Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Armáda České republiky vstoupila v letošním roce do klíčové etapy své transformace. Tento proces, dlouhodobě koncipovaný a postupně realizovaný, představuje nejen reakci na proměňující se bezpečnostní situaci v Evropě, ale zároveň i test institucionální vytrvalosti, strategické prozíravosti a politické odhodlanosti. Proměna ozbrojených sil se odehrává na pozadí rostoucího geopolitického napětí, které znovu staví obranu státu mezi nejzásadnější priority vládní politiky.
Zatímco v uplynulých letech se podařilo dosáhnout významných pokroků v oblasti navyšování obranného rozpočtu, modernizace vojenské techniky a upevňování alianční spolupráce, o čemž promluvila také ministryně obrany Jana Černochová, zůstávají i nadále znatelné strukturální slabiny. Mezi nejpalčivější patří dlouhodobý nedostatek personálu a chronické zpoždění v oblasti budování a obnovy výcvikové infrastruktury. Právě tyto faktory mohou zásadně limitovat dosažení plného operačního potenciálu ozbrojených sil.
Od roku loňského roku plní Česká republika svůj alianční závazek a věnuje na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu. Tento milník představuje nejen formální naplnění dávno deklarovaných cílů, ale také signál pro spojence, že Česká republika věnuje bezpečnosti svého území a aliančních partnerek adekvátní pozornost.
V březnu pak vláda schválila ambici dalšího navyšování obranných výdajů. Každoročním přírůstek ve výši 0,2 procenta HDP by měl umožnit dosažení hranice tří procent do roku 2030. Tento strategický záměr reaguje nejen na eskalaci hrozeb v regionu střední a východní Evropy, ale také na dlouhodobé apelace Severoatlantické aliance směřující ke spravedlivějšímu sdílení obranné zodpovědnosti.
Personální sílu armády v současnosti tvoří přibližně třicet tisíc profesionálních vojáků, doplněných o zhruba pět tisíc aktivních záloh. Ačkoli poslední roky vykazují pozitivní trend v oblasti náboru a zájmu o vstup do ozbrojených sil, nedaří se dlouhodobě naplňovat stanovené personální cíle.
Mladší generace nenachází v armádní službě dostatečně atraktivní alternativu, ať už z důvodu konkurence civilního trhu práce, nebo z důvodu hodnotové odlišnosti. Tento trend navíc není unikátní českému prostředí, ale odráží obecnou tendenci napříč členskými zeměmi NATO.
V oblasti materiální modernizace probíhají rozsáhlé proměny, které mají za cíl posílit operační schopnosti České armády v rámci konvenčních i hybridních konfliktů. Významným příkladem je pořízení tanků Leopard 2A4 z Německa a příprava na akvizici až 77 kusů jejich modernizované verze Leopard 2A8. Tyto stroje představují technologickou špičku v oblasti obrněné techniky a jejich zařazení do výzbroje má posílit obranné kapacity především na východní hranici aliančního prostoru.
Rovněž v oblasti dělostřelectva probíhá modernizace, přičemž Český obranný průmysl se aktivně podílí na výrobě samohybných houfnic CAESAR 8×8. Tento projekt představuje nejen posílení palebné podpory, ale také rozvoj domácí technologické a průmyslové infrastruktury. Dalším krokem ve zbrojní modernizaci je transformace vzdušných sil, která nabývá zcela nových rozměrů.
Historicky nejrozsáhlejší akvizicí české armády se stal kontrakt na pořízení 24 stíhacích letounů páté generace F-35 Lightning II od Spojených států. Tento obchod zahrnuje nejen samotné letouny, ale také školení pilotů, budování specializované infrastruktury a zabezpečení plnohodnotného provozního zázemí.
Dodávky se očekávají okolo roku 2029 a Česká republika se jejich zařazením do výzbroje zařadí po bok technicky nejvyspělejších letectev Evropy. Paralelně s tím vzniká v Pardubicích mezinárodní výcvikové centrum pro piloty F-35 pod hlavičkou NATO, které má sloužit jako výcviková platforma pro celý region.
Zásadní, byť často opomíjenou oblastí modernizace, zůstává zabezpečení spojovacích a datových struktur. V letošním roce schválil americký Kongres export komunikačních a velitelských technologií pro Českou republiku v hodnotě přes 180 milionů dolarů. Tyto systémy mají klíčový význam pro interoperabilitu v rámci mnohonárodních operací a zajišťují efektivní velení a koordinaci v bojových i krizových podmínkách.
Významnou součástí alianční integrace je účast Českých jednotek na mezinárodních cvičeních, například Strong Lineage či Allied Spirit. Příslušníci Armády České republiky působí na Slovensku, v pobaltských zemích a v rámci misí pod hlavičkou NATO, Evropské unie či Organizace spojených národů.
V posledních letech navíc sehrála Česká republika klíčovou roli v logistické podpoře Ukrajiny, kdy se v rámci mezinárodní iniciativy vedené českými orgány podařilo zajistit dodávku více než 1,8 milionu dělostřeleckých granátů od mimoevropských partnerů, za podpory dvaceti aliančních a partnerských zemí.
Přes tyto pozitivní posuny na mezinárodním poli zůstává slabinou stav domácí výcvikové infrastruktury. Audit Národního kontrolního úřadu z roku 2024 upozornil, že plánovaná modernizace byla realizována jen zčásti, chybějí moderní simulační technologie a řada projektů byla odložena nebo zcela zrušena. Tento stav znesnadňuje přípravu vojáků na komplexní operační scénáře a oslabuje vnitřní koherenci obranné struktury.
Předvolební boj
V politické rovině zůstává zachována kontinuita směrem k euroatlantickým strukturám. Prezident Petr Pavel opakovaně deklaruje neochvějnost v podpoře aktivního členství v NATO a Evropské unii jako základních pilířů obranné strategie státu. Nadcházející parlamentní volby však mohou přinést významnou změnu kurzu.
Opozice, včetně hnutí s euroskeptickým zaměřením, otevřeně kritizuje navyšování obranných rozpočtů a rozsah podpory Ukrajině. Tato vnitropolitická dynamika může v následujících měsících ovlivnit schopnost České republiky plnit mezinárodní závazky a udržet nastavenou trajektorii obranné politiky.
Vnitropolitická scéna je v Česku ohledně modernizace armády silně polarizovaná, otázka obranné politiky se stává jedním z klíčových témat před blížícími se parlamentními volbami. Zatímco vládní koalice v čele s premiérem Petrem Fialou prosazuje ambiciózní modernizaci ozbrojených sil a aktivní přístup k mezinárodní bezpečnostní spolupráci, část opozice tuto strategii otevřeně zpochybňuje.
Nejvýraznějším hlasem kritiky je hnutí ANO, vedené bývalým premiérem Andrejem Babišem. Ten označuje vládní plán postupného navyšování obranných výdajů až k hranici pěti procent HDP za přehnaný a finančně nezodpovědný, na což upozornil například prestižní server Financial Times. V jeho pojetí by měly mít přednost investice do sociálních služeb, školství či zdravotnictví, zatímco oblast obrany považuje za sféru, kterou lze redukovat bez významnějších bezpečnostních dopadů.
Babiš rovněž avizuje, že v případě návratu hnutí ANO k moci bude ukončena česká iniciativa zaměřená na nákup munice pro Ukrajinu, a obecně bude omezena vojenská podpora Kyjevu. Podle jeho slov by se Česká republika měla orientovat především na ochranu vlastních zájmů a nepřebírat roli regionálního bezpečnostního lídra.
Ještě radikálnější přístup zastávají subjekty z formujících se euroskeptických a nacionalistických koalic, například pod hlavičkou komunistického uskupení Stačilo, jak upozornil server RFE/RL. Tato platforma, složená mimo jiné z komunistů a krajní pravice, prosazuje vystoupení České republiky z Evropské unie i NATO, ukončení dodávek zbraní Ukrajině a úplné zrušení modernizačních projektů armády. Tyto výdaje označují za plýtvání veřejnými prostředky a ohrožení sociální stability státu.
Na opačném pólu politického spektra se nachází vládní koalice Spolu, v jejímž čele stojí premiér Fiala. Ten opakovaně upozorňuje na rostoucí hrozby v euroatlantickém prostoru a důsledně hájí potřebu zvyšování obranných kapacit. Podle něj je právě schopnost moderní a připravené armády základní podmínkou bezpečnosti občanů, stejně jako důkazem důvěryhodnosti České republiky v očích spojenců. Vládní kabinet rovněž prosadil legislativní změny umožňující flexibilnější navyšování rozpočtových výdajů v oblasti obrany a zdůrazňuje nutnost solidarity s napadenou Ukrajinou jako morální i strategickou povinnost.
Tato názorová diverzita se odráží i v české společnosti. Zatímco podpora členství v NATO zůstává dlouhodobě vysoká, většina občanů zároveň vyjadřuje obavy z možného přetížení státního rozpočtu v důsledku nadstandardních výdajů na zbrojení. Průzkumy ukazují také určitou míru „únavy“ z pokračující války na Ukrajině, což se promítá do opatrnějších postojů části veřejnosti vůči rozsahu poskytované pomoci, jak ukazuje například průzkum agentury STEM.
Zda se podaří udržet současnou trajektorii modernizace armády a prohlubování alianční spolupráce, nebo dojde k jejímu zpomalení či dokonce zvratu, bude záviset nejen na politické konfiguraci nové vlády, ale i na ochotě veřejnosti nést důsledky strategických rozhodnutí v oblasti bezpečnosti.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.