Ke konci se chýlí týden, který se nesl ve znamení loučení s moderátorem Patrikem Hezuckým. Poslední rozloučení proběhlo v pátek odpoledne a vdově Nikole na něm byli oporou členové rodiny. Jedna z jejích sester prozradila, že se dokonce dostali do křížku se zákonem.
Na vyjádření sestry Petry upozornil deník Blesk. Dotyčná na instagramu přiznala, že řidiči auta, v němž jela na páteční rozloučení, hrozila pokuta. S autem totiž vjel do zákazu vjezdu. Policisté však projevili lidskost. "Když nás viděli, jak na tom cestou na pohřeb jsme, nechali nás odjet bez pokuty," uvedla sestra vdovy na instagramu.
Nezapomněla také vyseknout poklonu Leoši Marešovi, dlouholetému parťákovi Hezuckého, který se snaží být rodině všemožně nápomocný. "Protože je to frajer a kdo ví, ten ví," podotkla.
Patrik Hezucký sváděl v posledních měsících života boj s nádorovým onemocněním, které metastázovalo do jater, odhalila vdova Nikola v neděli. Podle manželky podstoupil agresivní léčbu a do posledních dnů věřil, že nemoc porazí. Moderátor naposledy vydechl v pátek 5. prosince odpoledne v benešovské nemocnici, kde strávil závěr života.
"Byla jsem u něj. A byl tam i jeho nejlepší kamarád Milan. Patrik otevřel oči a podíval se na nás. S láskou. Hladila jsem ho po tváři a šeptala mu, že ho moc miluju, že jsme s ním a že nikdy nebude sám. A on pak naposledy vydechl. Odešel klidně. Se spokojeným výrazem ve tváři," popsala Hezucká poslední chvíle s manželem.
Poslední rozloučení s Hezuckým se pak uskutečnilo v pátek od 14:30 v prostorách strašnického krematoria. Smuteční síň nebyla přístupná veřejnosti, lidé mohli obřad sledovat venku na dvou obrazovkách.
Spojené státy a Rusko se podle informací serveru Axios blíží k dohodě, která by měla zajistit pokračování pravidel plynoucích z jaderné smlouvy Nový START i po jejím čtvrtečním vypršení. Tři zdroje obeznámené s průběhem jednání potvrdily, že obě velmoci mají v úmyslu dodržovat omezení plynoucí z tohoto paktu, přestože jeho formální platnost končí. Tato dohoda představuje zásadní moment pro globální bezpečnost, neboť zmíněná smlouva je poslední velkou brzdou jaderného zbrojení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nejnovějším rozhovoru pro francouzskou televizi France 2 zveřejnil bilanci ztrát, které ukrajinská armáda utrpěla během čtyř let trvající války s Ruskem. Podle jeho prohlášení padlo na bojišti celkem 55 000 ukrajinských vojáků. Toto číslo zahrnuje jak profesionální vojáky, tak ty, kteří byli do armády odvedeni v rámci mobilizace.
Nezávislé kino v Oregonu přišlo o možnost promítat dokumentární snímek o Melanii Trumpové poté, co společnost Amazon zrušila plánovaná představení. Rozhodnutí padlo v reakci na marketingovou strategii kina Lake Theater & Cafe. Vedoucí provozu Jordan Perry uvedl, že vedení Amazonu pobouřily nápisy na vývěsním štítu, jako například: „Abyste porazili svého nepřítele, musíte ho znát. Melania“ nebo „Nosí Melania Pradu? Zjistěte v pátek!“.
Mezinárodní olympijský výbor se rozhodl začlenit umělou inteligenci do procesu rozhodování sportovních výkonů, což má přinést vyšší konzistenci a transparentnost. Tento krok vychází z koncepce Olympic AI Agenda z roku 2024, která AI označila za klíčový pilíř budoucích her.
Spojené státy oznámily, že se dohodly na obnovení vojenské komunikace na vysoké úrovni s Ruskem. K tomuto kroku dochází téměř pět let poté, co bylo přímé spojení mezi armádami obou velmocí pozastaveno. Podle vyjádření Evropského velitelství USA (EUCOM) je udržování dialogu mezi armádami důležitým faktorem pro globální stabilitu a mír, kterého lze dosáhnout pouze skrze sílu.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v bezprostředním ohrožení ztráty své funkce, a to kvůli skandálu spojenému se jménem zesnulého finančníka Jeffreyho Epsteina. Přestože Starmer sám s Epsteinem nikdy nebyl v kontaktu, čelí dnes vážné krizi kvůli svému politickému úsudku. Naproti tomu americký prezident Donald Trump, jehož jméno se v souvislosti s Epsteinem v minulosti objevovalo, podobné obavy o svůj úřad nemá a situaci v USA zvládá s mnohem větší politickou jistotou.
Grónsko, autonomní území Dánského království s populací necelých 60 000 obyvatel, se ocitlo v centru nové formy hybridní konfrontace. Ačkoliv americký prezident Donald Trump prozatím ustoupil od svých hrozeb o silovém obsazení ostrova, dánští a evropští představitelé varují, že boj se přesunul do online prostoru. Právě digitální zranitelnost malé komunity se stává klíčovým tématem v souvislosti s dezinformacemi šířenými z nejvyšších pater americké administrativy.
Vůdkyně venezuelské opozice María Corina Machadová odhaduje, že by se nové demokratické volby ve Venezuele mohly uskutečnit za méně než rok. V rozhovoru pro server Politico uvedla, že proces předání moci a uspořádání voleb s manuálním sčítáním hlasů by mohl trvat zhruba devět až deset měsíců. Zdůraznila však, že tento časový rámec závisí především na tom, kdy se s celým procesem fakticky začne.
Americký prezident Donald Trump vyslal jasné varování íránskému nejvyššímu duchovnímu vůdci, ajatolláhu Alímu Chameneímu. Podle šéfa Bílého domu by měl mít Chameneí „velké obavy“, zatímco se obě strany připravují na svá první formální vyjednávání od loňského amerického bombardování íránských jaderných zařízení. Napětí mezi Washingtonem a Teheránem dosahuje vrcholu v souvislosti s masivním vojenským posilováním USA v regionu.
Vědci a ekonomičtí experti varují, že chybně nastavené ekonomické modely přehlížejí zrychlující se dopady klimatické krize, což může vést k totálnímu globálnímu finančnímu kolapsu. Podle nové zprávy by byla obnova po takovém nárazu mnohem náročnější než po krizi v roce 2008. Hlavním důvodem je prostý fakt, že planetu Zemi nelze sanovat finančními injekcemi tak, jak se to dělalo v případě krachujících bank.
Čínský vůdce Si Ťin-pching označil v telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem otázku Tchaj-wanu za nejdůležitější téma ve vzájemných vztazích obou velmocí. Během středečního hovoru Si vyzval Washington k „obezřetnosti“ při dodávkách zbraní na tento samosprávný ostrov. Čínská státní média uvedla, že Peking přikládá vztahům s USA velký význam a doufá v nalezení společné cesty k vyřešení vzájemných rozporů.
Ekonomické analytické centrum CMACP, které má blízko k ruským vládním kruhům, oficiálně potvrdilo začátek systémové bankovní krize v Rusku. Podle expertů již byly naplněny formální parametry pro tento stav, kterému předcházelo dřívější zachycení krize špatných dluhů. Systémy včasného varování ukazují na vysoké riziko masivního vybírání vkladů, které by mohlo vyplout na povrch při dalším vyhrocení ekonomických procesů.
