Britský král Karel III. s královnou Camillou ve středu překvapivě zavítali do Vatikánu, kde se osobně setkali s papežem Františkem. Audienci přitom Vatikán původně zrušil kvůli papežovým zdravotním potížím. O nečekané schůzce informovaly agentury AFP a AP.
Britský král Karel III. a královna Camilla se ve středu nečekaně setkali s papežem Františkem ve Vatikánu. Soukromou audienci potvrdily večer jak Buckinghamský palác, tak Vatikán. Pro Karla III. šlo o první setkání s hlavou katolické církve od jeho nástupu na britský trůn v roce 2022.
Osmaosmdesátiletý papež se v současnosti zotavuje ve své rezidenci po nedávném zápalu plic. Z nemocnice byl propuštěn 23. března po pěti týdnech léčby a lékaři mu doporučili šetřit síly. Přesto se o víkendu nečekaně objevil na závěr mše na Svatopetrském náměstí a nyní přijal i britský královský pár.
„Jejich Veličenstva byla velmi potěšena, že papež je natolik zdravý, že je přijal – a že měli příležitost podělit se s ním o svá nejlepší přání osobně,“ uvedl Buckinghamský palác v oficiálním prohlášení.
Vatikán sdělil, že František popřál králi Karlovi a královně Camille vše nejlepší k jejich 20. výročí svatby, které připadlo právě na středu. Současně králi popřál brzké uzdravení – panovník totiž čelí onkologické diagnóze a na konci března musel být krátce hospitalizován kvůli vedlejším účinkům léčby.
Čtyřdenní návštěvu britského královského páru v Itálii původně provázely obavy právě kvůli zdravotnímu stavu krále, cesta však nakonec probíhá podle plánu.
„Jejich Veličenstva byla potěšena, že papež byl natolik v pořádku, že je mohl hostit na soukromém setkání a že měl příležitost osobně se podělit o svá přání všeho nejlepšího,“ uvedl podle časopisu People mluvčí Buckinghamského paláce v prohlášení.
Král s královnou zakončili den návštěvou italského parlamentu a poté se vrátili do Vily Wolkonsky, sídla britského velvyslance v Římě, aby si krátce odpočinuli před cestou do Vatikánu. V Itálii pobývají od 7. do 10. dubna v rámci čtyřdenní státní návštěvy. Původní plán počítal i s oficiálním programem ve Vatikánu, ten však byl kvůli papežově zdravotnímu stavu po vzájemné dohodě odložen.
Karel III. navštívil Vatikán již pětkrát – tehdy ještě jako princ Charles. Setkal se přitom se třemi papeži: Janem Pavlem II. v roce 1982 během jeho návštěvy Británie a později i na jeho pohřbu v roce 2005, s Benediktem XVI. v roce 2009 a s Františkem v letech 2017 a 2019.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
