Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Trump tvrdí, že jeho cílem je nastolit „férový obchod“ a „osvobodit Ameriku“. Výsledkem je ale spletitý a mnohdy absurdní seznam cel, ve kterém hraje roli nejen ekonomika, ale i geografie, historie a nepochopitelná logika reciprocity, píše Politico.
Jedním z příkladů je Francie, ale ne celá Francie. Trumpova administrativa zavedla různě vysoká cla pro její zámořská území. Zatímco Guadeloupe, Martinik nebo Francouzská Guyana čelí pouze 10% clu, mateřská Francie platí clo ve výši 20 %.
Na ostrov Réunion v Indickém oceánu ale Spojené státy uvalily dokonce 37% clo – přestože má stejný právní status jako výše zmíněná území. Prezident Macron to označil za „exorbitantní“ a za porušení zásad jednotného přístupu k členským zemím EU.
Zcela nelogická jsou i cla na Saint-Pierre-et-Miquelon, malé francouzské ostrovy u kanadského pobřeží. Tento drobný souostrov, o kterém slyšel málokdo, je nově na Trumpově seznamu „největších hrozeb“ a čelí 50% clu – vyššímu než Čína.
Stejně tvrdě dopadlo i Lesotho, malý africký stát bez přístupu k moři. Obě ekonomiky jsou zcela závislé na větších sousedech a mají minimální exportní výkonnost. V případě Saint-Pierre se přitom jednalo jen o export zboží v hodnotě 3,4 milionu dolarů ročně.
Trumpova cla se nezastavila ani u tučňáků. Ostrovy Heard a McDonald, které patří Austrálii a jsou prakticky neobydlené (kromě kolonií tučňáků), dostaly „odvetné“ 10% clo. O nic lépe nedopadly Falklandy, britské zámořské území v jižním Atlantiku, kde tučňáci převyšují počet obyvatel 300 ku 1. Falklandy nyní čelí 41% clu, zatímco samotná Velká Británie se díky svému diplomatickému umu vyhnula nejhoršímu a dostala jen 10%.
Naopak tuleni si mohou oddychnout. Norský ostrov Jan Mayen, který nemá trvalé obyvatelstvo (pouze meteorology a vojáky), byl zatížen 10% clem. Svalbard, další norské území, kde žije asi 3 000 lidí a více tuleňů než lidí, má podobný osud.
USA přitom mají s těmito ostrovy obchodní přebytek a jejich export do USA byl v roce 2024 prakticky nulový. Logiku sankcí proto mnozí nechápou. Přitom samotné Norsko čelí 16% clu.
Zvláštní kapitolou je Curaçao, bývalá nizozemská kolonie a dnes zámořské území Nizozemska. Ačkoliv není součástí vnitřního trhu EU, má přístup bez cel a kvót. USA s ostrovem měly v roce 2024 obchodní přebytek téměř 800 milionů dolarů, a přesto na něj Trump uvalil 10% clo – méně než na samotné Nizozemsko, které dostalo 20%.
Jak Trumpova administrativa určuje výši cel, zůstává nejasné. Ekonom a spisovatel James Surowiecki naznačuje, že Bílý dům prostě vzal obchodní deficit USA s danou zemí a vydělil jej objemem exportu dané země do USA. Tento „matematický“ přístup však v případě zemí bez exportu, jako je Jan Mayen, nebo s minimálním obchodem, jako Saint-Pierre, postrádá jakoukoli logiku.
Trumpův nový tarifní plán tak působí spíš jako chaotická mozaika než promyšlená obchodní strategie. Ať už je motivací reciprocita, protekcionismus nebo politická symbolika, výsledek je stejný: svět se směje – nebo pláče – nad tím, kdo všechno může být obětí amerických cel.
Bývalá první dáma USA Michelle Obamová se v nedávném podcastu vyjádřila k dlouhodobým spekulacím o údajných problémech v manželství s Barackem Obamou. Podle jejích slov nejsou založené na pravdě – jen si zkrátka jako dospělá žena vybírá, jak a s kým tráví čas.
Zapomeňte na Irák — ráj Adama a Evy mohl podle nové odvážné teorie ležet uprostřed egyptských pyramid. Po staletí uznávaná domněnka, že se biblický Eden nacházel v Mezopotámii, dostává trhliny.
Na vládním jednání došlo k ostré hádce mezi ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem (TOP 09) a ministryní obrany Janou Černochovou (ODS). Konflikt vypukl kvůli rozhodnutí o navýšení platu vojákům o 8 300 korun měsíčně, což ministra Válka natolik rozčílilo, že místnost opustil v záchvatu vzteku.
Spojené státy uvalily na zboží z Číny celkově 145% clo, oznámil ve čtvrtek Bílý dům, čímž potvrdil spekulace o tom, že nová cla prezidenta Donalda Trumpa se přičítají k těm stávajícím. Tento krok znamená podle CNN další eskalaci obchodního napětí mezi Washingtonem a Pekingem.
Zprávy, které se nyní dostaly na veřejnost, vrhají těžký stín na odchod Aničky Slováčkové (†29). Podle zjištění deníku Extra se jedna z jejích blízkých známých pokusila proměnit její bolestný příběh v komerční produkt. Už během Aniččina boje s nemocí údajně nabízela nakladatelstvím projekt knihy, která by těžila z jejího jména, soukromí i emocí.
Zatímco fanoušci netrpělivě čekají na zprávy o posledním rozloučení s Aničkou Slováčkovou (†29), její nejbližší prožívají těžké chvíle plné nejasností. Třetí den po zpěvaččině smrti se stále vedou debaty o tom, jak bude pohřeb vypadat – a zda vůbec bude přístupný veřejnosti.
Maďarsko čelí vážné krizi v zemědělství – slintavka a kulhavka zasáhla chovy skotu a prasat a způsobuje rozsáhlé škody. Vláda nevylučuje, že za vypuknutím nákazy může stát úmyslné jednání. O původu viru nyní rozhodnou experti, kteří prověřují možnost biologického útoku.
Americký prezident Donald Trump podepsal nový výkonný příkaz, jehož cílem je zrušit dosavadní omezení průtoku vody ve sprchových hlavicích. Podle Bílého domu je tento krok součástí snahy o „obnovu svobody ve sprchování“ a návrat k jednoduchému standardu, který nebrání běžnému používání domácích spotřebičů. Trump prohlásil, že novým výnosem „učiní americké sprchy opět skvělými“.
Alice Bendová (51) dlouho plánovala svatbu snů na milovaných Kanárech. Místo veselky ale přišlo překvapení – herečka oznámila, že obřad s Michalem Topolem se konat nebude. Po měsících mlčení prozradila proč.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu po vítězství v prezidentských volbách v roce 2024 se Spojené státy definitivně odklánějí od liberálního světového řádu, který formovaly od konce druhé světové války. Tento obrat představuje zásadní historický bod zlomu nejen pro USA, ale pro celý svět.
Rusko podle všeho připravuje novou ofenzivu – tentokrát ve vesmíru. Moskva stále hlasitěji označuje válku na Ukrajině za existenční boj o přežití státu a neváhá podnikat kroky, které mohou zvýšit riziko přímé konfrontace se Spojenými státy. Středem její pozornosti se nyní stává satelitní síť Starlink americké společnosti SpaceX, jež hraje klíčovou roli v komunikační infrastruktuře ukrajinské armády.
Jiřina Bohdalová se v posledních letech opakovaně potýkala se zdravotními potížemi. Velkou operaci musela podstoupit letos v lednu se štítnou žlázou. Zásadní roli při náročném zákroku měl i profesor Petr Neužil. Respektovaný lékař promluvil o svém vztahu s legendární herečkou.
