Ticho řeklo víc než tisíc slov. Meghan Markleová zveřejnila černobílou fotku prince Harryho s jejich dětmi – a zřejmě tím vyslala jasný vzkaz do Buckinghamského paláce. Princ se mezitím v otevřeném rozhovoru pro BBC svěřil s bolestí ze vztahu s vlastním otcem.
Meghan Markleová v týdnu nečekaně poodhalila své rodinné soukromí, když na Instagramu sdílela snímek, na němž se Harry prochází s dětmi. Archie ho drží za ruku, zatímco Lilibet nese na ramenou. Vévodkyně k příspěvku nenapsala ani slovo a vypnula komentáře – gesto, které podle britského Mirroru mluví samo za sebe. Podle deníku tím Meghan jasně ukázala, že za svým mužem stojí.
Právě v těchto dnech totiž princ Harry veřejně promluvil o svém otci, králi Karlu III. V rozhovoru pro BBC přiznal: „Život je vzácný. Nevím, kolik času ještě otci zbývá. On se mnou nechce mluvit kvůli těm bezpečnostním záležitostem, ale bylo by hezké se usmířit.“ Slova, která ve Velké Británii vyvolala doslova zemětřesení.
Kromě vztahu s králem Harry komentoval i zamítnutí svého odvolání v případu odebrané policejní ochrany. „Prozatím je tak pro mě nemožné bezpečně odcestovat se svou rodinou zpět do Spojeného království. Bude jim to všechno chybět,“ vyjádřil hlubokou lítost nad rozhodnutím londýnského soudu.
V další části interview princ naznačil, že mu i jeho blízkým bez ochranky hrozí vážné nebezpečí. „Nechci, aby se historie opakovala, a nechce to ani většina lidí. Během toho procesu jsem ale zjistil, že někteří lidé to tak chtějí. A to je dost temné,“ řekl s odkazem na smrt své matky, princezny Diany.
Meghan svou reakcí v podobě rodinného snímku zřejmě nechtěla rozdmýchávat spory, ale spíše vyjádřit podporu. V prostředí, kde je každé gesto pečlivě analyzováno, však mlčení často říká víc než přímá slova.
Otázkou zůstává, jak na snímek a princova slova zareaguje královská rodina. Veřejné gesto Meghan i Harryho vyjádření mohou totiž přidat další trhlinu do už tak křehkých vztahů mezi Kalifornií a Buckinghamským palácem.
Slavnou rodinu Slováčkových čekají zřejmě ty nejsmutnější Vánoce. Poprvé se totiž sejdou u stromečku s vědomím, že nadaná herečka a zpěvačka Anna Slováčková už není mezi námi. Alespoň zbytek rodiny by měl být pohromadě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) přiznal, že tlačil na poslance Filipa Turka (Motoristé), aby se zúčastnil pondělního rozhovoru s prezidentem Petrem Pavlem. Turek se z jednání ze zdravotních důvodů omluvil, jistě tak nebude v pondělí jmenován členem vlády. Pavel má navíc k jeho osobě dlouhodobé a trvající výhrady.
V pátek, tedy na den přesně týden po jeho odchodu, se Česko rozloučí s Patrikem Hezuckým. Osudným se mu stalo nádorové onemocnění, se kterou se moderátor snažil do poslední chvíle bojovat. Naděje prý existovala ještě několik dní před jeho úmrtím.
Po nadcházejícím víkendu už začne předvánoční týden. S návratem zimy, která je alespoň v očích meteorologů již v plném proudu, ale nepočítejte. Do Česka bude i nadále proudit teplý vzduch, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
