Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Armáda České republiky vstoupila v letošním roce do klíčové etapy své transformace. Tento proces, dlouhodobě koncipovaný a postupně realizovaný, představuje nejen reakci na proměňující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale zároveň i test institucionální vytrvalosti, strategické prozíravosti a politické odhodlanosti. Proměna ozbrojených sil se odehrává na pozadí rostoucího geopolitického napětí, které znovu staví obranu státu mezi nejzásadnější priority vládní politiky.
Zatímco v uplynulých letech se podařilo dosáhnout významných pokroků v oblasti navyšování obranného rozpočtu, modernizace vojenské techniky a upevňování alianční spolupráce, o čemž promluvila také ministryně obrany Jana Černochová, zůstávají i nadále znatelné strukturální slabiny. Mezi nejpalčivější patří dlouhodobý nedostatek personálu a chronické zpoždění v oblasti budování a obnovy výcvikové infrastruktury. Právě tyto faktory mohou zásadně limitovat dosažení plného operačního potenciálu ozbrojených sil.
Od roku loňského roku plní Česká republika svůj alianční závazek a věnuje na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Tento milník představuje nejen formální naplnění dávno deklarovaných cílů, ale také signál pro spojence, že Česká republika věnuje bezpečnosti svého území a aliančních partnerek adekvátní pozornost.
V březnu pak vláda schválila ambici dalšího navyšování obranných výdajů. Každoročním přírůstek ve výši 0,2 procenta HDP by měl umožnit dosažení hranice tří procent do roku 2030. Tento strategický záměr reaguje nejen na eskalaci hrozeb v regionu střední a východní Evropy, ale také na dlouhodobé apelace Severoatlantické aliance směřující ke spravedlivějšímu sdílení obranné zodpovědnosti.
Personální sílu armády v současnosti tvoří přibližně třicet tisíc profesionálních vojáků, doplněných o zhruba pět tisíc aktivních záloh. Ačkoli poslední roky vykazují pozitivní trend v oblasti náboru a zájmu o vstup do ozbrojených sil, nedaří se dlouhodobě naplňovat stanovené personální cíle.
Mladší generace nenachází v armádní službě dostatečně atraktivní alternativu, ať už z důvodu konkurence civilního trhu práce, nebo z důvodu hodnotové odlišnosti. Tento trend navíc není unikátní českému prostředí, ale odráží obecnou tendenci napříč členskými zeměmi NATO.
V oblasti materiální modernizace probíhají rozsáhlé proměny, které mají za cíl posílit operační schopnosti České armády v rámci konvenčních i hybridních konfliktů. Významným příkladem je pořízení tanků Leopard 2A4 z Německa a příprava na akvizici až 77 kusů jejich modernizované verze Leopard 2A8. Tyto stroje představují technologickou špičku v oblasti obrněné techniky a jejich zařazení do výzbroje má posílit obranné kapacity především na východní hranici aliančního prostoru.
Rovněž v oblasti dělostřelectva probíhá modernizace, přičemž Český obranný průmysl se aktivně podílí na výrobě samohybných houfnic CAESAR 8×8. Tento projekt představuje nejen posílení palebné podpory, ale také rozvoj domácí technologické a průmyslové infrastruktury. Dalším krokem ve zbrojní modernizaci je transformace vzdušných sil, která nabývá zcela nových rozměrů.
Historicky nejrozsáhlejší akvizicí české armády se stal kontrakt na pořízení 24 stíhacích letounů páté generace F-35 Lightning II od Spojených států. Tento obchod zahrnuje nejen samotné letouny, ale také školení pilotů, budování specializované infrastruktury a zabezpečení plnohodnotného provozního zázemí.
Dodávky se očekávají okolo roku 2029 a Česká republika se jejich zařazením do výzbroje zařadí po bok technicky nejvyspělejších letectev Evropy. Paralelně s tím vzniká v Pardubicích mezinárodní výcvikové centrum pro piloty F-35 pod hlavičkou NATO, které má sloužit jako výcviková platforma pro celý region.
Zásadní, byť často opomíjenou oblastí modernizace, zůstává zabezpečení spojovacích a datových struktur. V letošním roce schválil americký Kongres export komunikačních a velitelských technologií pro Českou republiku v hodnotě přes 180 milionů dolarů. Tyto systémy mají klíčový význam pro interoperabilitu v rámci mnohonárodních operací a zajišťují efektivní velení a koordinaci v bojových i krizových podmínkách.
Významnou součástí alianční integrace je účast Českých jednotek na mezinárodních cvičeních, například Strong Lineage či Allied Spirit. Příslušníci Armády České republiky působí na Slovensku, v pobaltských zemích a v rámci misí pod hlavičkou NATO, Evropské unie či Organizace spojených národů.
V posledních letech navíc sehrála Česká republika klíčovou roli v logistické podpoře Ukrajiny, kdy se v rámci mezinárodní iniciativy vedené českými orgány podařilo zajistit dodávku více než 1,8 milionu dělostřeleckých granátů od mimoevropských partnerů, za podpory dvaceti aliančních a partnerských zemí.
Přes tyto pozitivní posuny na mezinárodním poli zůstává slabinou stav domácí výcvikové infrastruktury. Audit Národního kontrolního úřadu z roku 2024 upozornil, že plánovaná modernizace byla realizována jen zčásti, chybějí moderní simulační technologie a řada projektů byla odložena nebo zcela zrušena. Tento stav znesnadňuje přípravu vojáků na komplexní operační scénáře a oslabuje vnitřní koherenci obranné struktury.
Předvolební boj
V politické rovině zůstává zachována kontinuita směrem k euroatlantickým strukturám. Prezident Petr Pavel opakovaně deklaruje neochvějnost v podpoře aktivního členství v NATO a Evropské unii jako základních pilířů obranné strategie státu. Nadcházející parlamentní volby však mohou přinést významnou změnu kurzu.
Opozice, včetně hnutí s euroskeptickým zaměřením, otevřeně kritizuje navyšování obranných rozpočtů a rozsah podpory Ukrajině. Tato vnitropolitická dynamika může v následujících měsících ovlivnit schopnost České republiky plnit mezinárodní závazky a udržet nastavenou trajektorii obranné politiky.
Vnitropolitická scéna je v Česku ohledně modernizace armády silně polarizovaná, otázka obranné politiky se stává jedním z klíčových témat před blížícími se parlamentními volbami. Zatímco vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou prosazuje ambiciózní modernizaci ozbrojených sil a aktivní přístup k mezinárodní bezpečnostní spolupráci, část opozice tuto strategii otevřeně zpochybňuje.
Nejvýraznějším hlasem kritiky je hnutí ANO, vedené bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ten označuje vládní plán postupného navyšování obranných výdajů až k hranici pěti procent HDP za přehnaný a finančně nezodpovědný, na což upozornil například prestižní server Financial Times. V jeho pojetí by měly mít přednost investice do sociálních služeb, školství či zdravotnictví, zatímco oblast obrany považuje za sféru, kterou lze redukovat bez významnějších bezpečnostních dopadů.
Babiš rovněž avizuje, že v případě návratu hnutí ANO k moci bude ukončena česká iniciativa zaměřená na nákup munice pro Ukrajinu, a obecně bude omezena vojenská podpora Kyjevu. Podle jeho slov by se Česká republika měla orientovat především na ochranu vlastních zájmů a nepřebírat roli regionálního bezpečnostního lídra.
Ještě radikálnější přístup zastávají subjekty z formujících se euroskeptických a nacionalistických koalic, například pod hlavičkou komunistického uskupení Stačilo, jak upozornil server RFE/RL. Tato platforma, složená mimo jiné z komunistů a krajní pravice, prosazuje vystoupení České republiky z Evropské unie i NATO, ukončení dodávek zbraní Ukrajině a úplné zrušení modernizačních projektů armády. Tyto výdaje označují za plýtvání veřejnými prostředky a ohrožení sociální stability státu.
Na opačném pólu politického spektra se nachází vládní koalice Spolu, v jejímž čele stojí premiér Fiala. Ten opakovaně upozorňuje na rostoucí hrozby v euroatlantickém prostoru a důsledně hájí potřebu zvyšování obranných kapacit. Podle něj je právě schopnost moderní a připravené armády základní podmínkou bezpečnosti občanů, stejně jako důkazem důvěryhodnosti České republiky v očích spojenců. Vládní kabinet rovněž prosadil legislativní změny umožňující flexibilnější navyšování rozpočtových výdajů v oblasti obrany a zdůrazňuje nutnost solidarity s napadenou Ukrajinou jako morální i strategickou povinnost.
Tato názorová diverzita se odráží i v české společnosti. Zatímco podpora členství v NATO zůstává dlouhodobě vysoká, většina občanů zároveň vyjadřuje obavy z možného přetížení státního rozpočtu v důsledku nadstandardních výdajů na zbrojení. Průzkumy ukazují také určitou míru „únavy“ z pokračující války na Ukrajině, což se promítá do opatrnějších postojů části veřejnosti vůči rozsahu poskytované pomoci, jak ukazuje například průzkum agentury STEM.
Zda se podaří udržet současnou trajektorii modernizace armády a prohlubování alianční spolupráce, nebo dojde k jejímu zpomalení či dokonce zvratu, bude záviset nejen na politické konfiguraci nové vlády, ale i na ochotě veřejnosti nést důsledky strategických rozhodnutí v oblasti bezpečnosti.
Nositelné elektronické doplňky schopné snímat mozkovou aktivitu se postupně stávají běžnou součástí spotřebitelského trhu. Na trhu se již objevují sluchátka vybavená elektroencefalografickými senzory, která dokáží sledovat míru únavy či předcházet syndromu vyhoření.
Ukrajinská vláda se snaží znovu otevřít debatu v Evropské unii o využití zmrazených ruských státních aktiv na pokrytí svých rostoucích rozpočtových schodků. Kyjev navrhuje možnost částečného uvolnění těchto finančních prostředků a poskytnutí širších záruk, které by mohly překonat dosavadní odpor Belgie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucí vlně kritiky za své působení v čele Pentagonu, přičemž výhrady zaznívají stále častěji i z řad jeho vlastní Republikánské strany. Pochybnosti o jeho schopnostech efektivně řídit resort obrany zesílily po nedávném odstoupení tajemníka armády Dana Driscolla. Tento krok zaměřil pozornost na Hegsethův styl vedení a jeho zaměření na takzvané kulturní války uvnitř ozbrojených sil. Vývoj vyvolal znepokojení mezi klíčovými zákonodárci, kteří upozorňují na nedostatek stability v celém ministerstvu.
Ceny motorové nafty ve Spojených státech amerických vzrostly na dosavadní historické maximum, když průměrná cena za jeden galon dosáhla hodnoty 5,85 dolaru. Tento nárůst bezprostředně zasahuje především komerční dopravu, neboť naftu v americkém hospodářství využívají hlavně nákladní automobily, vlaky, lodě, autobusy a těžká zemědělská či stavební technika. Pro srovnání, před rokem se průměrná cena jednoho galonu nafty pohybovala na úrovni 3,71 dolaru. Současné zdražení tak překonalo i předchozí rekordní hodnoty, které následovaly po rusko-ukrajinském konfliktu.
Vojenský konflikt mezi Spojenými státy a Íránem vstoupil do sedmého měsíce a vyhrocená rétorika spolu s novými údery vzdalují vidinu brzké dohody. Klíčová námořní trasa v Hormuzském průlivu zůstává zablokovaná, což vedlo americkou stranu k vyhlášení rozsáhlé ekonomické blokády zaměřené na Írán i jeho obchodní partnery. Vypršením červnového memoranda o porozumění, které mělo do šedesáti dnů přinést trvalé příměří, se otevřela otázka dalšího vývoje tohoto sporu. Zahraniční odborníci na Blízký východ proto pro BBC nabídli své pohledy na to, jakým způsobem by mohl rozsáhlý střet skončit.
Jižní Korea zvažuje možnost vyslání armády do Hormuzského průlivu v reakci na rostoucí tlak ze strany Spojených států. Informaci přinesla podle The Guardian domácí média s odkazem na nejmenované vládní a vojenské zdroje, podle nichž země připravuje žádost o souhlas parlamentu. Kancelář jihokorejského prezidenta však tato tvrzení mírní a označuje je za nepřesná. Podle oficiálního vyjádření administrativy dosud nebylo v této záležitosti přijato žádné definitivní rozhodnutí.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku mimořádně složité politické situaci. Podle předvolebních průzkumů se očekává jasné vítězství pravicově populistické Alternativy pro Německo, která výrazně předstihuje Křesťanskodemokratickou unii. Výsledek hlasování tak může znamenat výrazné posílení krajní pravice v této východoněmecké spolkové zemi. Pro kancléře i jeho mateřskou stranu to představuje vyhrocený scénář bez ohledu na konečné rozložení mandátů.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.