Meghan Markle otevřeně popsala tragickou zkušenost, která navždy poznamenala její život. V emotivní zpovědi se vrátila k okamžikům, kdy přišla o své nenarozené miminko. Prolomila tím ticho kolem tématu, o němž mnoho žen mlčí.
Meghan Markle opět rozvířila vody. Vévodkyně ze Sussexu v emotivní zpovědi v podcastu odhalila, jak hluboké stopy v ní zanechala ztráta nenarozeného dítěte. Potrat, který s princem Harrym prožili v roce 2020, ji zasáhl natolik, že se rozhodla prolomit mlčení a promluvit o bolesti, o níž „mluví jen málokdo“. Uvedl web Independent.
„Když jsem svírala své prvorozené dítě, věděla jsem, že přicházím o druhé,“ napsala tehdy Meghan v osobní eseji, kde popsala silné křeče, pád na zem a dusivý smutek, který se jí zmocnil. „Ztratit dítě znamená nést téměř nesnesitelný zármutek,“ dodala.
V podcastu, kam si pozvala právničku a političku Reshmu Saujani, Meghan otevřeně promluvila o tom, co se dělo v jejím nitru po potratu. „Mluvila jsem o potratu, který jsme zažili,“ přiznala bez obalu. „Myslím, že určitým způsobem se člověk musí naučit odpoutat od něčeho, do čeho vkládal tolik naděje a slibů.“
Podle Meghan se ženy po potratu potýkají s obrovským nepochopením ze strany okolí. „Stále se snažíte žonglovat se všemi těmito věcmi a svět neví, co se vám děje,“ řekla s tím, že mnohé ženy trpí potichu, často i bez jakékoliv podpory.
Bývalá herečka zároveň prozradila, že se s Reshmou Saujani pojí ještě jedna bolestivá zkušenost. „Obě jsme měly velmi podobné zkušenosti, i když jsme se v té době neznaly, s poporodním obdobím a obě jsme měly preeklampsii. Poporodní preeklampsii,“ řekla Meghan.
Meghan a princ Harry dnes vychovávají syna Archieho (5) a dceru Lilibet (3), ale právě ztráta třetího dítěte podle ní navždy změnila její pohled na rodičovství i svět.
Její zpověď vzbudila silné reakce. Vévodkyně se rozhodla zlomit tabu a ukázat, že bolest z potratu není slabost. „Je potřeba to nechat odejít – něco, co plánoval člověk dlouho milovat,“ dodala tiše.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.