Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Trump tvrdí, že jeho cílem je nastolit „férový obchod“ a „osvobodit Ameriku“. Výsledkem je ale spletitý a mnohdy absurdní seznam cel, ve kterém hraje roli nejen ekonomika, ale i geografie, historie a nepochopitelná logika reciprocity, píše Politico.
Jedním z příkladů je Francie, ale ne celá Francie. Trumpova administrativa zavedla různě vysoká cla pro její zámořská území. Zatímco Guadeloupe, Martinik nebo Francouzská Guyana čelí pouze 10% clu, mateřská Francie platí clo ve výši 20 %.
Na ostrov Réunion v Indickém oceánu ale Spojené státy uvalily dokonce 37% clo – přestože má stejný právní status jako výše zmíněná území. Prezident Macron to označil za „exorbitantní“ a za porušení zásad jednotného přístupu k členským zemím EU.
Zcela nelogická jsou i cla na Saint-Pierre-et-Miquelon, malé francouzské ostrovy u kanadského pobřeží. Tento drobný souostrov, o kterém slyšel málokdo, je nově na Trumpově seznamu „největších hrozeb“ a čelí 50% clu – vyššímu než Čína.
Stejně tvrdě dopadlo i Lesotho, malý africký stát bez přístupu k moři. Obě ekonomiky jsou zcela závislé na větších sousedech a mají minimální exportní výkonnost. V případě Saint-Pierre se přitom jednalo jen o export zboží v hodnotě 3,4 milionu dolarů ročně.
Trumpova cla se nezastavila ani u tučňáků. Ostrovy Heard a McDonald, které patří Austrálii a jsou prakticky neobydlené (kromě kolonií tučňáků), dostaly „odvetné“ 10% clo. O nic lépe nedopadly Falklandy, britské zámořské území v jižním Atlantiku, kde tučňáci převyšují počet obyvatel 300 ku 1. Falklandy nyní čelí 41% clu, zatímco samotná Velká Británie se díky svému diplomatickému umu vyhnula nejhoršímu a dostala jen 10%.
Naopak tuleni si mohou oddychnout. Norský ostrov Jan Mayen, který nemá trvalé obyvatelstvo (pouze meteorology a vojáky), byl zatížen 10% clem. Svalbard, další norské území, kde žije asi 3 000 lidí a více tuleňů než lidí, má podobný osud.
USA přitom mají s těmito ostrovy obchodní přebytek a jejich export do USA byl v roce 2024 prakticky nulový. Logiku sankcí proto mnozí nechápou. Přitom samotné Norsko čelí 16% clu.
Zvláštní kapitolou je Curaçao, bývalá nizozemská kolonie a dnes zámořské území Nizozemska. Ačkoliv není součástí vnitřního trhu EU, má přístup bez cel a kvót. USA s ostrovem měly v roce 2024 obchodní přebytek téměř 800 milionů dolarů, a přesto na něj Trump uvalil 10% clo – méně než na samotné Nizozemsko, které dostalo 20%.
Jak Trumpova administrativa určuje výši cel, zůstává nejasné. Ekonom a spisovatel James Surowiecki naznačuje, že Bílý dům prostě vzal obchodní deficit USA s danou zemí a vydělil jej objemem exportu dané země do USA. Tento „matematický“ přístup však v případě zemí bez exportu, jako je Jan Mayen, nebo s minimálním obchodem, jako Saint-Pierre, postrádá jakoukoli logiku.
Trumpův nový tarifní plán tak působí spíš jako chaotická mozaika než promyšlená obchodní strategie. Ať už je motivací reciprocita, protekcionismus nebo politická symbolika, výsledek je stejný: svět se směje – nebo pláče – nad tím, kdo všechno může být obětí amerických cel.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
