Už během prvních týdnů v úřadu stihl Donald Trump narušit vztahy s klíčovými partnery – od Kanady po Evropskou unii. Vedle otřesů v bezpečnostní politice se rýsují i vážné dopady pro menší exportní ekonomiky, jako je Slovensko. To je silně závislé na automobilovém průmyslu, a právě na něj míří nová Trumpova cla – navzdory tomu, že v premiérovi Robertu Ficovi má americký prezident jednoho z nejloajálnějších spojenců v Evropě.
Rozpad bratrského vztahu
Úřadující kanadský premiér Mark Carney podle americké stanice CNN upozornil, že „starý vztah, který jsme měli se Spojenými státy založený na prohlubující se integraci našich ekonomik a těsné bezpečnostní a vojenské spolupráci, skončil“.
Podle něj USA nejsou spolehlivé. „Je jasné, že USA již nejsou spolehlivým partnerem. Je možné, že při komplexních jednáních bychom mohli obnovit prvek důvěry, ale nebude cesty zpět. Budoucí vlády se budou muset potýkat se stejně změněnou dynamikou,“ zdůraznil.
EuroZprávy.cz již několikrát upozornily na výrazné odklonění kanadské a americké cesty od chvíle, kdy se Donald Trump ujal úřadu prezidenta. Tvrdá obchodní politika Bílého domu vyvolala v Kanadě vlnu odporu, která vedla mimo jiné k bojkotu amerického zboží – od automobilů přes potraviny až po lihoviny.
Nespokojenost však nezůstala pouze u spotřebního chování. V několika případech se stalo, že kanadští fanoušci během sportovních utkání s americkými týmy pískali při zaznění americké hymny – gesto, které je podle kanadského politologa Charlese-Étienne Beaudryho bezprecedentní. Jak dříve uvedl pro EuroZprávy.cz, v minulosti bylo běžné, že Kanaďané americkou hymnu zpívali bok po boku se svými jižními sousedy – a naopak.
Obchodní válka se dotkne všech
EuroZprávy.cz za poslední týdny mluvily s řadou expertů, kteří popsali, jaké dopady bude mít případná obchodní válka na Evropu, Ameriku i Českou republiku. „Pokud by skutečně došlo k zavedení 25% cel na všechny evropské výrobky, nejvíce postižené budou velké vývozní konglomeráty typu automobilek a na ně navázané subdodavatelské sítě. Ze zemí EU by byly nejvíce postižené Německo, Slovensko, Česká republika či Maďarsko,“ vysvětlila ekonomka Šárka Shoup.
Dotčeni ale budou především američtí spotřebitelé. „„Zvýšení cel by znamenalo nárůst cen pro americké spotřebitele, což by mohlo vést k poklesu prodeje evropských automobilů. Zároveň by tento krok poskytl americkým výrobcům konkurenční výhodu, což by mohlo narušit rovnováhu na trhu. Navíc automobilový sektor čelí nejen těmto obchodním bariérám, ale také výzvám spojeným s přechodem na elektromobilitu a sílící konkurencí z Číny, která agresivně expanduje na globální trhy,“ shrnula ekonomka Veronika Nálepová.
Němci a Francouzi jednají po svém
Trumpova ekonomická a obranná politika významně otřásla postojem Evropské unie, a to především v otázkách bezpečnosti. Hlavní evropské mocnosti, jako je Francie či Německo, začínají čím dál zřetelněji vystupovat jako potenciální garanti obrany evropského kontinentu.
Zejména francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu převzít část odpovědnosti, kterou dosud nesly Spojené státy. Nezavrhl dokonce ani možnost, že by francouzský jaderný arzenál mohl částečně nahradit ten americký a sloužit jako nový jaderný deštník – zejména pro evropské členy NATO.
Německo, vedené novým kancléřem Friedrichem Merzem (CDU), volí ještě rozhodnější tón. Berlín nedávno schválil rozsáhlou reformu ústavní dluhové brzdy, která umožní uvolnění miliard eur na posílení obranyschopnosti země. „Naše společnost žila v iluzorním bezpečí nejméně jedno desetiletí, možná i déle. Čelíme zásadnímu posunu v obranné politice, který musíme uskutečnit,“ prohlásil Merz.
Merzovi se nelíbí postoj nového prezidenta USA proti NATO a distancování Trumpovy administrativy od evropských spojenců USA, zdánlivě ve prospěch Ruska. „Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říci v televizním pořadu, ale po poznámkách Donalda Trumpa minulý týden… je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl během předvolební debaty.
„Mou absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA,“ dodal. Dle Merze je tento úkol urgentní. Dokonce natolik, že prohlásil, že si není jistý, zda lídři NATO, kteří se mají setkat na summitu v červnu, „budou stále mluvit o NATO v jeho současné podobě, nebo zda budeme muset mnohem rychleji vybudovat nezávislou evropskou obrannou schopnost.“
Ekonom Florian Schuster-Johnson z berlínského think tanku Dezernat Zukunft zdůraznil, že změna postoje Německa bude mít zásadní dopad na celou Evropu. „To, co se stalo v Německu, je obrovská změna, která bude mít velmi významné důsledky pro evropskou politiku,“ uvedl.
Německá armáda mezitím čelí závažným strukturálním problémům. Podfinancování, nedostatek personálu a zastaralá technika výrazně oslabují schopnost Bundeswehru plnit své obranné závazky v rámci NATO i vlastní národní bezpečnosti. „Situace je kritická. Stále nejsme tam, kde bychom měli být, a je nezbytné dál pracovat na zlepšení podmínek pro Bundeswehr,“ varovala parlamentní zmocněnkyně pro ozbrojené síly Eva Höglová.
Obrana se musí kompletně změnit
Evropští lídři si stále zřetelněji uvědomují nutnost zásadní revize bezpečnostní architektury starého kontinentu. Klíčovým impulzem je nejen hrozící ruská agrese vůči Pobaltí, ale také pokračující válka na Ukrajině – konflikt, jehož výsledek by mohl být pro napadenou zemi velmi nepříznivý, jelikož Spojené státy pod vedením Trumpa změnily dosavadní kurs.
Během komplikovaných amerických jednání s Ukrajinou a Ruskem Trump dočasně pozastavil veškerou vojenskou pomoc Kyjevu a přerušil sdílení zpravodajských informací. Na loňském summitu NATO ve Washingtonu sice spojenci jednoznačně označili Rusko za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost NATO“, Trump však tento závěr opět zpochybnil a dal najevo, že Spojené státy by mohly přehodnotit své závazky vůči alianci, pokud evropské státy nebudou výrazněji investovat do své obrany.
Tlak na vlastní obranyschopnost tak v Evropě sílí. Evropská komise představila návrh, který by mohl mobilizovat až 800 miliard eur na posílení bezpečnosti kontinentu. Součástí plánu je i možnost poskytnout jednotlivým státům úvěry v hodnotě až 150 miliard eur na modernizaci jejich armád.
Plán spočívá v tom, že Komise poskytne půjčky členským státům na nákup zbraní, přičemž jednotlivé vlády budou splácet tyto závazky zpět do Bruselu. Tento mechanismus připomíná kroky, které pomohly Spojeným státům přetvořit se z volné konfederace států v centralizovaný federální celek pod vedením ministra financí Alexandera Hamiltona na konci 18. století.
Francouzský prezident Macron mezitím oznámil, že Evropská unie poskytne Ukrajině více než 33 miliard dolarů, přičemž prostředky budou čerpány ze zmrazených ruských aktiv. Podle jeho slov: „v roce 2025 poskytne EU Ukrajině 30,6 miliardy eur, financovaných ruským majetkem.“
Belgický ekonom Paul De Grauwe poznamenal, že například Německo, které bylo dlouho proti společnému zadlužení, svůj postoj přehodnotilo až v momentě, kdy se bezpečnostní hrozby staly bezprostředními. „Když vám někdo přiloží zbraň k hlavě, změníte názor,“ řekl s narážkou na ruskou agresi.
Trump může rozebrat vztahy i s věrnými
Zavedení 25% cel na dovoz automobilů do Spojených států, které Bílý dům plánuje od 2. dubna, představuje zásadní hrozbu pro slovenskou ekonomiku – a může zároveň citelně zchladit i vztahy mezi Bratislavou a Washingtonem. A to navzdory tomu, že slovenský premiér Robert Fico patří v rámci Evropské unie k nejvýraznějším obhájcům amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Slovensko je jednou z nejvíce automobilově závislých ekonomik na světě. Automobilový sektor tvoří přibližně 13 % HDP a zajišťuje práci čtvrt milionu lidí. Export vozidel do USA přitom v roce 2024 dosáhl 3,6 miliardy eur – tedy zhruba 2,5 % slovenského HDP. To je více než osminásobek průměru Evropské unie. Význam amerického trhu pro slovenské automobilky je tedy klíčový, a jakékoliv omezení přístupu na něj může mít přímý dopad na celou ekonomiku, zaměstnanost i investiční klima.
Trumpova rozhodnutí přitom nejsou primárně ekonomická, ale politická. Jak podle serveru Slovakia Spectator upozornil bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, americký prezident upřednostňuje konfrontační styl, v němž „silnější strana vnucuje svou vůli slabším“ – logiku, která se podle něj blíží „zákonu džungle“. Právě tento přístup může paradoxně ohrozit i ty země, jejichž lídři Trumpa otevřeně podporují.
Pro premiéra Fica tak vzniká nepříjemné dilema. Na jedné straně usiluje o strategické sbližování se Spojenými státy a pěstuje s Trumpem politicky vstřícné vztahy. Na straně druhé čelí přímému ohrožení jednoho z nejdůležitějších pilířů slovenské ekonomiky. Zůstává otázkou, zda Trump bude ochoten brát v úvahu loajalitu jednotlivých lídrů, nebo zda i spojenci padnou za oběť jeho „America First“ agendě.
Rozhodnutí o clech tak může být nejen ekonomickým zlomem, ale i politickým testem vztahů mezi oběma zeměmi – a ukázkou, nakolik může být osobní blízkost mezi dvěma lídry skutečně zárukou vzájemných výhod.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.