Papež František v neděli pozdravil davy poutníků shromážděné před římskou nemocnicí Gemelli, odkud byl po více než pěti týdnech hospitalizace propuštěn. Tento krátký, ale symbolický moment byl podle The Guardian jeho prvním veřejným vystoupením od doby, kdy byl přijat do nemocnice kvůli oboustrannému zápalu plic.
Pontifik, který se stále zotavuje, se objevil na balkóně svého nemocničního pokoje, aby udělil požehnání a poděkoval shromážděným lidem. „Děkuji všem,“ pronesl 88letý František před svým návratem do rezidence Casa Santa Marta ve Vatikánu, kde bude pokračovat v rekonvalescenci nejméně dva měsíce. Jeden z poutníků řekl italské televizi Rai: „Náš papež se vrací.“
František byl do nemocnice přijat 14. února s infekcí dýchacích cest, která se později vyvinula v zápal plic v obou plicích. Podle Dr. Sergia Alfieriho, vedoucího chirurga nemocnice Gemelli, se zdravotní stav papeže postupně zlepšoval, ale jeho úplné zotavení bude vyžadovat delší čas. Během pobytu v nemocnici prodělal dvě kritické dechové krize, než lékaři 10. března oznámili, že již není v bezprostředním ohrožení života.
V nedělním poselství Anděl Páně František reflektoval svou dlouhou hospitalizaci. „Měl jsem příležitost zakusit Pánovu trpělivost, kterou vidím také v neúnavné péči lékařů a zdravotníků i v nadějích příbuzných nemocných,“ uvedl. Zdůraznil, že tato důvěryplná trpělivost, zakotvená v Boží neochvějné lásce, je nezbytná zejména v nejtěžších a nejbolestivějších chvílích.
Papež také vyjádřil svůj zármutek nad obnoveným izraelským bombardováním Pásma Gazy a vyzval k okamžitému zastavení bojů a obnovení dialogu. „Modleme se za ukončení válek a za mír, zvláště v sužované Ukrajině, Palestině, Izraeli, Libanonu, Myanmaru, Súdánu a Demokratické republice Kongo,“ uvedl František.
Podle deníku La Repubblica papež naléhal na návrat domů, ačkoliv mu lékaři doporučili klid a pokračování v léčbě. Dr. Alfieri uvedl, že existuje naděje na brzké obnovení papežovy pracovní agendy, ale varoval, že setkání s většími skupinami lidí bude muset být odloženo. Zůstává nejasné, zda se uskuteční plánovaná audience s britským králem Karlem III. a královnou Camillou, která je naplánována na 8. dubna.
Navzdory zdravotním potížím František i během hospitalizace pokračoval v řízení Vatikánu. Schválil například několik beatifikací a kanonizací a napsal dopis šéfredaktorovi italského deníku Corriere della Sera, v němž znovu apeloval na mír a odzbrojení.
František je náchylný k plicním infekcím, což je důsledek pleuritidy, kterou prodělal v mládí, a v jejímž důsledku mu byla odstraněna část plic. V posledních letech čelil řadě zdravotních komplikací a několikrát naznačil, že by v případě vážných zdravotních problémů mohl na svůj úřad rezignovat. Minulý týden však tyto spekulace rozhodně odmítl vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.