Jen pár dní po tragické ztrátě své dcery Aničky (†29) se Felix Slováček (81) objevil na společenské akci. Zatímco jeho manželka Dáda Patrasová (68) podle eXtra.cz truchlila doma se slzami v očích, on se usmíval do objektivů na večeru pořádaném nadací Jiřího Menzela.
Jen pár dní po smrti milované dcery Aničky se saxofonista Felix Slováček (80) poprvé ukázal ve společnosti. Mnohé tím šokoval – na veřejnosti se objevil na akci „Ostře sledovaný večer“, kterou pořádala nadace Jiřího Menzela v pražské kavárně Foyer Café na hlavním nádraží.
Když do sálu vstoupil, bylo vidět, že není ve své kůži. Úsměvy rozdával jen s vypětím sil. „Anička to tak chtěla, říkala mi, že musím žít dál,“ řekl Slováček přítomným novinářům. Z hlasu mu byla cítit bolest, oči měl sklopené.
Proč vůbec mezi lidi přišel? „Musím chodit do společnosti, protože kdybych seděl doma, tak z toho smutku zešílím,“ přiznal eXtra.cz. Snaží se zaměstnat hlavu, ale srdce zůstává těžké. Smutek je všudypřítomný.
Večer trávil mimo jiné po boku výtvarnice Lucie Gelemové (42), se kterou měl v minulosti milostný vztah. Seděli spolu u jednoho stolu, působili klidně. Gelemová věnovala do aukce obraz, který se prodal za 35 tisíc korun.
Zatímco Felix se snaží přežít bolest mezi lidmi, jeho žena Dagmar Patrasová (68) truchlí o samotě. Fotografové ji zachytili ve čtvrtek, jak se slzami v očích kráčí ulicí na Vinohradech ke svému domu. Před vilou vzniklo pietní místo: květiny, andělíčci, plyšáci a svíčky tvoří dojemný hold zesnulé Aničce Slováčkové.
U piety se Dáda objala s jedním z fanoušků, kteří spolu s rodinou sdílejí zármutek. Pak zmizela za branou svého domu. Ticho, bolest a slzy – to teď obestírají život Slováčkových.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
