Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Armáda České republiky vstoupila v letošním roce do klíčové etapy své transformace. Tento proces, dlouhodobě koncipovaný a postupně realizovaný, představuje nejen reakci na proměňující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale zároveň i test institucionální vytrvalosti, strategické prozíravosti a politické odhodlanosti. Proměna ozbrojených sil se odehrává na pozadí rostoucího geopolitického napětí, které znovu staví obranu státu mezi nejzásadnější priority vládní politiky.
Zatímco v uplynulých letech se podařilo dosáhnout významných pokroků v oblasti navyšování obranného rozpočtu, modernizace vojenské techniky a upevňování alianční spolupráce, o čemž promluvila také ministryně obrany Jana Černochová, zůstávají i nadále znatelné strukturální slabiny. Mezi nejpalčivější patří dlouhodobý nedostatek personálu a chronické zpoždění v oblasti budování a obnovy výcvikové infrastruktury. Právě tyto faktory mohou zásadně limitovat dosažení plného operačního potenciálu ozbrojených sil.
Od roku loňského roku plní Česká republika svůj alianční závazek a věnuje na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Tento milník představuje nejen formální naplnění dávno deklarovaných cílů, ale také signál pro spojence, že Česká republika věnuje bezpečnosti svého území a aliančních partnerek adekvátní pozornost.
V březnu pak vláda schválila ambici dalšího navyšování obranných výdajů. Každoročním přírůstek ve výši 0,2 procenta HDP by měl umožnit dosažení hranice tří procent do roku 2030. Tento strategický záměr reaguje nejen na eskalaci hrozeb v regionu střední a východní Evropy, ale také na dlouhodobé apelace Severoatlantické aliance směřující ke spravedlivějšímu sdílení obranné zodpovědnosti.
Personální sílu armády v současnosti tvoří přibližně třicet tisíc profesionálních vojáků, doplněných o zhruba pět tisíc aktivních záloh. Ačkoli poslední roky vykazují pozitivní trend v oblasti náboru a zájmu o vstup do ozbrojených sil, nedaří se dlouhodobě naplňovat stanovené personální cíle.
Mladší generace nenachází v armádní službě dostatečně atraktivní alternativu, ať už z důvodu konkurence civilního trhu práce, nebo z důvodu hodnotové odlišnosti. Tento trend navíc není unikátní českému prostředí, ale odráží obecnou tendenci napříč členskými zeměmi NATO.
V oblasti materiální modernizace probíhají rozsáhlé proměny, které mají za cíl posílit operační schopnosti České armády v rámci konvenčních i hybridních konfliktů. Významným příkladem je pořízení tanků Leopard 2A4 z Německa a příprava na akvizici až 77 kusů jejich modernizované verze Leopard 2A8. Tyto stroje představují technologickou špičku v oblasti obrněné techniky a jejich zařazení do výzbroje má posílit obranné kapacity především na východní hranici aliančního prostoru.
Rovněž v oblasti dělostřelectva probíhá modernizace, přičemž Český obranný průmysl se aktivně podílí na výrobě samohybných houfnic CAESAR 8×8. Tento projekt představuje nejen posílení palebné podpory, ale také rozvoj domácí technologické a průmyslové infrastruktury. Dalším krokem ve zbrojní modernizaci je transformace vzdušných sil, která nabývá zcela nových rozměrů.
Historicky nejrozsáhlejší akvizicí české armády se stal kontrakt na pořízení 24 stíhacích letounů páté generace F-35 Lightning II od Spojených států. Tento obchod zahrnuje nejen samotné letouny, ale také školení pilotů, budování specializované infrastruktury a zabezpečení plnohodnotného provozního zázemí.
Dodávky se očekávají okolo roku 2029 a Česká republika se jejich zařazením do výzbroje zařadí po bok technicky nejvyspělejších letectev Evropy. Paralelně s tím vzniká v Pardubicích mezinárodní výcvikové centrum pro piloty F-35 pod hlavičkou NATO, které má sloužit jako výcviková platforma pro celý region.
Zásadní, byť často opomíjenou oblastí modernizace, zůstává zabezpečení spojovacích a datových struktur. V letošním roce schválil americký Kongres export komunikačních a velitelských technologií pro Českou republiku v hodnotě přes 180 milionů dolarů. Tyto systémy mají klíčový význam pro interoperabilitu v rámci mnohonárodních operací a zajišťují efektivní velení a koordinaci v bojových i krizových podmínkách.
Významnou součástí alianční integrace je účast Českých jednotek na mezinárodních cvičeních, například Strong Lineage či Allied Spirit. Příslušníci Armády České republiky působí na Slovensku, v pobaltských zemích a v rámci misí pod hlavičkou NATO, Evropské unie či Organizace spojených národů.
V posledních letech navíc sehrála Česká republika klíčovou roli v logistické podpoře Ukrajiny, kdy se v rámci mezinárodní iniciativy vedené českými orgány podařilo zajistit dodávku více než 1,8 milionu dělostřeleckých granátů od mimoevropských partnerů, za podpory dvaceti aliančních a partnerských zemí.
Přes tyto pozitivní posuny na mezinárodním poli zůstává slabinou stav domácí výcvikové infrastruktury. Audit Národního kontrolního úřadu z roku 2024 upozornil, že plánovaná modernizace byla realizována jen zčásti, chybějí moderní simulační technologie a řada projektů byla odložena nebo zcela zrušena. Tento stav znesnadňuje přípravu vojáků na komplexní operační scénáře a oslabuje vnitřní koherenci obranné struktury.
Předvolební boj
V politické rovině zůstává zachována kontinuita směrem k euroatlantickým strukturám. Prezident Petr Pavel opakovaně deklaruje neochvějnost v podpoře aktivního členství v NATO a Evropské unii jako základních pilířů obranné strategie státu. Nadcházející parlamentní volby však mohou přinést významnou změnu kurzu.
Opozice, včetně hnutí s euroskeptickým zaměřením, otevřeně kritizuje navyšování obranných rozpočtů a rozsah podpory Ukrajině. Tato vnitropolitická dynamika může v následujících měsících ovlivnit schopnost České republiky plnit mezinárodní závazky a udržet nastavenou trajektorii obranné politiky.
Vnitropolitická scéna je v Česku ohledně modernizace armády silně polarizovaná, otázka obranné politiky se stává jedním z klíčových témat před blížícími se parlamentními volbami. Zatímco vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou prosazuje ambiciózní modernizaci ozbrojených sil a aktivní přístup k mezinárodní bezpečnostní spolupráci, část opozice tuto strategii otevřeně zpochybňuje.
Nejvýraznějším hlasem kritiky je hnutí ANO, vedené bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ten označuje vládní plán postupného navyšování obranných výdajů až k hranici pěti procent HDP za přehnaný a finančně nezodpovědný, na což upozornil například prestižní server Financial Times. V jeho pojetí by měly mít přednost investice do sociálních služeb, školství či zdravotnictví, zatímco oblast obrany považuje za sféru, kterou lze redukovat bez významnějších bezpečnostních dopadů.
Babiš rovněž avizuje, že v případě návratu hnutí ANO k moci bude ukončena česká iniciativa zaměřená na nákup munice pro Ukrajinu, a obecně bude omezena vojenská podpora Kyjevu. Podle jeho slov by se Česká republika měla orientovat především na ochranu vlastních zájmů a nepřebírat roli regionálního bezpečnostního lídra.
Ještě radikálnější přístup zastávají subjekty z formujících se euroskeptických a nacionalistických koalic, například pod hlavičkou komunistického uskupení Stačilo, jak upozornil server RFE/RL. Tato platforma, složená mimo jiné z komunistů a krajní pravice, prosazuje vystoupení České republiky z Evropské unie i NATO, ukončení dodávek zbraní Ukrajině a úplné zrušení modernizačních projektů armády. Tyto výdaje označují za plýtvání veřejnými prostředky a ohrožení sociální stability státu.
Na opačném pólu politického spektra se nachází vládní koalice Spolu, v jejímž čele stojí premiér Fiala. Ten opakovaně upozorňuje na rostoucí hrozby v euroatlantickém prostoru a důsledně hájí potřebu zvyšování obranných kapacit. Podle něj je právě schopnost moderní a připravené armády základní podmínkou bezpečnosti občanů, stejně jako důkazem důvěryhodnosti České republiky v očích spojenců. Vládní kabinet rovněž prosadil legislativní změny umožňující flexibilnější navyšování rozpočtových výdajů v oblasti obrany a zdůrazňuje nutnost solidarity s napadenou Ukrajinou jako morální i strategickou povinnost.
Tato názorová diverzita se odráží i v české společnosti. Zatímco podpora členství v NATO zůstává dlouhodobě vysoká, většina občanů zároveň vyjadřuje obavy z možného přetížení státního rozpočtu v důsledku nadstandardních výdajů na zbrojení. Průzkumy ukazují také určitou míru „únavy“ z pokračující války na Ukrajině, což se promítá do opatrnějších postojů části veřejnosti vůči rozsahu poskytované pomoci, jak ukazuje například průzkum agentury STEM.
Zda se podaří udržet současnou trajektorii modernizace armády a prohlubování alianční spolupráce, nebo dojde k jejímu zpomalení či dokonce zvratu, bude záviset nejen na politické konfiguraci nové vlády, ale i na ochotě veřejnosti nést důsledky strategických rozhodnutí v oblasti bezpečnosti.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.
Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí prohlásil, že mírová dohoda se Spojenými státy je podmíněna stažením izraelských sil z Libanonu. Podle jeho slov válka plně neskončí, dokud izraelská armáda neopustí území okupovaná během současného konfliktu. Zástupce Hizballáhu pro styk s médii potvrdil, že skupina obdržela od Íránu ujištění, že tento požadavek bude vznesen v další fázi rozhovorů s USA. Tyto komentáře přicházejí v době rostoucích obav, že by Izrael mohl diplomatické úsilí o ukončení války na Blízkém východě narušit.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.