Když americký prezident Donald Trump minulou středu oznámil zavedení celních opatření vůči téměř celému světu, vyvolal tím silnou odezvu nejen mezi ekonomy, ale i na mezinárodní scéně. O to větší pozornost však vzbudilo zjištění, že na seznamu postižených států chybí několik zásadních zemí. Jednou z nejvýraznějších výjimek je Rusko – země, která se i přes absenci vysokých tarifů Trumpově globální obchodní válce nevyhne. Dopady, byť nepřímé, se již začínají projevovat.
Podle některých analytiků má toto gesto jednoduché vysvětlení: symbolická vstřícnost. Nejde o ekonomickou výjimku v pravém slova smyslu, ale o promyšlený politický manévr, který může mít souvislost se současnými snahami o diplomatické sbližování. Renomovaný deník The Wall Street Journal upozornil, že přestože se Rusku podařilo uniknout celním opatřením, celosvětové obchodní válce se zcela vyhnout nedokáže.
V pondělí zažily ruské akciové trhy prudký propad, jenž se nesl ve stejném rytmu jako pád globálních burz. Důvod? Narůstající obavy z poklesu cen ropy – strategické suroviny, která tvoří až třetinu příjmů ruského státního rozpočtu. Analytici se shodují, že i státy mimo přímý dosah amerických celních opatření nejsou imunní vůči sekundárním efektům, které obchodní nejistota vyvolává.
Na první pohled se zdá, že se Rusko Trumpovým clům „obratně vyhnulo“. Jak se však ukazuje, realita je složitější. Obchodní bilance mezi Spojenými státy a Ruskem podle údajů WSJ činí zhruba 3,5 miliardy dolarů, přičemž mezi oběma zeměmi lze v poslední době pozorovat jisté „sbližování“. To je patrné zejména v kontextu pokračujících rozhovorů o možném mírovém urovnání války na Ukrajině.
Americký ministr financí Scott Bessent rozhodnutí neuvalit nová cla na Rusko komentoval lakonicky: četné předchozí sankce už „znemožnily smysluplný obchod“. Prezident Trump ovšem následně přitvrdil – varoval Moskvu zavedením sekundárních cel na ropu, pokud bude vyjednávání nadále protahovat. „Donald Trump a Vladimir Putin jsou nyní v jakémsi družném vztahu. Zdá se, že tyto rozhovory o příměří neprobíhají tak rychle, jak Trumpova administrativa očekávala, a chtějí mít větší páky,“ uvedla ekonomka Alexandra Prokopenko.
Trumpova rétorika vůči Rusku v posledních dnech znatelně přitvrdila. „Pokud s Ruskem nebudeme schopni uzavřít dohodu o zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska – což možná není – ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na ropu, na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ prohlásil prezident minulý týden podle serveru Independent.
„To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat. Na veškerou ropu bude uvaleno 25% clo, 25 až 50 bodové clo,“ vyčíslil.
Trumpovo varování nezůstalo bez odezvy. V nebývalé shodě se za tvrdší postup postavili zástupci obou hlavních politických stran. Republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal oznámili návrh nové legislativy, která by v případě ruské nespolupráce umožnila uvalit až 500% cla na státy obchodující s ruskými strategickými surovinami – od ropy a plynu až po uran a další nerosty.
I přes tuto tvrdou rétoriku zůstává zarážející, že hodnota obchodu s některými zeměmi, na které Trump bez váhání uvalil vysoká cla, je výrazně nižší než v případě Ruska. Mezi nimi figuruje například Laos nebo Fidži – země s minimálním ekonomickým významem pro Spojené státy. „Myslím, že jde o politické rozhodnutí. Trump nechce eskalovat situaci, dokud probíhají jeho rozhovory s Putinem,“ poznamenala Prokopenko pro The New York Times.
Obchodní výměna mezi Spojenými státy a Ruskem přitom od začátku invaze na Ukrajinu dramaticky klesla – z původních 36 miliard na dnešních 3,5 miliardy dolarů. I přesto ale podle německého serveru Deutsche Welle nelze Bessentovo zdůvodnění považovat za zcela přesné. Rusko totiž zůstává strategickým partnerem nikoliv kvůli objemu, ale kvůli povaze obchodu.
Amerika z Ruska stále dováží klíčové suroviny – od hnojiv přes anorganické chemikálie až po vzácné kovy jako platina. Právě tato struktura dovozu je podle DW hlavním důvodem, proč nelze vynechání Ruska ze seznamu celních opatření jednoduše vysvětlit „stávajícími sankcemi a poklesem objemu dovozu“. Pro srovnání: s Kazachstánem USA obchodují v objemu 3,4 miliardy dolarů, přesto je tato země zatížena 27% cly. Ukrajina, s níž obchod dosahuje 2,9 miliardy, pak čelí tzv. „trestnému clu“ ve výši 10 %.
V celé situaci má jasno politoložka a expertka na americká studia Alexandra Filippenko. Ve svém vyjádření nepřipouští příliš prostoru pro ekonomická vysvětlení. „Vypadá to jako shovívavost symbolické povahy,“ sdělila. Její slova naznačují, že se v případě Ruska jedná o promyšlený taktický krok – nástroj diplomatického vyčkávání, který má udržet prostor pro komunikaci otevřený a zároveň si připravit půdu pro případné ostřejší zásahy.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.
