Když americký prezident Donald Trump minulou středu oznámil zavedení celních opatření vůči téměř celému světu, vyvolal tím silnou odezvu nejen mezi ekonomy, ale i na mezinárodní scéně. O to větší pozornost však vzbudilo zjištění, že na seznamu postižených států chybí několik zásadních zemí. Jednou z nejvýraznějších výjimek je Rusko – země, která se i přes absenci vysokých tarifů Trumpově globální obchodní válce nevyhne. Dopady, byť nepřímé, se již začínají projevovat.
Podle některých analytiků má toto gesto jednoduché vysvětlení: symbolická vstřícnost. Nejde o ekonomickou výjimku v pravém slova smyslu, ale o promyšlený politický manévr, který může mít souvislost se současnými snahami o diplomatické sbližování. Renomovaný deník The Wall Street Journal upozornil, že přestože se Rusku podařilo uniknout celním opatřením, celosvětové obchodní válce se zcela vyhnout nedokáže.
V pondělí zažily ruské akciové trhy prudký propad, jenž se nesl ve stejném rytmu jako pád globálních burz. Důvod? Narůstající obavy z poklesu cen ropy – strategické suroviny, která tvoří až třetinu příjmů ruského státního rozpočtu. Analytici se shodují, že i státy mimo přímý dosah amerických celních opatření nejsou imunní vůči sekundárním efektům, které obchodní nejistota vyvolává.
Na první pohled se zdá, že se Rusko Trumpovým clům „obratně vyhnulo“. Jak se však ukazuje, realita je složitější. Obchodní bilance mezi Spojenými státy a Ruskem podle údajů WSJ činí zhruba 3,5 miliardy dolarů, přičemž mezi oběma zeměmi lze v poslední době pozorovat jisté „sbližování“. To je patrné zejména v kontextu pokračujících rozhovorů o možném mírovém urovnání války na Ukrajině.
Americký ministr financí Scott Bessent rozhodnutí neuvalit nová cla na Rusko komentoval lakonicky: četné předchozí sankce už „znemožnily smysluplný obchod“. Prezident Trump ovšem následně přitvrdil – varoval Moskvu zavedením sekundárních cel na ropu, pokud bude vyjednávání nadále protahovat. „Donald Trump a Vladimir Putin jsou nyní v jakémsi družném vztahu. Zdá se, že tyto rozhovory o příměří neprobíhají tak rychle, jak Trumpova administrativa očekávala, a chtějí mít větší páky,“ uvedla ekonomka Alexandra Prokopenko.
Trumpova rétorika vůči Rusku v posledních dnech znatelně přitvrdila. „Pokud s Ruskem nebudeme schopni uzavřít dohodu o zastavení krveprolití na Ukrajině a pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska – což možná není – ale pokud si budu myslet, že to byla vina Ruska, zavedu sekundární cla na ropu, na veškerou ropu pocházející z Ruska,“ prohlásil prezident minulý týden podle serveru Independent.
„To by znamenalo, že pokud kupujete ropu z Ruska, nemůžete ve Spojených státech podnikat. Na veškerou ropu bude uvaleno 25% clo, 25 až 50 bodové clo,“ vyčíslil.
Trumpovo varování nezůstalo bez odezvy. V nebývalé shodě se za tvrdší postup postavili zástupci obou hlavních politických stran. Republikánský senátor Lindsey Graham a jeho demokratický kolega Richard Blumenthal oznámili návrh nové legislativy, která by v případě ruské nespolupráce umožnila uvalit až 500% cla na státy obchodující s ruskými strategickými surovinami – od ropy a plynu až po uran a další nerosty.
I přes tuto tvrdou rétoriku zůstává zarážející, že hodnota obchodu s některými zeměmi, na které Trump bez váhání uvalil vysoká cla, je výrazně nižší než v případě Ruska. Mezi nimi figuruje například Laos nebo Fidži – země s minimálním ekonomickým významem pro Spojené státy. „Myslím, že jde o politické rozhodnutí. Trump nechce eskalovat situaci, dokud probíhají jeho rozhovory s Putinem,“ poznamenala Prokopenko pro The New York Times.
Obchodní výměna mezi Spojenými státy a Ruskem přitom od začátku invaze na Ukrajinu dramaticky klesla – z původních 36 miliard na dnešních 3,5 miliardy dolarů. I přesto ale podle německého serveru Deutsche Welle nelze Bessentovo zdůvodnění považovat za zcela přesné. Rusko totiž zůstává strategickým partnerem nikoliv kvůli objemu, ale kvůli povaze obchodu.
Amerika z Ruska stále dováží klíčové suroviny – od hnojiv přes anorganické chemikálie až po vzácné kovy jako platina. Právě tato struktura dovozu je podle DW hlavním důvodem, proč nelze vynechání Ruska ze seznamu celních opatření jednoduše vysvětlit „stávajícími sankcemi a poklesem objemu dovozu“. Pro srovnání: s Kazachstánem USA obchodují v objemu 3,4 miliardy dolarů, přesto je tato země zatížena 27% cly. Ukrajina, s níž obchod dosahuje 2,9 miliardy, pak čelí tzv. „trestnému clu“ ve výši 10 %.
V celé situaci má jasno politoložka a expertka na americká studia Alexandra Filippenko. Ve svém vyjádření nepřipouští příliš prostoru pro ekonomická vysvětlení. „Vypadá to jako shovívavost symbolické povahy,“ sdělila. Její slova naznačují, že se v případě Ruska jedná o promyšlený taktický krok – nástroj diplomatického vyčkávání, který má udržet prostor pro komunikaci otevřený a zároveň si připravit půdu pro případné ostřejší zásahy.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
