Ornella Koktová (32) a Agáta Hanychová (40) už mají české celebrity v malíčku, a tak si v nejnovějším díle svého podcastu vyšláply za hranice. Tentokrát, jak upozornil web Aha! si na paškál vzaly slovenský pár, který patří k absolutní smetánce tamního showbyznysu – a rozhodně si nebraly servítky.
Agáta Hanychová (38) znovu dokazuje, že servítky si nebere opravdu s nikým. V novém dílu svého podcastu s Ornellou Koktovou opět perlila – tentokrát si vzala na paškál moderátorku Jasminu Alagič (35), manželku slavného slovenského rappera Rytmuse (48). A rozhodně nešetřila slovy.
Na první pohled to celé začalo nevinně – boxerský galavečer, který spolupořádá Rytmus, měl být soubojem i pro Agátina ex, mediálního magnáta Jaromíra Soukupa (56). Ten se měl postavit Michalu Vančurovi. Jenže pak se vše zvrtlo. Vančura se totiž objevil právě u Agáty a Ornelly v podcastu. A to podle organizátorů celý zápas shodilo ze stolu.
Po jeho účasti u „drben“ totiž přišla vlna kritiky a osočování právě od Jasminy. Ta měla v rámci moderování boxerského večera veřejně přitakat urážkám, že jsou Agáta s Ornellou "vyděračky" a "šunky".
To ale česká provokatérka nenechala bez odezvy.
„Já jsem Jasminu viděla jednou za život v hotelu v Bratislavě, je to taková malá špindíra s velkým pozadím. Když ji vidíte reálně, tak jsem si myslela, že je to uklízečka, a to se omlouvám všem uklízečkám,“ nešetřila Agáta ostrými výrazy.
A pokračovala ještě zostra: „Mě se to dotklo a pouštět se do nás, s kým já mám děti. S kým ty máš dítě? Rytmuse jsem navíc v Česku proslavila já,“ prohlásila sebevědomě.
Zatímco Agáta spustila slovní palbu, Jasmina zatím mlčí. Její reakce na výbušné výroky zatím nepřišla – možná proto, že slova Agáty mířila níž než boxerské údery v ringu.
Chcete sledovat další kolo téhle slovní bitky? Vypadá to, že Agáta ještě zdaleka neřekla poslední slovo.
Válka v Íránu, která naplno vypukla na konci února, se ukázala být nečekaným strategickým dárkem pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco americké a izraelské síly systematicky likvidují íránské námořnictvo, letectvo a kapacity obranného průmyslu, Kreml těží z globálního chaosu, který tato kampaň vyvolala. Pro Rusko, jehož ekonomika i diplomacie jsou pod tlakem kvůli invazi na Ukrajinu, představuje tento konflikt vítané rozptýlení pozornosti světa.
Vojenská operace Spojených států proti Íránu vynesla na světlo palčivou otázku, o které se v kuloárech Bruselu hovoří již dlouho: naléhavou potřebu evropské strategické autonomie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na aktuální krizi vyzvala k vytvoření nové zahraniční politiky, která by dovedla blok k „evropské nezávislosti“. Podle politologů však k dosažení skutečné svobody na Trumpově Americe nestačí pouze rétorický odpor, ale hluboká vnitřní proměna samotné EU.
Prezident USA Donald Trump nečekaně pozastavil plány na bombardování íránských elektráren a energetických uzlů. Útoky, které měly začít po vypršení původního ultimáta, odložil o pět dní s vysvětlením, že probíhající diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem jsou překvapivě slibné. Na své sociální síti Truth Social tyto schůzky označil za velmi produktivní a naznačil, že by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu na Blízkém východě.
Svět s napětím sleduje hodiny, které odtikávají poslední čas z ultimáta amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten dal Íránu jasný termín: buď bezpodmínečně otevře Hormuzský průliv, nebo bude čelit totálnímu zničení své energetické sítě. Lhůta vyprší v pondělí 23. března ve 23:44 GMT (v úterý v 0:44 našeho času), což v Teheránu odpovídá brzkým ranním hodinám následujícího dne.
Teherán přitvrzuje svou rétoriku a varuje, že jakýkoli útok na jeho pobřeží nebo ostrovy povede k úplnému zablokování Perského zálivu. Íránská rada obrany prostřednictvím agentury Fars oznámila, že je připravena zaminovat všechny přístupové cesty a komunikační linie v oblasti. Podle prohlášení by k tomu byly využity různé typy námořních min, včetně těch plovoucích, které lze vypouštět přímo z pobřeží.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sází v probíhající válce s Íránem na všechno. Podle analytiků i hlasů z jeho blízkého okolí věří, že zničení íránské „osy zla“ je jedinou cestou, jak rehabilitovat svou pověst po tragických událostech ze 7. října 2023. V sázce přitom není jen jeho politický odkaz, ale vzhledem k probíhajícím soudním procesům dost možná i jeho osobní svoboda.
Situace na ukrajinském bojišti se v posledním týdnu opět vyostřila, k čemuž přispělo i přívětivější jarní počasí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se ruská armáda pokouší zintenzivnit své ofenzivní operace a využít lepších podmínek v terénu. Výsledkem těchto snah je však podle Kyjeva především drastický nárůst ruských ztrát, které za pouhých sedm dní přesáhly 8 000 mrtvých a vážně zraněných vojáků.
V březnu oznámila americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa vypsání odměny ve výši 10 milionů dolarů za informace vedoucí k dopadení klíčových představitelů íránského režimu. Tento krok přišel v době extrémního napětí a probíhajících vojenských úderů v regionu. Seznam zahrnuje postavy, které tvoří samotnou páteř politické, zpravodajské a bezpečnostní struktury Islámské republiky.
Český film asi nemá větší legendu. Jiřina Bohdalová za několik týdnů oslaví půlkulaté 95. narozeniny. Jednoho dne však přijde okamžik, kdy se s ní Česko bude loučit. Slavná herečka je nicméně přesvědčena, že má nesmrtelnost zajištěnou.
Írán dal v neděli jasně najevo, že se nehodlá poddat americkému ultimátu ohledně situace v Hormuzském průlivu. Teherán naopak varoval nepřátele, že v případě útoku na jeho elektrárny přijde rázná odveta.
Česko už příští týden oslaví významné jubileum jedné z nejvýraznějších postav naší umělecké scény. Zdeněk Svěrák bude mít devadesátiny, což si dobře uvědomuje jedno z veřejnoprávních médií. Český rozhlas chystá zajímavou akci.
Policie se rozhodla obrátit na novináře v rámci probíhajícího vyšetřování možného teroristického útoku v Pardubicích, kde v pátek došlo k podezřelému požáru. Podle strážců zákona by mohlo být ohroženo dopadení pachatelů činu.
