Zdá se, že jméno Ivety Bartošové je opředeno tajemstvím i po její smrti. Pořadatelé už poněkolikáté oznámili zrušení koncertu na její počest, což vyvolává otázky. Jak zjistila redakce eXtra.cz, další plánovaná akce nedopadla podle očekávání.
Zdá se, že vzpomínkové koncerty na Ivetu Bartošovou provází smůla – nebo snad nedostatečný zájem? Už první pokus uspořádat velkolepou akci „Ve jménu Ivety“ čelil řadě odkladů, a přestože se po několika letech nakonec uskutečnil, žádný velký ohlas nesklidil. Místo triumfálního návratu jej provázela spíše rozpačitá atmosféra a pořadatelská firma následně skončila v likvidaci.
Podobný osud potkal i ambiciózní sérii koncertů „Iveta – Písně Ivety Bartošové“, kde měla zazářit zpěvačka Lucie Třešňáková. Plánovaných jedenáct vystoupení se nakonec nekonalo, přestože za organizací stála agentura se zkušenostmi s pořádáním koncertů. Zůstává otázkou, zda byla na vině špatná propagace, nebo se jednoduše ukázalo, že poptávka po podobných akcích není tak velká, jak si organizátoři představovali.
Naděje fanoušků se upínaly k pražské Lucerně, kde se chystal další koncert na počest Ivety. I tento projekt ale dopadl stejně jako ty předchozí – nejprve odklady, nakonec úplné zrušení. Na pódiu měla vystoupit i Lucie Matušová, manželka Bohuše Matuše, s legendární písní „Knoflíky lásky“. Plánované termíny se však opakovaně měnily, až se koncert definitivně rozplynul v propadlišti dějin.
Přesto se objevují nové pokusy, například turné „Tady i tam“. O něm však zatím není mnoho informací a působí spíše jako další vágní slib než seriózní projekt. Zda se vůbec uskuteční, zůstává ve hvězdách. Nadšení organizátoři takových akcí by si možná měli položit nepříjemnou otázku: je skutečně tak velký zájem, nebo se jen snaží vzbudit nostalgii, která už nemá sílu naplnit sály?
Alespoň malý prostor pro vzpomínku na Ivetu přece jen zůstává. Například zpěvačka Šárka Vaňková a skupina Fredy Bittner Band se občas připomínají pásmem „P.S. Iveta“. Není to velkolepá show, ale pro nejvěrnější fanoušky jde o příležitost zavzpomínat na zpěvačku, která sice odešla příliš brzy, ale v jejich srdcích zůstává dál.
Ustupuje Íránu? I tak se dají vysvětlovat nejnovější slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který už zjevně netrvá na úplném konci íránského jaderného programu. Trump se nechal slyšet, že by stačilo jeho pozastavení na dobu 20 let. Upozornila na to BBC.
Víkendové počasí se nám tentokrát vůbec nemusí líbit. Meteorologové už v pátek vydali výstrahu před vydatným deštěm na východě republiky. Za 48 hodin může spadnout až 70 milimetrů srážek, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Pokud dojde na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, výsledkem jeho státní návštěvy Číny bude snížení deficitu USA v obchodu s Čínou o zhruba 14 miliard dolarů. To odpovídá nějakým pěti procentům loňského deficitu 280 miliard. Žádný průlom ve vzájemném obchodním vztahu dvou největších ekonomik světa se tedy nekoná.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
