Když americký prezident Donald Trump minulou středu oznámil zavedení celních opatření vůči téměř celému světu, vyvolal tím silnou odezvu nejen mezi ekonomy, ale i na mezinárodní scéně. O to větší pozornost však vzbudilo zjištění, že na seznamu postižených států chybí několik zásadních zemí. Jednou z nejvýraznějších výjimek je Rusko – země, která se i přes absenci vysokých tarifů Trumpově globální obchodní válce nevyhne. Dopady, byť nepřímé, se již začínají projevovat.
Podle některých analytiků má toto gesto jednoduché vysvětlení: symbolická vstřícnost. Nejde o ekonomickou výjimku v pravém slova smyslu, ale o promyšlený politický manévr, který může mít souvislost se současnými snahami o diplomatické sbližování. Renomovaný deník The Wall Street Journal upozornil, že přestože se Rusku podařilo uniknout celním opatřením, celosvětové obchodní válce se zcela vyhnout nedokáže.
V pondělí zažily ruské akciové trhy prudký propad, jenž se nesl ve stejném rytmu jako pád globálních burz. Důvod? Narůstající obavy z poklesu cen ropy – strategické suroviny, která tvoří až třetinu příjmů ruského státního rozpočtu. Analytici se shodují, že i státy mimo přímý dosah amerických celních opatření nejsou imunní vůči sekundárním efektům, které obchodní nejistota vyvolává.
Na první pohled se zdá, že se Rusko Trumpovým clům „obratně vyhnulo“. Jak se však ukazuje, realita je složitější. Obchodní bilance mezi Spojenými státy a Ruskem podle údajů WSJ činí zhruba 3,5 miliardy dolarů, přičemž mezi oběma zeměmi lze v poslední době pozorovat jisté „sbližování“. To je patrné zejména v kontextu pokračujících rozhovorů o možném mírovém urovnání války na Ukrajině.
Americký ministr financí Scott Bessent rozhodnutí neuvalit nová cla na Rusko komentoval lakonicky: četné předchozí sankce už „znemožnily smysluplný obchod“. Prezident Trump ovšem následně přitvrdil – varoval Moskvu zavedením sekundárních cel na ropu, pokud bude vyjednávání nadále protahovat. „Donald Trump a Vladimir Putin jsou nyní v jakémsi družném vztahu. Zdá se, že tyto rozhovory o příměří neprobíhají tak rychle, jak Trumpova administrativa očekávala, a chtějí mít větší páky,“ uvedla ekonomka Alexandra Prokopenko.
Trumpova rétorika vůči Rusku v posledních dnech znatelně přitvrdila. „Pokud s Ruskem nebudeme schopni uzavřít dohodu o zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska – což možná není – ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na ropu, na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ prohlásil prezident minulý týden podle serveru Independent.
„To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat. Na veškerou ropu bude uvaleno 25% clo, 25 až 50 bodové clo,“ vyčíslil.
Trumpovo varování nezůstalo bez odezvy. V nebývalé shodě se za tvrdší postup postavili zástupci obou hlavních politických stran. Republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal oznámili návrh nové legislativy, která by v případě ruské nespolupráce umožnila uvalit až 500% cla na státy obchodující s ruskými strategickými surovinami – od ropy a plynu až po uran a další nerosty.
I přes tuto tvrdou rétoriku zůstává zarážející, že hodnota obchodu s některými zeměmi, na které Trump bez váhání uvalil vysoká cla, je výrazně nižší než v případě Ruska. Mezi nimi figuruje například Laos nebo Fidži – země s minimálním ekonomickým významem pro Spojené státy. „Myslím, že jde o politické rozhodnutí. Trump nechce eskalovat situaci, dokud probíhají jeho rozhovory s Putinem,“ poznamenala Prokopenko pro The New York Times.
Obchodní výměna mezi Spojenými státy a Ruskem přitom od začátku invaze na Ukrajinu dramaticky klesla – z původních 36 miliard na dnešních 3,5 miliardy dolarů. I přesto ale podle německého serveru Deutsche Welle nelze Bessentovo zdůvodnění považovat za zcela přesné. Rusko totiž zůstává strategickým partnerem nikoliv kvůli objemu, ale kvůli povaze obchodu.
Amerika z Ruska stále dováží klíčové suroviny – od hnojiv přes anorganické chemikálie až po vzácné kovy jako platina. Právě tato struktura dovozu je podle DW hlavním důvodem, proč nelze vynechání Ruska ze seznamu celních opatření jednoduše vysvětlit „stávajícími sankcemi a poklesem objemu dovozu“. Pro srovnání: s Kazachstánem USA obchodují v objemu 3,4 miliardy dolarů, přesto je tato země zatížena 27% cly. Ukrajina, s níž obchod dosahuje 2,9 miliardy, pak čelí tzv. „trestnému clu“ ve výši 10 %.
V celé situaci má jasno politoložka a expertka na americká studia Alexandra Filippenko. Ve svém vyjádření nepřipouští příliš prostoru pro ekonomická vysvětlení. „Vypadá to jako shovívavost symbolické povahy,“ sdělila. Její slova naznačují, že se v případě Ruska jedná o promyšlený taktický krok – nástroj diplomatického vyčkávání, který má udržet prostor pro komunikaci otevřený a zároveň si připravit půdu pro případné ostřejší zásahy.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
