Realita klimatické krize se dramaticky liší podle místa, kde člověk žije. Jedním z extrémních příkladů je příběh Saúla Luciana Lliuyi, kečuánsky mluvícího farmáře z peruánské Andy. Jeho svědectví o proměně horské krajiny bylo letos představeno u německého soudu, kde žaluje energetický gigant kvůli hrozbě tání ledovců.
Saúl se narodil a žije na farmě ve výšce 3 100 metrů nedaleko města Huaraz Independencia, odkud je dobře vidět na zasněžené vrcholy, včetně hory Nevado Churup.
Lliuya, který je synem drobných zemědělců a sám pracuje jako farmář a horský průvodce, popisuje, že práce na svažitém a blátivém terénu je náročná, ale přináší radost z první sklizně kukuřice nebo fazolí. Saúl se od dětství staral o dobytek v rokli Quilcayhuanca, což je náročná cesta tam a zpět, trvající téměř 12 až 13 hodin chůze.
Roklina, jak si ji pamatuje z dětství, byla úplně jiná. Bylo tam mnohem více mokřadů a života, více kachen, jiných ptáků a bohatší tráva i vodopády. „Teď je to jiné. Je tam méně trávy, méně vodopádů,“ říká. Zvířata jako jeleni nebo taruky, které dříve vídal ve velkém počtu, jsou nyní vzácností.
Lliuya popisuje, jak se ledovce pomalu taví, což je viditelné zvláště pro ty, kteří se pohybují v horách. Jako horského průvodce se ho dotýká, když se vrací k zasněženému vrcholu rok co rok a vidí dopady změn. „Člověk má horu líto,“ říká. Cítí smutek a bezmoc, protože hory se bohužel nedají léčit jako nemocný člověk.
V důsledku tání ledovců se začala tvořit ledovcová jezera, která představují velké nebezpečí. Největší obavy panují z jezera Palcacocha. V roce 1941 došlo k sesuvu ledovce do tohoto jezera, což vyvolalo obrovský sesuv bahna a zabilo tisíce lidí, některé odhady mluví až o 20 000 obětech.
V letech, kdy hodně pršelo, byly řeky plné a bylo slyšet, jak unášejí kameny. Saúl si pamatuje, jak se se sestrou i sousedé báli. „To jezero už jednou protrhlo břehy a zabilo spoustu lidí. Doufáme, že jezero nepraskne znovu,“ slýchali. Tento trvalý strach z opakování katastrofy je součástí života komunity, která je v první linii klimatické krize.
Aktuální snahy o nastolení míru v Íránu čelí bizarní a velmi nebezpečné překážce. Podle informací listu New York Times se ukazuje, že íránská strana ztratila kontrolu nad námořními minami, které během konfliktu rozmístila v Hormuzském průlivu. Teherán nyní přiznává, že není schopen tyto výbušniny lokalizovat ani bezpečně odstranit, což přímo ohrožuje plynulost dopravy v jedné z nejdůležitějších námořních cest světa.
Pákistánský Islámábád se stal dějištěm zásadního diplomatického zlomu. V tamní přísně střežené „červené zóně“ byla pod dohledem mezinárodních médií zahájena vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv spolu zástupci obou mocností zatím nehovoří přímo, ale využívají pákistánské prostředníky, samotné zahájení rozhovorů je vnímáno jako historický krok, který dává světu naději na zmírnění dlouhodobého napětí.
Ukrajina věří, že válečné zdroje Vladimira Putina se vyčerpávají, zatímco Rusko poprvé otevřeně naznačilo, že mírová dohoda je „na obzoru“. Tyto zprávy přicházejí v momentě, kdy mezi oběma stranami začalo napjaté 32hodinové příměří u příležitosti pravoslavných Velikonoc. Klid zbraní má trvat od odpoledne 11. dubna do konce dne 12. dubna 2026.
Pákistán se v posledních měsících nečekaně stal klíčovým hráčem na poli globální diplomacie. Poté, co svět sledoval eskalaci napětí mezi Washingtonem a Teheránem, oznámil pákistánský premiér Šehbáz Šaríf 7. dubna 2026 průlomovou zprávu: obě strany dosáhly dohody o příměří. Tento diplomatický úspěch není náhodou, ale výsledkem promyšlené strategie Islámábádu, který dokázal využít svou geografickou polohu i specifické vazby na oba aktéry.
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
