Zdá se, že jméno Ivety Bartošové je opředeno tajemstvím i po její smrti. Pořadatelé už poněkolikáté oznámili zrušení koncertu na její počest, což vyvolává otázky. Jak zjistila redakce eXtra.cz, další plánovaná akce nedopadla podle očekávání.
Zdá se, že vzpomínkové koncerty na Ivetu Bartošovou provází smůla – nebo snad nedostatečný zájem? Už první pokus uspořádat velkolepou akci „Ve jménu Ivety“ čelil řadě odkladů, a přestože se po několika letech nakonec uskutečnil, žádný velký ohlas nesklidil. Místo triumfálního návratu jej provázela spíše rozpačitá atmosféra a pořadatelská firma následně skončila v likvidaci.
Podobný osud potkal i ambiciózní sérii koncertů „Iveta – Písně Ivety Bartošové“, kde měla zazářit zpěvačka Lucie Třešňáková. Plánovaných jedenáct vystoupení se nakonec nekonalo, přestože za organizací stála agentura se zkušenostmi s pořádáním koncertů. Zůstává otázkou, zda byla na vině špatná propagace, nebo se jednoduše ukázalo, že poptávka po podobných akcích není tak velká, jak si organizátoři představovali.
Naděje fanoušků se upínaly k pražské Lucerně, kde se chystal další koncert na počest Ivety. I tento projekt ale dopadl stejně jako ty předchozí – nejprve odklady, nakonec úplné zrušení. Na pódiu měla vystoupit i Lucie Matušová, manželka Bohuše Matuše, s legendární písní „Knoflíky lásky“. Plánované termíny se však opakovaně měnily, až se koncert definitivně rozplynul v propadlišti dějin.
Přesto se objevují nové pokusy, například turné „Tady i tam“. O něm však zatím není mnoho informací a působí spíše jako další vágní slib než seriózní projekt. Zda se vůbec uskuteční, zůstává ve hvězdách. Nadšení organizátoři takových akcí by si možná měli položit nepříjemnou otázku: je skutečně tak velký zájem, nebo se jen snaží vzbudit nostalgii, která už nemá sílu naplnit sály?
Alespoň malý prostor pro vzpomínku na Ivetu přece jen zůstává. Například zpěvačka Šárka Vaňková a skupina Fredy Bittner Band se občas připomínají pásmem „P.S. Iveta“. Není to velkolepá show, ale pro nejvěrnější fanoušky jde o příležitost zavzpomínat na zpěvačku, která sice odešla příliš brzy, ale v jejich srdcích zůstává dál.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
