Ornella Koktová (32) a Agáta Hanychová (40) už mají české celebrity v malíčku, a tak si v nejnovějším díle svého podcastu vyšláply za hranice. Tentokrát, jak upozornil web Aha! si na paškál vzaly slovenský pár, který patří k absolutní smetánce tamního showbyznysu – a rozhodně si nebraly servítky.
Agáta Hanychová (38) znovu dokazuje, že servítky si nebere opravdu s nikým. V novém dílu svého podcastu s Ornellou Koktovou opět perlila – tentokrát si vzala na paškál moderátorku Jasminu Alagič (35), manželku slavného slovenského rappera Rytmuse (48). A rozhodně nešetřila slovy.
Na první pohled to celé začalo nevinně – boxerský galavečer, který spolupořádá Rytmus, měl být soubojem i pro Agátina ex, mediálního magnáta Jaromíra Soukupa (56). Ten se měl postavit Michalu Vančurovi. Jenže pak se vše zvrtlo. Vančura se totiž objevil právě u Agáty a Ornelly v podcastu. A to podle organizátorů celý zápas shodilo ze stolu.
Po jeho účasti u „drben“ totiž přišla vlna kritiky a osočování právě od Jasminy. Ta měla v rámci moderování boxerského večera veřejně přitakat urážkám, že jsou Agáta s Ornellou "vyděračky" a "šunky".
To ale česká provokatérka nenechala bez odezvy.
„Já jsem Jasminu viděla jednou za život v hotelu v Bratislavě, je to taková malá špindíra s velkým pozadím. Když ji vidíte reálně, tak jsem si myslela, že je to uklízečka, a to se omlouvám všem uklízečkám,“ nešetřila Agáta ostrými výrazy.
A pokračovala ještě zostra: „Mě se to dotklo a pouštět se do nás, s kým já mám děti. S kým ty máš dítě? Rytmuse jsem navíc v Česku proslavila já,“ prohlásila sebevědomě.
Zatímco Agáta spustila slovní palbu, Jasmina zatím mlčí. Její reakce na výbušné výroky zatím nepřišla – možná proto, že slova Agáty mířila níž než boxerské údery v ringu.
Chcete sledovat další kolo téhle slovní bitky? Vypadá to, že Agáta ještě zdaleka neřekla poslední slovo.
Dmitrij Medveděv, vlivný spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a místopředseda ruské Bezpečnostní rady, varoval, že Rusko je připraveno v případě potřeby podniknout preventivní údery proti Západu. Uvedla to ruská státní agentura TASS s tím, že Medveděv současně obvinil západní země z vedení „plnohodnotné války“ proti Rusku.
Německá vláda se rozhodně postavila proti návrhu nového sedmiletého rozpočtu Evropské unie ve výši 1,816 bilionu eur, který v Bruselu představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Berlín uvedl, že v současné době, kdy členské státy bojují s konsolidací vlastních veřejných financí, je tak rozsáhlé zvýšení výdajů naprosto nepřijatelné.
Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Ukrajina dnes zažila zásadní politický zlom. Parlament potvrdil Juliji Svyrydenkovou jako novou premiérku země, čímž odstartoval rozsáhlou rekonstrukci vlády, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj.
Evropská komise oznámila dramatické škrty v zemědělském rozpočtu a tvrdí, že tím zemědělcům pomáhá. Farmáři však označují rozhodnutí za zradu a hrozí bojem.
Lotyšská ministryně zahraničí Baiba Braže na bezpečnostním fóru v Aspenu vyzvala prezidenta Donalda Trumpa, aby nečekal dalších 50 dní a ihned zavedl sekundární sankce proti Rusku. Podle ní neexistují žádné náznaky, že by ruský prezident Vladimir Putin usiloval o mírové řešení konfliktu na Ukrajině.
Astronomové ohlásili pozorování nejhmotnější srážky černých děr, jaká kdy byla zaznamenána. Událost, označená jako GW231123, se odehrála někde hluboko ve vesmíru, kde se srazily dvě černé díry, každá o hmotnosti více než 100 Sluncí. Tato výjimečná kolize byla zachycena pomocí detektorů gravitačních vln LIGO v USA, které zaznamenaly slabé záření vyvolané touto mimořádnou vesmírnou událostí.
Nedávný summit skupiny BRICS, který se konal v brazilském Riu de Janeiru, proběhl bez dvou nejvýraznějších lídrů této mezinárodní platformy – prezidenta Ruska Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Jejich absence vyvolala řadu otázek o budoucím směřování uskupení, které si původně kladlo za cíl představovat alternativu k západnímu světovému řádu.
Nedávné protesty v Los Angeles přinesly nové poznatky ohledně fungování bezpečnostních složek Spojených států. V centru dění byly zejména reakce na zásahy imigrační služby ICE a snahy demonstrantů zablokovat deportace nelegálních migrantů. Zkušenosti z této události podle odborníků naznačují, že udržení pořádku nemusí nutně znamenat použití tvrdých represí – pokud policie zvolí profesionální přístup a vychází z kvalitního výcviku.
S globálním oteplováním a narůstajícími teplotními extrémy se z vln veder stává jeden z nejzávažnějších klimatických fenoménů současnosti. Lékaři je označují jako „tiché zabijáky“ – ne proto, že by působily dramaticky jako hurikány či záplavy, ale proto, že nenápadně a často skrytě vedou k tisícům úmrtí. Přestože vlna horka není v úmrtních listech vždy uvedena jako přímá příčina smrti, její dopady na zdraví jsou stále ničivější.
V současné ruské armádě se rozmáhá neobvyklý fenomén. Zatímco útěk do zahraničí zůstává pro většinu mobilizovaných vojáků nedostupný, stále více z nich se vědomě snaží dostat do vězení. Paradoxně se pro ně stává trestní stíhání jediným způsobem, jak se vyhnout návratu na ukrajinskou frontu a uchránit si holý život.
Šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov v aktuálním vystoupení popřel šířící se tvrzení, že by Ruská federace měla kapacitu k dennímu vypouštění až 500 bezpilotních letounů typu Šáhid. Zdůraznil, že ačkoli Moskva skutečně může v rámci jediné operace nasadit takto masivní množství dronů, jejich každodenní použití v tomto rozsahu považuje za nereálné.
