Odchod prince Harryho z jeho vlastní charitativní organizace Sentebale představuje podle BBC další významný milník v jeho bouřlivé cestě od oficiálních královských povinností. Tato charita nebyla jen organizací, kterou založil – byla hluboce propojena s jeho osobním příběhem, vzpomínkami na jeho matku, princeznu Dianu, a s jeho vlastním hledáním smyslu a identity mimo formální rámec britské monarchie.
V roce 2020, když princ Harry a jeho manželka Meghan opouštěli Velkou Británii, pronesl Harry na večeři pořádané na podporu Sentebale emotivní proslov. V něm vyjádřil své pocity smutku z odchodu, ale také vděčnost za odvahu vydat se novou cestou. Tehdy připomněl, že práce pro Sentebale ho naučila více o spravedlnosti a správném jednání, než si kdy dokázal představit. Tento moment podtrhl, jak hluboký osobní význam pro něj charita měla.
Sentebale vzniklo v roce 2006 jako výsledek Harryho první návštěvy Lesotha v roce 2004, kdy mu bylo 19 let. Tato cesta, která následovala po jeho studiích na Etonu a před nástupem na vojenskou akademii v Sandhurstu, se pro něj stala zásadním formujícím zážitkem. Viděl na vlastní oči těžké osudy dětí, které přišly o rodiče kvůli HIV/AIDS, a rozhodl se jednat. Název charitativní organizace – Sentebale – znamená v jazyce Sesotho „nezapomeň na mě“ a odkazuje na památku jeho matky, která se během svého života věnovala pomoci nemocným a zranitelným.
Spoluzakladatelem charity se stal princ Seeiso z Lesotha, který sám ztratil matku. Osobní zkušenost se ztrátou rodiče oba muže spojila a motivovala je k vytvoření organizace, jež by pomáhala dětem zasaženým HIV/AIDS. Během let se mezi nimi vytvořilo hluboké přátelství – Seeiso byl nejen hostem na Harryho svatbě s Meghan v roce 2018, ale i na svatbě prince Williama a Kate Middleton v roce 2011.
Rozhodnutí obou princů opustit Sentebale proto působí o to silněji. Přestože Harry po svém odchodu do Spojených států nebyl schopen věnovat charitě tolik přímé pozornosti jako dříve, stále si udržoval aktivní roli a podporoval její činnost. Jeho poslední návštěva Lesotha v roce 2024 byla důkazem jeho pokračujícího zájmu o osud organizace. Tehdy ujistil, že jeho závazek vůči Sentebale nikdy nepoleví.
Avšak právě teď čelí charita vážné krizi. Podle dostupných informací došlo k zásadnímu rozkolu mezi správní radou a předsedou organizace, což vedlo ke zhoršení osobních vztahů a neshodám ohledně budoucího směřování charity. Tyto napjaté okolnosti vedly až k odchodu obou zakladatelů, což je považováno za katastrofální obrat v dosavadní historii Sentebale.
Pro prince Harryho nejde o první zkušenost s bolestivým rozchodem s institucí, kterou pomáhal budovat. Jeho rozhodnutí opustit Sentebale odráží širší obraz jeho životní cesty – touhu po autonomii a osobním naplnění mimo rigidní struktury královské rodiny. Sentebale bylo více než jen charitativní organizací; bylo symbolem jeho odkazu, jeho vztahu k matce a jeho osobního závazku pomáhat těm, kteří to nejvíce potřebují.
Odchod z této charity proto znamená ztrátu důležité součásti jeho identity, ale také potvrzuje, že napětí mezi jeho minulostí spojenou s královskou rodinou a jeho současným životem ve Spojených státech nadále přetrvává. Navzdory této těžké situaci Harry opakovaně zdůrazňuje, že jeho podpora a oddanost Sentebale nekončí, i když se nyní fyzicky i symbolicky od organizace vzdálil.
Štefan Margita se rozhodl rozloučit s velkými operními produkcemi a završit svou kariéru na prknech Národního divadla v Praze. Po dekádách účinkování v nejprestižnějších světových operních domech, včetně Metropolitní opery v New Yorku, milánské La Scaly či londýnské Covent Garden, si jako své poslední představení vybral Wagnerovu operu Zlato Rýna, která bude mít premiéru v 12. února 2026. Tím definitivně skončí jeho operní kariéra a poté se hodlá věnovat už jen koncertní činnosti.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval evropské společnosti, aby dočasně pozastavily své investice v USA v reakci na nová cla uvalená administrativou Donalda Trumpa.
Duben přinese proměnlivé počasí s teplotami, které budou spíše průměrné nebo podprůměrné. Podle měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se Češi musí připravit na chladnější dny a častější srážky.
Agresivní obchodní politika šéfa Bílého domu Donalda Trumpa zásadně promění globální digitální prostředí. Evropská unie a Čína se postaví do boje o technologickou nadvládu a americká opatření povedou k tomu, že se z inovací, původně spojených se spoluprací a pokrokem, stane nástroj globální konfrontace.
Německá automobilka Volkswagen plánuje zavést „dovozní poplatek“ na vozidla, která podléhají 25% clům uvaleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informoval o tom deník The Wall Street Journal s odvoláním na interní sdělení prodejcům.
Americký prezident Donald Trump rozšířil svá nová cla i na některé z nejodlehlejších míst na planetě – včetně neobydlených ostrovů obývaných pouze tučňáky.
Vláda České republiky dnes schválila mimořádná opatření s cílem zabránit zavlečení nebezpečné virové nákazy slintavky a kulhavky (SLAK) na své území. Do kontrol na hranicích se zapojí až dvacet vojenských veterinářů vybavených potřebnou technikou, kteří budou asistovat Státní veterinární správě (SVS). Opatření by mělo vstoupit v platnost již v nejbližších dnech.
Šéf Bílého domu Donald Trump zavedl proti dovozu z Evropské unie vysoká cla, která mohou vážně poškodit český export. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu hrozí ztráty v desítkách miliard korun. Zatímco Evropská unie chystá protiopatření, Česko hledá nové trhy a posiluje podporu firem i vlastní přítomnost ve Spojených státech.
Nová 25% cla na dovoz automobilů, která vstoupila v platnost, mohou výrazně ovlivnit americký automobilový průmysl. Američané se tak musí připravit na zdražení vozů, a to nejen těch dovážených, ale i těch vyráběných v USA.
V Bílém domě to podle The Guardian vypadalo jako ve studiu slavné televizní soutěže. Donald Trump, obklopený obřími tabulkami a skóre, představil svůj plán vzájemných cel. Hlavní cena? Globální obchodní válka.
Americký prezident Donald Trump rozšířil svůj tarifní režim nejen na spojence, ale i na některé z nejchudších a nejzranitelnějších zemí světa. Mezi státy, na které dopadnou cla vyšší než 10 %, patří Demokratická republika Kongo (11 %), Madagaskar (47 %), Mosambik (16 %), Malawi (18 %) a Sýrie (41 %). Všechny tyto země patří mezi 26 nejchudších ekonomik světa a dohromady představují jen 0,5 % globálního hospodářského výkonu, přičemž v nich žije téměř 40 % světové populace žijící v extrémní chudobě.
Poslední rozloučení s charismatickým hercem Aloisem Švehlíkem nastane dva týdny po jeho smrti, která nastala včera po půlnoci. Informovalo o tom Národní divadlo, které rozloučení ve svých prostorách uspořádá.
