Donald Trump svým novým celním plánem nepřekvapil jen ekonomy, ale i zoology. V rámci masivní obchodní ofenzivy se zaměřil nejen na velmoci typu Číny či Německa, ale také na neobydlené ostrovy, evropské kolonie a zvířecí obyvatele od polárních kruhů po Karibik. Americká cla teď čelí i tučňáci, tuleni nebo miniaturní francouzské souostroví poblíž Kanady.
Trump tvrdí, že jeho cílem je nastolit „férový obchod“ a „osvobodit Ameriku“. Výsledkem je ale spletitý a mnohdy absurdní seznam cel, ve kterém hraje roli nejen ekonomika, ale i geografie, historie a nepochopitelná logika reciprocity, píše Politico.
Jedním z příkladů je Francie, ale ne celá Francie. Trumpova administrativa zavedla různě vysoká cla pro její zámořská území. Zatímco Guadeloupe, Martinik nebo Francouzská Guyana čelí pouze 10% clu, mateřská Francie platí clo ve výši 20 %.
Na ostrov Réunion v Indickém oceánu ale Spojené státy uvalily dokonce 37% clo – přestože má stejný právní status jako výše zmíněná území. Prezident Macron to označil za „exorbitantní“ a za porušení zásad jednotného přístupu k členským zemím EU.
Zcela nelogická jsou i cla na Saint-Pierre-et-Miquelon, malé francouzské ostrovy u kanadského pobřeží. Tento drobný souostrov, o kterém slyšel málokdo, je nově na Trumpově seznamu „největších hrozeb“ a čelí 50% clu – vyššímu než Čína.
Stejně tvrdě dopadlo i Lesotho, malý africký stát bez přístupu k moři. Obě ekonomiky jsou zcela závislé na větších sousedech a mají minimální exportní výkonnost. V případě Saint-Pierre se přitom jednalo jen o export zboží v hodnotě 3,4 milionu dolarů ročně.
Trumpova cla se nezastavila ani u tučňáků. Ostrovy Heard a McDonald, které patří Austrálii a jsou prakticky neobydlené (kromě kolonií tučňáků), dostaly „odvetné“ 10% clo. O nic lépe nedopadly Falklandy, britské zámořské území v jižním Atlantiku, kde tučňáci převyšují počet obyvatel 300 ku 1. Falklandy nyní čelí 41% clu, zatímco samotná Velká Británie se díky svému diplomatickému umu vyhnula nejhoršímu a dostala jen 10%.
Naopak tuleni si mohou oddychnout. Norský ostrov Jan Mayen, který nemá trvalé obyvatelstvo (pouze meteorology a vojáky), byl zatížen 10% clem. Svalbard, další norské území, kde žije asi 3 000 lidí a více tuleňů než lidí, má podobný osud.
USA přitom mají s těmito ostrovy obchodní přebytek a jejich export do USA byl v roce 2024 prakticky nulový. Logiku sankcí proto mnozí nechápou. Přitom samotné Norsko čelí 16% clu.
Zvláštní kapitolou je Curaçao, bývalá nizozemská kolonie a dnes zámořské území Nizozemska. Ačkoliv není součástí vnitřního trhu EU, má přístup bez cel a kvót. USA s ostrovem měly v roce 2024 obchodní přebytek téměř 800 milionů dolarů, a přesto na něj Trump uvalil 10% clo – méně než na samotné Nizozemsko, které dostalo 20%.
Jak Trumpova administrativa určuje výši cel, zůstává nejasné. Ekonom a spisovatel James Surowiecki naznačuje, že Bílý dům prostě vzal obchodní deficit USA s danou zemí a vydělil jej objemem exportu dané země do USA. Tento „matematický“ přístup však v případě zemí bez exportu, jako je Jan Mayen, nebo s minimálním obchodem, jako Saint-Pierre, postrádá jakoukoli logiku.
Trumpův nový tarifní plán tak působí spíš jako chaotická mozaika než promyšlená obchodní strategie. Ať už je motivací reciprocita, protekcionismus nebo politická symbolika, výsledek je stejný: svět se směje – nebo pláče – nad tím, kdo všechno může být obětí amerických cel.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.
