Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Trump tvrdí, že jeho cílem je nastolit „férový obchod“ a „osvobodit Ameriku“. Výsledkem je ale spletitý a mnohdy absurdní seznam cel, ve kterém hraje roli nejen ekonomika, ale i geografie, historie a nepochopitelná logika reciprocity, píše Politico.
Jedním z příkladů je Francie, ale ne celá Francie. Trumpova administrativa zavedla různě vysoká cla pro její zámořská území. Zatímco Guadeloupe, Martinik nebo Francouzská Guyana čelí pouze 10% clu, mateřská Francie platí clo ve výši 20 %.
Na ostrov Réunion v Indickém oceánu ale Spojené státy uvalily dokonce 37% clo – přestože má stejný právní status jako výše zmíněná území. Prezident Macron to označil za „exorbitantní“ a za porušení zásad jednotného přístupu k členským zemím EU.
Zcela nelogická jsou i cla na Saint-Pierre-et-Miquelon, malé francouzské ostrovy u kanadského pobřeží. Tento drobný souostrov, o kterém slyšel málokdo, je nově na Trumpově seznamu „největších hrozeb“ a čelí 50% clu – vyššímu než Čína.
Stejně tvrdě dopadlo i Lesotho, malý africký stát bez přístupu k moři. Obě ekonomiky jsou zcela závislé na větších sousedech a mají minimální exportní výkonnost. V případě Saint-Pierre se přitom jednalo jen o export zboží v hodnotě 3,4 milionu dolarů ročně.
Trumpova cla se nezastavila ani u tučňáků. Ostrovy Heard a McDonald, které patří Austrálii a jsou prakticky neobydlené (kromě kolonií tučňáků), dostaly „odvetné“ 10% clo. O nic lépe nedopadly Falklandy, britské zámořské území v jižním Atlantiku, kde tučňáci převyšují počet obyvatel 300 ku 1. Falklandy nyní čelí 41% clu, zatímco samotná Velká Británie se díky svému diplomatickému umu vyhnula nejhoršímu a dostala jen 10%.
Naopak tuleni si mohou oddychnout. Norský ostrov Jan Mayen, který nemá trvalé obyvatelstvo (pouze meteorology a vojáky), byl zatížen 10% clem. Svalbard, další norské území, kde žije asi 3 000 lidí a více tuleňů než lidí, má podobný osud.
USA přitom mají s těmito ostrovy obchodní přebytek a jejich export do USA byl v roce 2024 prakticky nulový. Logiku sankcí proto mnozí nechápou. Přitom samotné Norsko čelí 16% clu.
Zvláštní kapitolou je Curaçao, bývalá nizozemská kolonie a dnes zámořské území Nizozemska. Ačkoliv není součástí vnitřního trhu EU, má přístup bez cel a kvót. USA s ostrovem měly v roce 2024 obchodní přebytek téměř 800 milionů dolarů, a přesto na něj Trump uvalil 10% clo – méně než na samotné Nizozemsko, které dostalo 20%.
Jak Trumpova administrativa určuje výši cel, zůstává nejasné. Ekonom a spisovatel James Surowiecki naznačuje, že Bílý dům prostě vzal obchodní deficit USA s danou zemí a vydělil jej objemem exportu dané země do USA. Tento „matematický“ přístup však v případě zemí bez exportu, jako je Jan Mayen, nebo s minimálním obchodem, jako Saint-Pierre, postrádá jakoukoli logiku.
Trumpův nový tarifní plán tak působí spíš jako chaotická mozaika než promyšlená obchodní strategie. Ať už je motivací reciprocita, protekcionismus nebo politická symbolika, výsledek je stejný: svět se směje – nebo pláče – nad tím, kdo všechno může být obětí amerických cel.
Vláda Spojených států přistoupila k rozsáhlým opatřením namířeným proti íránskému leteckému průmyslu v rámci své nátlakové kampaně vůči Teheránu. Nejnovější sankce zasáhly celkem sedmadvacet íránských leteckých společností a devět poskytovatelů služeb či prodejních zástupců. Tyto zahraniční subjekty čelí obvinění, že poskytovaly podporu soukromé íránské společnosti Mahan Air, na kterou se sankce vztahují již řadu let. Podle amerických úřadů tato letecká společnost zajišťuje klíčovou logistickou pomoc íránským Revolučním gardám.
Válka s Íránem přináší americkým spotřebitelům obrovské finanční náklady, které se s pokračujícím konfliktem stále zvyšují. Spotřebitelé ve Spojených státech zaplatili od vypuknutí bojů na konci zimy navíc více než sto miliard dolarů pouze za benzín a naftu. Údaje vyplývají ze sledování nákladů, které zveřejnil výzkumný institut Watson School při Brownově univerzitě. V přepočtu na jednu americkou domácnost představuje tento nárůst dodatečný výdaj ve výši zhruba 770 dolarů. Odborníci navíc varují, že tato částka pravděpodobně dále poroste, protože ceny paliv zůstávají na vysokých úrovních.
Jemenští povstalci Hútíové podporovaní Íránem podnikli rozsáhlý útok na jihozápadní část Saúdské Arábie, při kterém zasáhli ropnou i další infrastrukturu. Tento krok znamená výraznou eskalaci regionálního konfliktu a zvyšuje tlak na světové ceny ropy. Saúdskoarabské síly na útok reagovaly příslibem rozhodné odvety a potvrdily, že při úderech utrpěly zranění desítky civilistů. Útoky navíc způsobily požáry v několika energetických zařízeních v jižním regionu a vynutily si dočasné pozastavení části provozu.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
