Generální tajemník OSN António Guterres ve svém hlavním projevu na Klimatickém týdnu v Londýně varoval, že se britská metropole kvůli vlně extrémních veder doslova vaří. S odkazem na známý román Charlese Dickense Příběh dvou měst prohlásil, že lidstvo v současnosti čelí příběhu dvou krizí. Jedná se o klimatickou krizi vedoucí ke katastrofálním zlomovým bodům a energetickou krizi, která odhaluje pošetilost světa závislého na uhlovodících. Obě tyto krize mají podle šéfa OSN společný destruktivní původ ve fosilních palivech. Projev se přitom časově shoduje s bezprecedentní vlnou veder, která aktuálně zasáhla západní Evropu.
Téměř celé Španělsko se kvůli tomu ocitlo pod meteorologickou výstrahou před extrémními teplotami. Národní meteorologická služba AEMET vyhlásila nejvyšší červený stupeň nebezpečí pro oblasti kolem Córdoby na jihu země a Bilbaa a Kantábrie na severu. Teploty ve stínu mají v Baskicku na hranicích s Francií dosáhnout pro tuto severní oblast nezvyklých 40 stupňů Celsia. Velká část středního a severního Španělska spadá pod druhý nejvyšší oranžový stupeň varování a mimořádná vedra se vyhnula pouze pobřežním regionům.
Francie má zároveň za sebou nejteplejší noc od začátku měření v roce 1947, kdy průměrná teplota ze třiceti stanic po celé zemi dosáhla předběžné hodnoty 21,6 stupně Celsia, čímž překonala dosavadní rekord z července 2019. Vlna veder vyvolala na evropských trzích prudký nárůst cen elektřiny na úrovně běžné pro zimní období, což způsobilo masivní využívání klimatizací. Tlaková výše navíc snížila rychlost větru, což omezilo produkci z obnovitelných zdrojů, a vysoké teploty zároveň vedly k neplánovanému odstavení velké francouzské jaderné elektrárny kvůli nedostatku chladicí vody.
Kombinace vysoké poptávky a výpadku nízkoemisních zdrojů následně vyhnala velkoobchodní ceny elektřiny na víceletá maxima. V Německu, které je největším energetickým trhem v Evropě, dosáhne velkoobchodní cena na burze Epex Spot hodnoty 545,51 eura za megawatthodinu, což je nejvíce za poslední dva roky. Ve Francii cena vyšplhá na 268,67 eura za megawatthodinu a na britském trhu se večerní cena přiblíží k 230 librám za megawatthodinu, což představuje téměř trojnásobek loňského červnového průměru.
Mimořádná vedra se o víkendu přesunou z Francie a Německa dále na východ směrem k Česku a Polsku. Teploty mají v neděli vyvrcholit hodnotami do 38 stupňů ve Varšavě a až 41 stupňů v Dolním Slezsku, takže pokud se předpovědi potvrdí, padnou dosavadní polské červnové i historické teplotní rekordy. Vládní bezpečnostní centrum již vydalo doporučení, aby lidé omezili pobyt venku, pili dostatek vody a chránili si hlavy, přičemž kvůli suchu panují velké obavy z lesních požárů. V souvislosti s tím hasičské sbory v Anglii vyzvaly zemědělce i veřejnost k odložení kontrolovaných spalování a varovaly před necháváním skla na slunci.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
