Už během prvních týdnů v úřadu stihl Donald Trump narušit vztahy s klíčovými partnery – od Kanady po Evropskou unii. Vedle otřesů v bezpečnostní politice se rýsují i vážné dopady pro menší exportní ekonomiky, jako je Slovensko. To je silně závislé na automobilovém průmyslu, a právě na něj míří nová Trumpova cla – navzdory tomu, že v premiérovi Robertu Ficovi má americký prezident jednoho z nejloajálnějších spojenců v Evropě.
Rozpad bratrského vztahu
Úřadující kanadský premiér Mark Carney podle americké stanice CNN upozornil, že „starý vztah, který jsme měli se Spojenými státy založený na prohlubující se integraci našich ekonomik a těsné bezpečnostní a vojenské spolupráci, skončil“.
Podle něj USA nejsou spolehlivé. „Je jasné, že USA již nejsou spolehlivým partnerem. Je možné, že při komplexních jednáních bychom mohli obnovit prvek důvěry, ale nebude cesty zpět. Budoucí vlády se budou muset potýkat se stejně změněnou dynamikou,“ zdůraznil.
EuroZprávy.cz již několikrát upozornily na výrazné odklonění kanadské a americké cesty od chvíle, kdy se Donald Trump ujal úřadu prezidenta. Tvrdá obchodní politika Bílého domu vyvolala v Kanadě vlnu odporu, která vedla mimo jiné k bojkotu amerického zboží – od automobilů přes potraviny až po lihoviny.
Nespokojenost však nezůstala pouze u spotřebního chování. V několika případech se stalo, že kanadští fanoušci během sportovních utkání s americkými týmy pískali při zaznění americké hymny – gesto, které je podle kanadského politologa Charlese-Étienne Beaudryho bezprecedentní. Jak dříve uvedl pro EuroZprávy.cz, v minulosti bylo běžné, že Kanaďané americkou hymnu zpívali bok po boku se svými jižními sousedy – a naopak.
Obchodní válka se dotkne všech
EuroZprávy.cz za poslední týdny mluvily s řadou expertů, kteří popsali, jaké dopady bude mít případná obchodní válka na Evropu, Ameriku i Českou republiku. „Pokud by skutečně došlo k zavedení 25% cel na všechny evropské výrobky, nejvíce postižené budou velké vývozní konglomeráty typu automobilek a na ně navázané subdodavatelské sítě. Ze zemí EU by byly nejvíce postižené Německo, Slovensko, Česká republika či Maďarsko,“ vysvětlila ekonomka Šárka Shoup.
Dotčeni ale budou především američtí spotřebitelé. „„Zvýšení cel by znamenalo nárůst cen pro americké spotřebitele, což by mohlo vést k poklesu prodeje evropských automobilů. Zároveň by tento krok poskytl americkým výrobcům konkurenční výhodu, což by mohlo narušit rovnováhu na trhu. Navíc automobilový sektor čelí nejen těmto obchodním bariérám, ale také výzvám spojeným s přechodem na elektromobilitu a sílící konkurencí z Číny, která agresivně expanduje na globální trhy,“ shrnula ekonomka Veronika Nálepová.
Němci a Francouzi jednají po svém
Trumpova ekonomická a obranná politika významně otřásla postojem Evropské unie, a to především v otázkách bezpečnosti. Hlavní evropské mocnosti, jako je Francie či Německo, začínají čím dál zřetelněji vystupovat jako potenciální garanti obrany evropského kontinentu.
Zejména francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu převzít část odpovědnosti, kterou dosud nesly Spojené státy. Nezavrhl dokonce ani možnost, že by francouzský jaderný arzenál mohl částečně nahradit ten americký a sloužit jako nový jaderný deštník – zejména pro evropské členy NATO.
Německo, vedené novým kancléřem Friedrichem Merzem (CDU), volí ještě rozhodnější tón. Berlín nedávno schválil rozsáhlou reformu ústavní dluhové brzdy, která umožní uvolnění miliard eur na posílení obranyschopnosti země. „Naše společnost žila v iluzorním bezpečí nejméně jedno desetiletí, možná i déle. Čelíme zásadnímu posunu v obranné politice, který musíme uskutečnit,“ prohlásil Merz.
Merzovi se nelíbí postoj nového prezidenta USA proti NATO a distancování Trumpovy administrativy od evropských spojenců USA, zdánlivě ve prospěch Ruska. „Nikdy bych si nemyslel, že budu muset něco takového říci v televizním pořadu, ale po poznámkách Donalda Trumpa minulý týden… je jasné, že tato vláda se o osud Evropy příliš nezajímá,“ řekl během předvolební debaty.
„Mou absolutní prioritou bude co nejrychleji posílit Evropu, abychom krok za krokem skutečně dosáhli nezávislosti na USA,“ dodal. Dle Merze je tento úkol urgentní. Dokonce natolik, že prohlásil, že si není jistý, zda lídři NATO, kteří se mají setkat na summitu v červnu, „budou stále mluvit o NATO v jeho současné podobě, nebo zda budeme muset mnohem rychleji vybudovat nezávislou evropskou obrannou schopnost.“
Ekonom Florian Schuster-Johnson z berlínského think tanku Dezernat Zukunft zdůraznil, že změna postoje Německa bude mít zásadní dopad na celou Evropu. „To, co se stalo v Německu, je obrovská změna, která bude mít velmi významné důsledky pro evropskou politiku,“ uvedl.
Německá armáda mezitím čelí závažným strukturálním problémům. Podfinancování, nedostatek personálu a zastaralá technika výrazně oslabují schopnost Bundeswehru plnit své obranné závazky v rámci NATO i vlastní národní bezpečnosti. „Situace je kritická. Stále nejsme tam, kde bychom měli být, a je nezbytné dál pracovat na zlepšení podmínek pro Bundeswehr,“ varovala parlamentní zmocněnkyně pro ozbrojené síly Eva Höglová.
Obrana se musí kompletně změnit
Evropští lídři si stále zřetelněji uvědomují nutnost zásadní revize bezpečnostní architektury starého kontinentu. Klíčovým impulzem je nejen hrozící ruská agrese vůči Pobaltí, ale také pokračující válka na Ukrajině – konflikt, jehož výsledek by mohl být pro napadenou zemi velmi nepříznivý, jelikož Spojené státy pod vedením Trumpa změnily dosavadní kurs.
Během komplikovaných amerických jednání s Ukrajinou a Ruskem Trump dočasně pozastavil veškerou vojenskou pomoc Kyjevu a přerušil sdílení zpravodajských informací. Na loňském summitu NATO ve Washingtonu sice spojenci jednoznačně označili Rusko za „nejvýznamnější a nejpřímější hrozbu pro bezpečnost NATO“, Trump však tento závěr opět zpochybnil a dal najevo, že Spojené státy by mohly přehodnotit své závazky vůči alianci, pokud evropské státy nebudou výrazněji investovat do své obrany.
Tlak na vlastní obranyschopnost tak v Evropě sílí. Evropská komise představila návrh, který by mohl mobilizovat až 800 miliard eur na posílení bezpečnosti kontinentu. Součástí plánu je i možnost poskytnout jednotlivým státům úvěry v hodnotě až 150 miliard eur na modernizaci jejich armád.
Plán spočívá v tom, že Komise poskytne půjčky členským státům na nákup zbraní, přičemž jednotlivé vlády budou splácet tyto závazky zpět do Bruselu. Tento mechanismus připomíná kroky, které pomohly Spojeným státům přetvořit se z volné konfederace států v centralizovaný federální celek pod vedením ministra financí Alexandera Hamiltona na konci 18. století.
Francouzský prezident Macron mezitím oznámil, že Evropská unie poskytne Ukrajině více než 33 miliard dolarů, přičemž prostředky budou čerpány ze zmrazených ruských aktiv. Podle jeho slov: „v roce 2025 poskytne EU Ukrajině 30,6 miliardy eur, financovaných ruským majetkem.“
Belgický ekonom Paul De Grauwe poznamenal, že například Německo, které bylo dlouho proti společnému zadlužení, svůj postoj přehodnotilo až v momentě, kdy se bezpečnostní hrozby staly bezprostředními. „Když vám někdo přiloží zbraň k hlavě, změníte názor,“ řekl s narážkou na ruskou agresi.
Trump může rozebrat vztahy i s věrnými
Zavedení 25% cel na dovoz automobilů do Spojených států, které Bílý dům plánuje od 2. dubna, představuje zásadní hrozbu pro slovenskou ekonomiku – a může zároveň citelně zchladit i vztahy mezi Bratislavou a Washingtonem. A to navzdory tomu, že slovenský premiér Robert Fico patří v rámci Evropské unie k nejvýraznějším obhájcům amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Slovensko je jednou z nejvíce automobilově závislých ekonomik na světě. Automobilový sektor tvoří přibližně 13 % HDP a zajišťuje práci čtvrt milionu lidí. Export vozidel do USA přitom v roce 2024 dosáhl 3,6 miliardy eur – tedy zhruba 2,5 % slovenského HDP. To je více než osminásobek průměru Evropské unie. Význam amerického trhu pro slovenské automobilky je tedy klíčový, a jakékoliv omezení přístupu na něj může mít přímý dopad na celou ekonomiku, zaměstnanost i investiční klima.
Trumpova rozhodnutí přitom nejsou primárně ekonomická, ale politická. Jak podle serveru Slovakia Spectator upozornil bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš, americký prezident upřednostňuje konfrontační styl, v němž „silnější strana vnucuje svou vůli slabším“ – logiku, která se podle něj blíží „zákonu džungle“. Právě tento přístup může paradoxně ohrozit i ty země, jejichž lídři Trumpa otevřeně podporují.
Pro premiéra Fica tak vzniká nepříjemné dilema. Na jedné straně usiluje o strategické sbližování se Spojenými státy a pěstuje s Trumpem politicky vstřícné vztahy. Na straně druhé čelí přímému ohrožení jednoho z nejdůležitějších pilířů slovenské ekonomiky. Zůstává otázkou, zda Trump bude ochoten brát v úvahu loajalitu jednotlivých lídrů, nebo zda i spojenci padnou za oběť jeho „America First“ agendě.
Rozhodnutí o clech tak může být nejen ekonomickým zlomem, ale i politickým testem vztahů mezi oběma zeměmi – a ukázkou, nakolik může být osobní blízkost mezi dvěma lídry skutečně zárukou vzájemných výhod.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.
Náměstek amerického ministra spravedlnosti Todd Blanche v neděli oznámil, že prověřování případu Jeffreyho Epsteina a Ghislaine Maxwellové ze strany prokuratury je u konce. V rozhovoru pro televizi ABC uvedl, že po zveřejnění milionů stran dokumentů v uplynulém týdnu již ministerstvo neplánuje žádné další kroky. Reagoval tak na neutichající volání obětí i zákonodárců po vyvození odpovědnosti vůči dalším osobám napojeným na Epsteinovu síť.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.