Hokejisté Švédska si v domácím prostředí Avicii Areny vybojovali bronzové medaile na mistrovství světa, když ve vyrovnaném utkání přehráli Dánsko poměrem 6:2. Zatímco v první třetině měli domácí převahu především optickou, zlom v utkání nastal ve druhé části, kdy Tři korunky začaly jednoznačně diktovat tempo. Dánové se nevzdali a ve třetí třetině dokázali snížit, ale na víc už jim síly nestačily.
Úvod zápasu byl spíše opatrný. Oba celky se soustředily na defenzivu, ale právě Švédové se brzy ujali taktovky. Už po osmi minutách hry se dostali do vedení, když Elias Lindholm zabojoval v rohu kluziště, přesně našel Mikaela Backlunda a ten bekhendem překonal dánského brankáře Dichowa – 1:0.
Dánsko hrozilo především z rychlých protiútoků, jejichž nejnebezpečnější koncovku měl Nicklas Jensen, ale jeho pokus skončil mimo tři tyče. Švédové i nadále kontrolovali hru a postupně navyšovali tlak, přesto se v první třetině skóre už neměnilo. Statistiky střel 6:4 ukazovaly mírnou švédskou převahu.
Druhá dvacetiminutovka už byla zcela v režii domácího celku. Švédové trávili většinu času v útočném pásmu a Dánové se bránili jen za cenu zakázaných uvolnění. Ve 30. minutě zužitkoval další výtečnou kombinaci Backlund a navýšil vedení na 2:0. Osm minut nato se přidala třetí trefa – Rasmus Sandin načasoval nahrávku přesně na hůl Marcuse Johanssona, který zakončil zblízka do prázdné branky. Druhá třetina skončila za výrazného střeleckého rozdílu 18:4 pro Švédy.
Třetí třetina nabídla vzrušující pasáž. Krátce po zahájení závěrečné části se při dánské přesilovce prosadil ve vlastním oslabení Lucas Raymond – 4:0. Jenže Dánové se nevzdali. Nejprve se trefil Nick Olesen krásnou střelou pod horní tyč a následně se po jeho akci zapsal mezi střelce i Nikolaj Ehlers – 4:2.
Domácí si ale vedení rychle vzali zpět pevně do rukou. V 49. minutě se z dorážky prosadil opět Johansson a o dvě minuty později uzavřel skóre zápasu Mika Zibanejad, který zužitkoval přesný pas Lea Carlssona – 6:2.
Dánové se ještě pokoušeli o korekci skóre. V šancích se ocitli Alexander True, Nicklas Jensen a Oscar Fisker Mølgaard, ale buď je zradila koncovka, nebo zasáhl pozorný Ersson v bráně. V závěru mířil mimo i pokus Christiana Wejseho.
Prezident USA Donald Trump bude ve čtvrtek amerického času, tedy pravděpodobně dnes v noci, telefonicky hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oznámil to vládní úředník Bílého domu, který si přál zůstat v anonymitě, a který neposkytl žádné další podrobnosti.
Estonský ministr obrany Hanno Pevkur poprvé veřejně okomentoval nedávné uzavření silnice v Estonsku, která krátce prochází přes ruské území. K tomuto kroku došlo poté, co byla minulý týden v blízkosti hranice spatřena skupina ozbrojených Rusů.
Australské tropické deštné pralesy se staly prvními na světě, které do atmosféry uvolňují více uhlíku, než pohlcují. Tento znepokojivý jev je podle nové studie přímo spojen se změnou klimatu. Deštné pralesy byly dosud považovány za klíčové „úložiště uhlíku“, protože mladé rostoucí stromy běžně kompenzují emise uhlíku, které se uvolní při rozkladu odumřelých stromů.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že zvířata přepravovaná v letadle mohou být klasifikována jako zavazadla. Tento verdikt znamená, že v případě ztráty zvířete nejsou letecké společnosti povinny hradit vyšší náhradu škody. Soud takto rozhodl poté, co byl vyzván k řešení sporu o ztraceného psa během letu z Buenos Aires do Barcelony.
Současná eskalace nepřátelství mezi dvěma největšími světovými ekonomikami, Spojenými státy a Čínou, se zdánlivě týká i běžných kuchyní. Prezident Donald Trump totiž naznačil, že by USA mohly zastavit nákupy kuchyňského oleje z Číny, ačkoli tento krok by patrně neměl přímý dopad na spotřebitele. Trumpova hrozba přichází v reakci na to, že Peking odmítá nakupovat americké sójové boby, kdysi klíčovou komoditu.
Německý kancléř Friedrich Merz naléhavě varuje, že Evropa se stane ekonomickou figurkou globálních velmocí, pokud evropští lídři rychle nepodniknou kroky k obnovení konkurenceschopnosti. Kancléř promluvil ve čtvrtek v německém parlamentu před nadcházejícím summitem evropských lídrů v Bruselu.
Nezávislí klimatičtí poradci Spojeného království vyzvali vládu, aby se připravila na zvládání extrémního počasí v důsledku globálního oteplení o nejméně 2 °C do roku 2050. Podle Výboru pro změnu klimatu (CCC) není země „zatím adaptována“ ani na stávající extrémy, které se projevují při současné úrovni oteplování, natož na očekávanou budoucnost.
Devět měsíců po nástupu Donalda Trumpa do úřadu, kdy sliboval snížit ceny „první den“, drtivá většina Američanů uvádí, že jejich měsíční náklady vzrostly o 100 až 749 dolarů. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu provedeného pro deník The Guardian. Prezident přitom nadále trvá na tom, že „virtuálně neexistuje žádná inflace“. V srpnu na sociálních sítích dokonce napsal, že „ceny jsou v USA ‚HODNĚ NÍZKO‘.“
Nemocnice v Gaze, včetně Al-Šifa, nadále čelí kritickému nedostatku léků a vybavení, přestože Světová zdravotnická organizace (WHO) zvýšila dodávky po vstupu příměří v platnost. Ředitel nemocnice Al-Šifa, Dr. Mohammed Abu Salmiya, pro CNN uvedl, že situace je pro pacienty a personál zcela zoufalá.
Navzdory oficiálním prohlášením o stabilizaci fronty se ukrajinská obrana nachází v kritické fázi. Armáda trpí vyčerpáním, nedostatkem pěchoty a přetíženou logistikou, zatímco reformy velení zůstávají nedokončené. Nová korpusová struktura nefunguje a velení se centralizuje v rukou Oleksandra Syrského. Ruské síly mezitím využívají infiltrační taktiku a převahu v masové výrobě dronů. Bez zásadních změn hrozí, že se „patová“ válka přetaví v pomalý, ale nevratný posun ve prospěch Moskvy.
Lékaři v nemocnici Násir v Chán Júnisu na jihu Gazy uvádějí, že mnohá z 90 těl Palestinců, která byla vrácena izraelskými úřady v rámci dohody o příměří, nesla známky mučení a poprav. Podle jejich zjištění měly oběti zavázané oči, svázané ruce a střelné rány v hlavě.
Ruské ozbrojené složky utrpěly v roce 2025 na Ukrajině zatím přes 300 000 obětí a více než jeden milion od zahájení války. Přestože ruská armáda postupuje na několika osách postupu na Ukrajině, nejsou tyto zisky zásadní, ale ani levné. Pro srovnání, dle odhadu britského ministerstva obrany, Rusko ztratilo v roce 2024 přibližně 420 000 vojáků. Britské ministerstvo obrany odhaduje, že v roce 2025 utrpěly ruské síly přibližně 332 000 obětí, včetně zabitých a zraněných vojáků.
