Princezna Kate vyslala jasný vzkaz Donaldu Trumpovi – a podle expertů jde o gesto, které nelze ignorovat. Co tím skutečně zamýšlela?
Kate, princezna z Walesu, se právě podařilo vrátit úder Donaldu Trumpovi, a to s ledovou chladností a precizní elegancí.
Jejich vztah má dlouhou a komplikovanou historii, která sahá až do roku 2012, kdy byla princezna skrytě vyfotografována nahoře bez. Tehdy Trump na Twitteru označil Kate za "skvělou, ale opalování nahoře bez si měla rozmyslet".
Po třinácti letech čekání se princezna rozhodla vrátit úder, a to v podobě vzkazu, který je nejen zdvořilý, ale i důrazně britský – a má jasný politický podtext.
Členové britské královské rodiny se tradičně vyhýbají veřejným politickým prohlášením a komentářům, přičemž není známo, že by Kate někdy hlasovala ve volbách. I přesto jsou mistři v důmyslném a nenápadném vyjadřování svých postojů k citlivým otázkám.
Příkladem je moment z roku 2022, kdy královna Alžběta II. pózovala s kanadským premiérem Justinem Trudeaurem před květinovým aranžmá v barvách ukrajinské vlajky, což bylo vnímáno jako její tichý, ale silný vzkaz na podporu Ukrajiny během ruské invaze.
Členové královské rodiny jsou známí tím, že prostřednictvím svého stylu dokážou vysílat jemné, ale silné signály, aniž by se vyjadřovali přímo. V roce 2017, během zvýšeného napětí po brexitu, princezna Kate zvolila klobouk, který silně připomínal vlajku Evropské unie, čímž vyvolala reakce.
Nejzajímavější moment přišel v roce 2019, kdy královna Alžběta II. během státní návštěvy Donalda Trumpa nosila brož, kterou jí darovali její političtí oponenti, Barack a Michelle Obama. Tento symbolický kousek oblečení měl vzkázat více než slova, stejně jako další brože, které nosila při oficiálních událostech.
Kate se tento týden zjevně inspirovala u královny Alžběty II., když na bohoslužbu Commonwealth Day ve Westminsterském opatství zvolila jasně červený outfit, který připomínal barvy kanadské vlajky.
Po loňském vynechání akce kvůli léčbě rakoviny, dorazila princezna do opatství ve výrazně červené javorové listové, což bylo vnímáno jako symbolické gesto směrem k Kanadě, zvlášť po hrozbách Donalda Trumpa o anexi této země. „Kývnutí kanadským barvám by v zemi nezůstalo bez povšimnutí,“ uvedl Telegraph.
Kate, známá svou láskou k recyklaci oblečení, tak možná ukázala první příklad politicky motivované recyklace na světě. Akce se zúčastnil i král Charles, který ve svém projevu vyzval 56 národů Commonwealthu k jednotě v „nejistých časech“ a zdůraznil význam organizace jako pozitivního vlivu na svět.
Gesto princezny Kate na bohoslužbě Commonwealth Day přichází v době, kdy je britská královská rodina stále více zapojena do geopolitických záležitostí. Zatímco král Charles minulý týden pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na čaj do Sandringhamu, což bylo vnímáno jako výrazná podpora Ukrajiny, král také přijal kanadského premiéra Justina Trudeaua. Tento diplomatický tah, společně s podporou Ukrajiny, neunikl pozornosti v Bílém domě, kde bylo vnímáno, že královo gesto vůči Zelenskému vyvolalo v Trumpových spojencích pocit „méněcennosti“ ohledně plánované státní návštěvy v Británii.
Zatímco Trump se soustředí na své vlastní politické agendy, včetně přísných imigračních opatření, králova měkká diplomacie a podpora Ukrajiny stále rezonují na mezinárodní scéně.
Po králově pozvání Donalda Trumpa na historicky druhou státní návštěvu do Británie se situace ve Washingtonu vyhrotila. Jak uvedl dobře informovaný zdroj, Washington nebyl po setkání Zelenského s Králem v Sandringhamu „trochu v pohodě“, britští představitelé zdůraznili, že král má právo rozhodnout o tom, s kým se setká. Tento krok připravuje půdu pro možná nepříjemnou státní návštěvu, kde by Trump s manželkou Melanií měli přicestovat do Londýna.
Ačkoli konkrétní datum návštěvy ještě nebylo stanovené, Kate, jako princezna z Walesu, se pravděpodobně bude podílet na organizaci tohoto významného setkání. Od povýšení na titul prince a princezny z Walesu hraje s princem Williamem stále důležitější roli při hostování zahraničních lídrů, jak ukázaly jejich činnosti během návštěv jihokorejského prezidenta a katarského šejka. I když se po smrti královny zdálo, že doba královských diplomatických gest skončila, Kate může mít nyní šanci převzít vedení v této oblasti.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
