Ticho řeklo víc než tisíc slov. Meghan Markleová zveřejnila černobílou fotku prince Harryho s jejich dětmi – a zřejmě tím vyslala jasný vzkaz do Buckinghamského paláce. Princ se mezitím v otevřeném rozhovoru pro BBC svěřil s bolestí ze vztahu s vlastním otcem.
Meghan Markleová v týdnu nečekaně poodhalila své rodinné soukromí, když na Instagramu sdílela snímek, na němž se Harry prochází s dětmi. Archie ho drží za ruku, zatímco Lilibet nese na ramenou. Vévodkyně k příspěvku nenapsala ani slovo a vypnula komentáře – gesto, které podle britského Mirroru mluví samo za sebe. Podle deníku tím Meghan jasně ukázala, že za svým mužem stojí.
Právě v těchto dnech totiž princ Harry veřejně promluvil o svém otci, králi Karlu III. V rozhovoru pro BBC přiznal: „Život je vzácný. Nevím, kolik času ještě otci zbývá. On se mnou nechce mluvit kvůli těm bezpečnostním záležitostem, ale bylo by hezké se usmířit.“ Slova, která ve Velké Británii vyvolala doslova zemětřesení.
Kromě vztahu s králem Harry komentoval i zamítnutí svého odvolání v případu odebrané policejní ochrany. „Prozatím je tak pro mě nemožné bezpečně odcestovat se svou rodinou zpět do Spojeného království. Bude jim to všechno chybět,“ vyjádřil hlubokou lítost nad rozhodnutím londýnského soudu.
V další části interview princ naznačil, že mu i jeho blízkým bez ochranky hrozí vážné nebezpečí. „Nechci, aby se historie opakovala, a nechce to ani většina lidí. Během toho procesu jsem ale zjistil, že někteří lidé to tak chtějí. A to je dost temné,“ řekl s odkazem na smrt své matky, princezny Diany.
Meghan svou reakcí v podobě rodinného snímku zřejmě nechtěla rozdmýchávat spory, ale spíše vyjádřit podporu. V prostředí, kde je každé gesto pečlivě analyzováno, však mlčení často říká víc než přímá slova.
Otázkou zůstává, jak na snímek a princova slova zareaguje královská rodina. Veřejné gesto Meghan i Harryho vyjádření mohou totiž přidat další trhlinu do už tak křehkých vztahů mezi Kalifornií a Buckinghamským palácem.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
