Počasí se rozhodlo hodit vidle do pozorování sobotního zatmění Slunce z Česka. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) totiž nebude přát těm, kteří se těšili a chtěli jev sledovat.
"Bohužel šance na pozorování dnešního částečného zatmění Slunce je velmi malá. Na většině území bude zataženo, menší šance bude jen v oblasti severovýchodních a východních Čech při hranici s Polskem a kolem Jeseníků, kde se může oblačnost kolem poledne mírně protrhávat," napsali meteorologové z ČHMÚ v sobotu ráno na síti X.
Zatmění Slunce je fascinující přírodní úkaz, který nastává, když se Měsíc ve fázi novu postaví mezi Zemi a Slunce, čímž částečně nebo úplně zakryje sluneční disk. Tento jev však nenastává při každém novu, protože Měsíc obíhá Zemi po dráze mírně skloněné vůči rovině zemské dráhy, což znamená, že většinu času Slunce během novu mine. Pouze asi jednou za šest měsíců se Měsíc dostane na dráhu, která je velmi blízko přímky mezi Zemí a Sluncem, a umožňuje tak pozorování zatmění.
Částečné zatmění, které se odehraje v sobotu 29. března 2025, bude příkladem tohoto jevu, kdy Měsíc nikdy nezasáhne úplně celý sluneční disk. Informuje web Astro. Oblast, kde bude pozorovatelné, se rozprostře na části zemského povrchu, přičemž částečné zatmění nebude viditelné ve všech oblastech. Největší zakrytí Slunce bude pozorováno v Kanadě, kde bude zatmění dosahovat až 94,8 %.
Zatmění začne kolem 11:29 SEČ, kdy Měsíc začne "zakusovat" pravý kraj slunečního disku. Čím dále na východ se pozorovatel nachází, tím později začne a tím menší bude zakrytí Slunce. K maximálnímu úkazu dojde mezi 12:15 a 12:23 SEČ, v závislosti na konkrétní lokalitě, a skončí kolem 13:00 SEČ. Během celého úkazu bude Slunce velmi vysoko nad jižním obzorem, což usnadní jeho pozorování.
Při pozorování zatmění je klíčové dbát na bezpečnost očí, protože přímý pohled na Slunce může způsobit vážné poškození zraku. I když je Slunce částečně zakryto Měsícem, stále je nebezpečné se na něj dívat bez ochrany. Pro bezpečné pozorování je nutné použít speciální filtry, jako jsou sluneční brýle nebo fólie od renomovaných výrobců, nebo svařečské filtry stupně 14 a vyšší.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
