný politický podtext.
Členové britské královské rodiny se tradičně vyhýbají veřejným politickým prohlášením a komentářům, přičemž není známo, že by Kate někdy hlasovala ve volbách. I přesto jsou mistři v důmyslném a nenápadném vyjadřování svých postojů k citlivým otázkám.
Příkladem je moment z roku 2022, kdy královna Alžběta II. pózovala s kanadským premiérem Justinem Trudeaurem před květinovým aranžmá v barvách ukrajinské vlajky, což bylo vnímáno jako její tichý, ale silný vzkaz na podporu Ukrajiny během ruské invaze.
Členové královské rodiny jsou známí tím, že prostřednictvím svého stylu dokážou vysílat jemné, ale silné signály, aniž by se vyjadřovali přímo. V roce 2017, během zvýšeného napětí po brexitu, princezna Kate zvolila klobouk, který silně připomínal vlajku Evropské unie, čímž vyvolala reakce.
Nejzajímavější moment přišel v roce 2019, kdy královna Alžběta II. během státní návštěvy Donalda Trumpa nosila brož, kterou jí darovali její političtí oponenti, Barack a Michelle Obama. Tento symbolický kousek oblečení měl vzkázat více než slova, stejně jako další brože, které nosila při oficiálních událostech.
Kate se tento týden zjevně inspirovala u královny Alžběty II., když na bohoslužbu Commonwealth Day ve Westminsterském opatství zvolila jasně červený outfit, který připomínal barvy kanadské vlajky.
Po loňském vynechání akce kvůli léčbě rakoviny, dorazila princezna do opatství ve výrazně červené javorové listové, což bylo vnímáno jako symbolické gesto směrem k Kanadě, zvlášť po hrozbách Donalda Trumpa o anexi této země. „Kývnutí kanadským barvám by v zemi nezůstalo bez povšimnutí,“ uvedl Telegraph.
Kate, známá svou láskou k recyklaci oblečení, tak možná ukázala první příklad politicky motivované recyklace na světě. Akce se zúčastnil i král Charles, který ve svém projevu vyzval 56 národů Commonwealthu k jednotě v „nejistých časech“ a zdůraznil význam organizace jako pozitivního vlivu na svět.
Gesto princezny Kate na bohoslužbě Commonwealth Day přichází v době, kdy je britská královská rodina stále více zapojena do geopolitických záležitostí. Zatímco král Charles minulý týden pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na čaj do Sandringhamu, což bylo vnímáno jako výrazná podpora Ukrajiny, král také přijal kanadského premiéra Justina Trudeaua. Tento diplomatický tah, společně s podporou Ukrajiny, neunikl pozornosti v Bílém domě, kde bylo vnímáno, že královo gesto vůči Zelenskému vyvolalo v Trumpových spojencích pocit „méněcennosti“ ohledně plánované státní návštěvy v Británii.
Zatímco Trump se soustředí na své vlastní politické agendy, včetně přísných imigračních opatření, králova měkká diplomacie a podpora Ukrajiny stále rezonují na mezinárodní scéně.
Po králově pozvání Donalda Trumpa na historicky druhou státní návštěvu do Británie se situace ve Washingtonu vyhrotila. Jak uvedl dobře informovaný zdroj, Washington nebyl po setkání Zelenského s Králem v Sandringhamu „trochu v pohodě“, britští představitelé zdůraznili, že král má právo rozhodnout o tom, s kým se setká. Tento krok připravuje půdu pro možná nepříjemnou státní návštěvu, kde by Trump s manželkou Melanií měli přicestovat do Londýna.
Ačkoli konkrétní datum návštěvy ještě nebylo stanovené, Kate, jako princezna z Walesu, se pravděpodobně bude podílet na organizaci tohoto významného setkání. Od povýšení na titul prince a princezny z Walesu hraje s princem Williamem stále důležitější roli při hostování zahraničních lídrů, jak ukázaly jejich činnosti během návštěv jihokorejského prezidenta a katarského šejka. I když se po smrti královny zdálo, že doba královských diplomatických gest skončila, Kate může mít nyní šanci převzít vedení v této oblasti.
Zatímco globální průměrná teplota za posledních 30 let rostla přibližně o 0,26 °C za dekádu, Evropa a Arktida zažívají dvojnásobné tempo oteplování. Podle dat ERA5 programu Copernicus Climate Change Service se Evropa oteplila od poloviny 90. let přibližně o 0,53 °C za dekádu, Arktida dokonce o 0,69 °C.
Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Podle informací agentury Reuters nařídil Elon Musk během ukrajinské protiofenzivy na podzim roku 2022 vypnutí satelitního pokrytí Starlink nad částí Chersonské oblasti. Tři zdroje obeznámené se situací uvedly, že Musk požádal jednoho z hlavních inženýrů společnosti SpaceX o deaktivaci služby v okolí města Beryslav, kde se ukrajinské jednotky pokoušely obklíčit ruské síly.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
