Když americký prezident Donald Trump minulou středu oznámil zavedení celních opatření vůči téměř celému světu, vyvolal tím silnou odezvu nejen mezi ekonomy, ale i na mezinárodní scéně. O to větší pozornost však vzbudilo zjištění, že na seznamu postižených států chybí několik zásadních zemí. Jednou z nejvýraznějších výjimek je Rusko – země, která se i přes absenci vysokých tarifů Trumpově globální obchodní válce nevyhne. Dopady, byť nepřímé, se již začínají projevovat.
Podle některých analytiků má toto gesto jednoduché vysvětlení: symbolická vstřícnost. Nejde o ekonomickou výjimku v pravém slova smyslu, ale o promyšlený politický manévr, který může mít souvislost se současnými snahami o diplomatické sbližování. Renomovaný deník The Wall Street Journal upozornil, že přestože se Rusku podařilo uniknout celním opatřením, celosvětové obchodní válce se zcela vyhnout nedokáže.
V pondělí zažily ruské akciové trhy prudký propad, jenž se nesl ve stejném rytmu jako pád globálních burz. Důvod? Narůstající obavy z poklesu cen ropy – strategické suroviny, která tvoří až třetinu příjmů ruského státního rozpočtu. Analytici se shodují, že i státy mimo přímý dosah amerických celních opatření nejsou imunní vůči sekundárním efektům, které obchodní nejistota vyvolává.
Na první pohled se zdá, že se Rusko Trumpovým clům „obratně vyhnulo“. Jak se však ukazuje, realita je složitější. Obchodní bilance mezi Spojenými státy a Ruskem podle údajů WSJ činí zhruba 3,5 miliardy dolarů, přičemž mezi oběma zeměmi lze v poslední době pozorovat jisté „sbližování“. To je patrné zejména v kontextu pokračujících rozhovorů o možném mírovém urovnání války na Ukrajině.
Americký ministr financí Scott Bessent rozhodnutí neuvalit nová cla na Rusko komentoval lakonicky: četné předchozí sankce už „znemožnily smysluplný obchod“. Prezident Trump ovšem následně přitvrdil – varoval Moskvu zavedením sekundárních cel na ropu, pokud bude vyjednávání nadále protahovat. „Donald Trump a Vladimir Putin jsou nyní v jakémsi družném vztahu. Zdá se, že tyto rozhovory o příměří neprobíhají tak rychle, jak Trumpova administrativa očekávala, a chtějí mít větší páky,“ uvedla ekonomka Alexandra Prokopenko.
Trumpova rétorika vůči Rusku v posledních dnech znatelně přitvrdila. „Pokud s Ruskem nebudeme schopni uzavřít dohodu o zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska – což možná není – ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na ropu, na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ prohlásil prezident minulý týden podle serveru Independent.
„To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat. Na veškerou ropu bude uvaleno 25% clo, 25 až 50 bodové clo,“ vyčíslil.
Trumpovo varování nezůstalo bez odezvy. V nebývalé shodě se za tvrdší postup postavili zástupci obou hlavních politických stran. Republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal oznámili návrh nové legislativy, která by v případě ruské nespolupráce umožnila uvalit až 500% cla na státy obchodující s ruskými strategickými surovinami – od ropy a plynu až po uran a další nerosty.
I přes tuto tvrdou rétoriku zůstává zarážející, že hodnota obchodu s některými zeměmi, na které Trump bez váhání uvalil vysoká cla, je výrazně nižší než v případě Ruska. Mezi nimi figuruje například Laos nebo Fidži – země s minimálním ekonomickým významem pro Spojené státy. „Myslím, že jde o politické rozhodnutí. Trump nechce eskalovat situaci, dokud probíhají jeho rozhovory s Putinem,“ poznamenala Prokopenko pro The New York Times.
Obchodní výměna mezi Spojenými státy a Ruskem přitom od začátku invaze na Ukrajinu dramaticky klesla – z původních 36 miliard na dnešních 3,5 miliardy dolarů. I přesto ale podle německého serveru Deutsche Welle nelze Bessentovo zdůvodnění považovat za zcela přesné. Rusko totiž zůstává strategickým partnerem nikoliv kvůli objemu, ale kvůli povaze obchodu.
Amerika z Ruska stále dováží klíčové suroviny – od hnojiv přes anorganické chemikálie až po vzácné kovy jako platina. Právě tato struktura dovozu je podle DW hlavním důvodem, proč nelze vynechání Ruska ze seznamu celních opatření jednoduše vysvětlit „stávajícími sankcemi a poklesem objemu dovozu“. Pro srovnání: s Kazachstánem USA obchodují v objemu 3,4 miliardy dolarů, přesto je tato země zatížena 27% cly. Ukrajina, s níž obchod dosahuje 2,9 miliardy, pak čelí tzv. „trestnému clu“ ve výši 10 %.
V celé situaci má jasno politoložka a expertka na americká studia Alexandra Filippenko. Ve svém vyjádření nepřipouští příliš prostoru pro ekonomická vysvětlení. „Vypadá to jako shovívavost symbolické povahy,“ sdělila. Její slova naznačují, že se v případě Ruska jedná o promyšlený taktický krok – nástroj diplomatického vyčkávání, který má udržet prostor pro komunikaci otevřený a zároveň si připravit půdu pro případné ostřejší zásahy.
Střední Evropa čelí znepokojivému výskytu vysoce nakažlivé slintavky a kulhavky (SLAK), která zasáhla hospodářská zvířata v Maďarsku a na Slovensku. Obě země již musely kvůli zabránění šíření nemoci utratit přes 10 tisíc zvířat. Politické špičky v Budapešti i Bratislavě nyní podle webu Politico nadhodily kontroverzní možnost: za šířením viru by mohl stát biologický útok. Tvrdí to však bez jakýchkoli potvrzených důkazů.
Navzdory těžkým ztrátám a rostoucí ekonomické zátěži ruského režimu prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku na Ukrajině. Ačkoliv americký prezident Donald Trump učinil řadu ústupků, které měly Moskvu přivést k jednacímu stolu, výsledek je nulový. Podle analytika a odborníka na Rusko Leona Arona Putin stále nevidí v míru výhodu, která by převážila nad pokračováním konfliktu.
Lucie Borhyová, ikona českého televizního zpravodajství, slaví 47. narozeniny – a fanoušci nevěří vlastním očím. Od roku 1999 je stálicí hlavního vysílacího času na TV Nova, ale jak se zdá, čas se jí vyhýbá obloukem. Co stojí za jejím nehasnoucím půvabem? A čím si během své dlouhé kariéry prošla nejen před kamerou, ale i v osobním životě?
Ticho kolem manželství Leoše a Moniky Marešových narušila až Helena Harabinová. V rozhovoru pro pořad Face to Face bez okolků promluvila o vztahu své dcery Moniky, změnách v rodině i o tom, co podle ní znamená být skutečnou oporou v dobrém i zlém.
Annu Slováčkovou, se kterou se v úterý rodina rozloučila na neveřejném pohřbu, si lidé budou pamatovat nejen jako zpěvačku, ale také jako herečku, která se neodmyslitelně zapsala do srdcí diváků televizního seriálu Ordinace v růžové zahradě. Co teď bude s její postavou?
V Česku už několik let zákon upravuje to, jak jsou otevřené obchody o vybraných svátcích. Již pozítří mají lidé první volný den během letošních Velikonoc. Zrovna v pátek si nakoupí všichni bez problémů. Po celou čtyřdenní epizodu to ale platit nebude.
Říká se, že neštěstí nechodí po horách, ale po lidech. Pravdivost tohoto přísloví poznali Jakub Štáfek a především jeho druhorozená dcera. Lékaři holčičce diagnostikovali závažnou nemoc. Naštěstí je pokrok v lidském vědění takový, že již existuje léčba.
Mimořádně tragická nehoda se stala dnes odpoledne na dálnici D2. Dodávka nedobrzdila do kolony a srazila se s dvěma nákladními vozidly. Bilance je hrozivá. Nehodu nepřežili tři lidé, další čtyři osoby utrpěly zranění.
Evropa zažila v roce 2024 nejteplejší rok v historii měření. Výsledky nové zprávy o stavu evropského klimatu, zveřejněné v úterý službou Copernicus a Světovou meteorologickou organizací (WMO), ukazují alarmující klimatické změny, které tvrdě dopadly na miliony obyvatel. Zároveň však přinášejí náznaky naděje, například rostoucí podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie.
Česko dnes mohlo sledovat poslední rozloučení s Aloisem Švehlíkem, jehož nedílnou součástí byla stráž složená z jeho hereckých kolegů. Často šlo o hvězdy z těch největších. Kdo všechno se vystřídal u rakve s ostatky zesnulého herce?
Nejnovější útok ruských sil na ukrajinské město Sumy, který si vyžádal desítky civilních obětí, potvrdil, že Vladimir Putin nehodlá ustoupit. Přes opakované výzvy k mírovému řešení konfliktu zůstává ruský prezident neoblomný. Naopak dává najevo, že jeho cílem je rozšíření moci na území Ukrajiny za každou cenu.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa dál zostřují svůj obchodní kurz vůči Číně. V úterý večer Bílý dům oznámil dramatické zvýšení cel na čínské zboží, a to až na 245 %, což je oproti dřívějším 145 % výrazný nárůst. Podle administrativy jde o reakci na čínská odvetná opatření i rostoucí obavy o národní bezpečnost. Opatření byla zveřejněna v rámci nového dekretu, který také zahajuje vyšetřování závislosti Spojených států na dovozu zpracovaných kritických surovin.
