Nová kapitola soudních sporů mezi Jaromírem Soukupem a rodinou jeho expartnerky Agáty Hanychové se začala psát právě dnes. Poprvé se totiž řešila Soukupova žaloba na Mirka Dopitu.
Spor mezi současným a předchozím partnerem influencerky měl podle dřívějších informací začít již v červenci. Dopita již dříve prozradil, že jde o občanskoprávní spor, kdy ho Soukup žaluje za domnělou pomluvu. Manžel Hanychové také avizoval, že se na soud těší. "Hrozně se mu tam vysměju," vzkazoval podnikateli.
Těmto slovům svým způsobem dostál, protože se v pondělí na první soudní stání - na rozdíl od Soukupa - osobně dostavil. Podle očitých svědků měl navíc úsměv na tváři. Otec Agátina syna Kryšpína zkrátka oplýval sebejistotou.
Kauza by každopádně mohla mít překvapivý průběh. Soukupův právní zástupce odhalil, že je v kontaktu s Dopitovým advokátem. "Hovořil jsem s právním zástupcem žalovaného a myslím si, že smírné jednání by bylo na místě," řekl deníkuBlesk. Je tak v tuto chvíli otázkou, zdali bude soudní spor ještě pokračovat.
Připomeňme, že Soukup vede spor i se samotnou expartnerkou Hanychovou, která se snaží dosáhnout toho, aby jejich společná dcera Rozárka byla svěřena do výhradní péče maminky. Podnikatel s tím pochopitelně nesouhlasí a trvá na střídavé péči.
Celé Česko si pamatuje doby milostného trojúhelníku, který tvořili manželé Felix Slováček a Dáda Patrasová a výtvarnice Lucie Gelemová. Ty už jsou sice minulostí, ale Patrasová teď opět hrozí manželovi rozvodem. Stačilo, aby se Gelemová vyjádřila k jeho zdravotnímu stavu.
Světovou kinematografii zasáhla velmi smutná zpráva během minulého týdne. Ve věku 89 let zemřel legendární americký herec Robert Redford. Spousta osobností z Hollywoodu by se s ním nepochybně ráda rozloučila. Rodina ale měla učinit rozhodnutí, podle kterého to nebude možné.
Nová kapitola soudních sporů mezi Jaromírem Soukupem a rodinou jeho expartnerky Agáty Hanychové se začala psát právě dnes. Poprvé se totiž řešila Soukupova žaloba na Mirka Dopitu.
Zatímco vláda Petra Fialy sází na silnou zahraničněpolitickou rétoriku a důraz na ukotvení Česka v EU a NATO, voliči čím dál častěji žádají odpovědi na otázky každodenní reality. Vysoké náklady na život, nejistota ohledně důchodů i dostupného bydlení přehlušují abstraktní pojmy jako „společná bezpečnost“. Politika bez konkrétní domácí agendy přestává být srozumitelná a důvěryhodná. Fialovi a spol. to v nadcházejících volbách může srazit vaz.
I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Vlna mezinárodního uznání palestinského státu vyvolala v Izraeli hořké a téměř jednomyslné odsouzení napříč celým politickým spektrem, což podle analytiků stmelilo politické odpůrce a potenciálně posílilo pozici vládnoucí koalice.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že Polsko neváhá sestřelit létající objekty, které jednoznačně naruší jeho vzdušný prostor a představují hrozbu. V méně jasných situacích je však Polsko podle jeho slov opatrnější. Tusk to uvedl v souvislosti s nedávnými incidenty, kdy ruská letadla a drony narušily vzdušný prostor členských států NATO.
Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Americký prezident Donald Trump dal během pohřební tryzny za Charlieho Kirka, známého konzervativního komentátora, jasně najevo, že jeho smrt ho nijak neobměkčí a ani ho nepřiměje k tomu, aby se pokusil o sjednocení národa. Podle prezidenta byla Kirkova vražda důvodem k tomu, aby se ještě razantněji a bezohledněji pokoušel o posílení své moci. Tento šokující čin tak okamžitě vyústil v další politické rozdělení.
