Když americký prezident Donald Trump minulou středu oznámil zavedení celních opatření vůči téměř celému světu, vyvolal tím silnou odezvu nejen mezi ekonomy, ale i na mezinárodní scéně. O to větší pozornost však vzbudilo zjištění, že na seznamu postižených států chybí několik zásadních zemí. Jednou z nejvýraznějších výjimek je Rusko – země, která se i přes absenci vysokých tarifů Trumpově globální obchodní válce nevyhne. Dopady, byť nepřímé, se již začínají projevovat.
Podle některých analytiků má toto gesto jednoduché vysvětlení: symbolická vstřícnost. Nejde o ekonomickou výjimku v pravém slova smyslu, ale o promyšlený politický manévr, který může mít souvislost se současnými snahami o diplomatické sbližování. Renomovaný deník The Wall Street Journal upozornil, že přestože se Rusku podařilo uniknout celním opatřením, celosvětové obchodní válce se zcela vyhnout nedokáže.
V pondělí zažily ruské akciové trhy prudký propad, jenž se nesl ve stejném rytmu jako pád globálních burz. Důvod? Narůstající obavy z poklesu cen ropy – strategické suroviny, která tvoří až třetinu příjmů ruského státního rozpočtu. Analytici se shodují, že i státy mimo přímý dosah amerických celních opatření nejsou imunní vůči sekundárním efektům, které obchodní nejistota vyvolává.
Na první pohled se zdá, že se Rusko Trumpovým clům „obratně vyhnulo“. Jak se však ukazuje, realita je složitější. Obchodní bilance mezi Spojenými státy a Ruskem podle údajů WSJ činí zhruba 3,5 miliardy dolarů, přičemž mezi oběma zeměmi lze v poslední době pozorovat jisté „sbližování“. To je patrné zejména v kontextu pokračujících rozhovorů o možném mírovém urovnání války na Ukrajině.
Americký ministr financí Scott Bessent rozhodnutí neuvalit nová cla na Rusko komentoval lakonicky: četné předchozí sankce už „znemožnily smysluplný obchod“. Prezident Trump ovšem následně přitvrdil – varoval Moskvu zavedením sekundárních cel na ropu, pokud bude vyjednávání nadále protahovat. „Donald Trump a Vladimir Putin jsou nyní v jakémsi družném vztahu. Zdá se, že tyto rozhovory o příměří neprobíhají tak rychle, jak Trumpova administrativa očekávala, a chtějí mít větší páky,“ uvedla ekonomka Alexandra Prokopenko.
Trumpova rétorika vůči Rusku v posledních dnech znatelně přitvrdila. „Pokud s Ruskem nebudeme schopni uzavřít dohodu o zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska – což možná není – ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na ropu, na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ prohlásil prezident minulý týden podle serveru Independent.
„To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat. Na veškerou ropu bude uvaleno 25% clo, 25 až 50 bodové clo,“ vyčíslil.
Trumpovo varování nezůstalo bez odezvy. V nebývalé shodě se za tvrdší postup postavili zástupci obou hlavních politických stran. Republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal oznámili návrh nové legislativy, která by v případě ruské nespolupráce umožnila uvalit až 500% cla na státy obchodující s ruskými strategickými surovinami – od ropy a plynu až po uran a další nerosty.
I přes tuto tvrdou rétoriku zůstává zarážející, že hodnota obchodu s některými zeměmi, na které Trump bez váhání uvalil vysoká cla, je výrazně nižší než v případě Ruska. Mezi nimi figuruje například Laos nebo Fidži – země s minimálním ekonomickým významem pro Spojené státy. „Myslím, že jde o politické rozhodnutí. Trump nechce eskalovat situaci, dokud probíhají jeho rozhovory s Putinem,“ poznamenala Prokopenko pro The New York Times.
Obchodní výměna mezi Spojenými státy a Ruskem přitom od začátku invaze na Ukrajinu dramaticky klesla – z původních 36 miliard na dnešních 3,5 miliardy dolarů. I přesto ale podle německého serveru Deutsche Welle nelze Bessentovo zdůvodnění považovat za zcela přesné. Rusko totiž zůstává strategickým partnerem nikoliv kvůli objemu, ale kvůli povaze obchodu.
Amerika z Ruska stále dováží klíčové suroviny – od hnojiv přes anorganické chemikálie až po vzácné kovy jako platina. Právě tato struktura dovozu je podle DW hlavním důvodem, proč nelze vynechání Ruska ze seznamu celních opatření jednoduše vysvětlit „stávajícími sankcemi a poklesem objemu dovozu“. Pro srovnání: s Kazachstánem USA obchodují v objemu 3,4 miliardy dolarů, přesto je tato země zatížena 27% cly. Ukrajina, s níž obchod dosahuje 2,9 miliardy, pak čelí tzv. „trestnému clu“ ve výši 10 %.
V celé situaci má jasno politoložka a expertka na americká studia Alexandra Filippenko. Ve svém vyjádření nepřipouští příliš prostoru pro ekonomická vysvětlení. „Vypadá to jako shovívavost symbolické povahy,“ sdělila. Její slova naznačují, že se v případě Ruska jedná o promyšlený taktický krok – nástroj diplomatického vyčkávání, který má udržet prostor pro komunikaci otevřený a zároveň si připravit půdu pro případné ostřejší zásahy.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.
Výroční večeře korespondentů Bílého domu ve Washingtonu byla náhle přerušena střelbou. Prezident Donald Trump a jeho manželka Melania museli být urychleně evakuováni z hlavního sálu hotelu Washington Hilton. Celý incident vyvolal v budově značný chaos a zmatek mezi přítomnými hosty.
