Odchod prince Harryho z jeho vlastní charitativní organizace Sentebale představuje podle BBC další významný milník v jeho bouřlivé cestě od oficiálních královských povinností. Tato charita nebyla jen organizací, kterou založil – byla hluboce propojena s jeho osobním příběhem, vzpomínkami na jeho matku, princeznu Dianu, a s jeho vlastním hledáním smyslu a identity mimo formální rámec britské monarchie.
V roce 2020, když princ Harry a jeho manželka Meghan opouštěli Velkou Británii, pronesl Harry na večeři pořádané na podporu Sentebale emotivní proslov. V něm vyjádřil své pocity smutku z odchodu, ale také vděčnost za odvahu vydat se novou cestou. Tehdy připomněl, že práce pro Sentebale ho naučila více o spravedlnosti a správném jednání, než si kdy dokázal představit. Tento moment podtrhl, jak hluboký osobní význam pro něj charita měla.
Sentebale vzniklo v roce 2006 jako výsledek Harryho první návštěvy Lesotha v roce 2004, kdy mu bylo 19 let. Tato cesta, která následovala po jeho studiích na Etonu a před nástupem na vojenskou akademii v Sandhurstu, se pro něj stala zásadním formujícím zážitkem. Viděl na vlastní oči těžké osudy dětí, které přišly o rodiče kvůli HIV/AIDS, a rozhodl se jednat. Název charitativní organizace – Sentebale – znamená v jazyce Sesotho „nezapomeň na mě“ a odkazuje na památku jeho matky, která se během svého života věnovala pomoci nemocným a zranitelným.
Spoluzakladatelem charity se stal princ Seeiso z Lesotha, který sám ztratil matku. Osobní zkušenost se ztrátou rodiče oba muže spojila a motivovala je k vytvoření organizace, jež by pomáhala dětem zasaženým HIV/AIDS. Během let se mezi nimi vytvořilo hluboké přátelství – Seeiso byl nejen hostem na Harryho svatbě s Meghan v roce 2018, ale i na svatbě prince Williama a Kate Middleton v roce 2011.
Rozhodnutí obou princů opustit Sentebale proto působí o to silněji. Přestože Harry po svém odchodu do Spojených států nebyl schopen věnovat charitě tolik přímé pozornosti jako dříve, stále si udržoval aktivní roli a podporoval její činnost. Jeho poslední návštěva Lesotha v roce 2024 byla důkazem jeho pokračujícího zájmu o osud organizace. Tehdy ujistil, že jeho závazek vůči Sentebale nikdy nepoleví.
Avšak právě teď čelí charita vážné krizi. Podle dostupných informací došlo k zásadnímu rozkolu mezi správní radou a předsedou organizace, což vedlo ke zhoršení osobních vztahů a neshodám ohledně budoucího směřování charity. Tyto napjaté okolnosti vedly až k odchodu obou zakladatelů, což je považováno za katastrofální obrat v dosavadní historii Sentebale.
Pro prince Harryho nejde o první zkušenost s bolestivým rozchodem s institucí, kterou pomáhal budovat. Jeho rozhodnutí opustit Sentebale odráží širší obraz jeho životní cesty – touhu po autonomii a osobním naplnění mimo rigidní struktury královské rodiny. Sentebale bylo více než jen charitativní organizací; bylo symbolem jeho odkazu, jeho vztahu k matce a jeho osobního závazku pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebují.
Odchod z této charity proto znamená ztrátu důležité součásti jeho identity, ale také potvrzuje, že napětí mezi jeho minulostí spojenou s královskou rodinou a jeho současným životem ve Spojených státech nadále přetrvává. Navzdory této těžké situaci Harry opakovaně zdůrazňuje, že jeho podpora a oddanost Sentebale nekončí, i když se nyní fyzicky i symbolicky od organizace vzdálil.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
