Britský král Karel III. s královnou Camillou ve středu překvapivě zavítali do Vatikánu, kde se osobně setkali s papežem Františkem. Audienci přitom Vatikán původně zrušil kvůli papežovým zdravotním potížím. O nečekané schůzce informovaly agentury AFP a AP.
Britský král Karel III. a královna Camilla se ve středu nečekaně setkali s papežem Františkem ve Vatikánu. Soukromou audienci potvrdily večer jak Buckinghamský palác, tak Vatikán. Pro Karla III. šlo o první setkání s hlavou katolické církve od jeho nástupu na britský trůn v roce 2022.
Osmaosmdesátiletý papež se v současnosti zotavuje ve své rezidenci po nedávném zápalu plic. Z nemocnice byl propuštěn 23. března po pěti týdnech léčby a lékaři mu doporučili šetřit síly. Přesto se o víkendu nečekaně objevil na závěr mše na Svatopetrském náměstí a nyní přijal i britský královský pár.
„Jejich Veličenstva byla velmi potěšena, že papež je natolik zdravý, že je přijal – a že měli příležitost podělit se s ním o svá nejlepší přání osobně,“ uvedl Buckinghamský palác v oficiálním prohlášení.
Vatikán sdělil, že František popřál králi Karlovi a královně Camille vše nejlepší k jejich 20. výročí svatby, které připadlo právě na středu. Současně králi popřál brzké uzdravení – panovník totiž čelí onkologické diagnóze a na konci března musel být krátce hospitalizován kvůli vedlejším účinkům léčby.
Čtyřdenní návštěvu britského královského páru v Itálii původně provázely obavy právě kvůli zdravotnímu stavu krále, cesta však nakonec probíhá podle plánu.
„Jejich Veličenstva byla potěšena, že papež byl natolik v pořádku, že je mohl hostit na soukromém setkání a že měl příležitost osobně se podělit o svá přání všeho nejlepšího,“ uvedl podle časopisu People mluvčí Buckinghamského paláce v prohlášení.
Král s královnou zakončili den návštěvou italského parlamentu a poté se vrátili do Vily Wolkonsky, sídla britského velvyslance v Římě, aby si krátce odpočinuli před cestou do Vatikánu. V Itálii pobývají od 7. do 10. dubna v rámci čtyřdenní státní návštěvy. Původní plán počítal i s oficiálním programem ve Vatikánu, ten však byl kvůli papežově zdravotnímu stavu po vzájemné dohodě odložen.
Karel III. navštívil Vatikán již pětkrát – tehdy ještě jako princ Charles. Setkal se přitom se třemi papeži: Janem Pavlem II. v roce 1982 během jeho návštěvy Británie a později i na jeho pohřbu v roce 2005, s Benediktem XVI. v roce 2009 a s Františkem v letech 2017 a 2019.
Jedna z nejbolestnějších tragédií dosavadního konfliktu v Pásmu Gazy se odehrála před několika dny, kdy izraelské letectvo zasáhlo dům dětské lékařky Alaa al-Najjar v Khan Yúnis. Při útoku přišlo o život devět z jejích deseti dětí, její manžel utrpěl těžká zranění. Jediným přeživším z dětí je jedenáctiletý Adam. Alaa přežila pouze proto, že v době útoku zachraňovala životy v nemocnici.
Elon Musk, šéf firem Tesla a SpaceX, nedávno stáhl několik výrazných příspěvků z platformy X (dříve Twitter), které byly součástí jeho veřejné výměny názorů s prezidentem Donaldem Trumpem. Podle informací televize CNN šlo mimo jiné o tvrzení, že Trump figuruje v „Epsteinových spisech“, o výzvu k jeho odvolání a nahrazení viceprezidentem JD Vancem či o hrozbu, že bude pozastaven provoz kosmické lodi Dragon.
Ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek učinil další zásadní krok ve své politické kariéře. Poté, co rezignoval na ministerský post kvůli podezřelému daru v podobě bitcoinů, nyní oznámil, že si pozastavuje členství v ODS. Zároveň se rozhodl odstoupit z jihomoravské kandidátky koalice Spolu pro nadcházející volby a vzdal se také funkce předsedy krajského sdružení ODS.
V době, kdy si většina lidí oddechla, že éra covidu-19 je u konce, se objevuje nová varianta viru, která znovu přitahuje pozornost lékařů. Podle britské zdravotní agentury UKHSA se napříč světem objevuje nová subvarianta viru s označením NB.1.8.1, známá také pod přezdívkou Nimbus. Přestože zatím nejde o důvod k panice, lékaři upozorňují, že by lidé měli být opatrní – varianta se totiž rychle šíří a má odlišné příznaky oproti předchozím.
Změny klimatu mají čím dál citelnější dopady na pěstitele kávy po celém světě. Nejen že ztěžují sklizeň a snižují kvalitu úrody, ale zároveň vytvářejí hlubší závislost drobných farmářů na humanitární pomoci. V rozhovoru pro nizozemský deník Het Financieele Dagblad se o těchto problémech podělili Harm Goossens, člen vedení Nizozemského Červeného kříže, a Meine van der Graaf, manažer dopadu u udržitelné nizozemské značky kávy Wakuli.
Evropští ministři obrany členských států NATO se ve dnech 4.–5. června sešli v Bruselu na posledním jednání před nadcházejícím aliančním summitem v Haagu (21.–22. června). Hlavním bodem programu bylo schválení nových cílů vojenských schopností, které by měly posílit obranu a odstrašení zejména vůči Rusku. Jednání se uskutečnilo v atmosféře nejistoty — jak kvůli pokračující válce na Ukrajině, tak kvůli změnám v přístupu administrativy prezidenta Trumpa k evropským spojencům.
Německo v posledních dnech zintenzivnilo varování před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. Podle šéfky spolkového úřadu pro vojenské zásobování Annette Lehnigk-Emden má německá armáda pouhé tři roky na to, aby se připravila na případný útok, který by mohl přijít nejpozději v roce 2029.
Dva roky po výbuchu Kachovské přehrady čelí Ukrajina ekologické hrozbě, která dalece přesahuje hranice jejího území. Toxické sedimenty v bývalém dně nádrže ohrožují nejen ukrajinskou přírodu, ale kontaminují i Černé moře, odkud proudí k pobřeží Rumunska, Bulharska či Turecka. Rusko odpálilo ekologickou bombu, která zasahuje i jeho vlastní území. Příroda sice bojuje o návrat, toxické sloučeniny ale jen tak neodplaví.
Jedenáctiměsíční Jack je jedním z pouhých 16 dětí na světě, které trpí extrémně vzácným genetickým onemocněním, natolik neobvyklým, že doposud ani nemá jméno. Kvůli mutaci genu PPFIBP1 je nevidomý, trpí častými záchvaty a lékaři předpokládají, že nikdy nebude chodit ani mluvit. Podle odborníků je jeho stav život limitující.
Bývalý kalifornský guvernér a hollywoodská hvězda Arnold Schwarzenegger vyzval ekologické aktivisty a odborníky na životní prostředí, aby se nenechali paralyzovat zklamáním ze současné environmentální politiky prezidenta Donalda Trumpa. Místo stížností by podle něj měli začít jednat a hledat řešení na lokální úrovni.
Planeta K2-18b, vzdálená 124 světelných let, se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti světových vědců. V dubnu vyvolal rozruch objev dvou molekul – dimethylsulfidu (DMS) a dimethyldisulfidu (DMDS) – v její atmosféře. Na Zemi tyto sloučeniny produkují převážně živé organismy, což vedlo k domněnkám, že se může jednat o první skutečně věrohodný náznak života mimo naši planetu. Jenže několik nových studií teď tyto závěry zpochybňuje.
Jeden z průkopníků umělé inteligence, profesor Yoshua Bengio, se obává, že současný vývoj AI směřuje k nebezpečným důsledkům. Proto spustil nový projekt, který má přinést zásadní změnu: vytvořit „čestnou“ a bezpečnější alternativu ke stávajícím systémům. Učinil tak ve chvíli, kdy FBI oznámila, že pachatelé nedávného bombového útoku na kliniku v Kalifornii použili k získání návodu na výrobu výbušniny právě AI.
