Česko čekají přízemní mrazy a déšť. Teploty mohou klesnout pod bod mrazu i ve dvou metrech
Meteorologové varují před návratem chladného počasí. Přízemní mrazíky mohou poškodit úrodu, na horách se místy objeví i sněhové srážky.
Po teplém počasí v závěru dubna se do Česka vrátilo výrazné ochlazení. V následujících dnech budou teploty v noci pravidelně klesat k nule nebo i pod ni, a to nejen při zemi, ale ojediněle i ve dvou metrech nad zemí. „Z dnešního pohledu to vypadá, že o víkendu a na počátku příštího týdne by mohlo častěji mrznout i ve 2 m nad zemí,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V úterý meteorologové očekávají denní teploty mezi 11 až 15 °C, na horách kolem 6 °C. V noci pak klesnou na hodnoty okolo nuly. Ojedinělý déšť se může objevit hlavně na jihovýchodě země. Nejchladnější noci přijdou koncem týdne. V sobotu může podle ČHMÚ teplota spadnout až na –2 °C, v neděli pak mezi 4 až –1 °C.
„Ve vyšších polohách nad 500 metrů by mohly nízké teploty poškodit i kvetoucí ovocné stromy – hlavně jabloně a hrušně tam, kde by teplota ve 2 metrech klesla pod –1 °C,“ upozornil meteorolog Martin Možný z ČHMÚ. Zasažené mohou být také rané druhy zeleniny nebo brambory.
Zahrádkáři by měli být podle meteorologů v pohotovosti. „Záleží na tom, jak hluboko teplota klesne. Většina rostlin sice dokáže znovu obrazit, ale vývoj se tím zpomalí – třeba u raných brambor zasažených mrazem se může sklizeň opozdit,“ dodal Možný.
Déšť se v dalších dnech objeví zejména na jihu a jihozápadě Česka. Na horách, v polohách nad 1000 metrů, mohou být srážky i sněhové. Přeháňky nelze vyloučit ani během víkendu. Přes den zůstanou teploty mezi 10 až 15 °C, tedy pod dlouhodobým květnovým průměrem.
Ochladit by se podle ČHMÚ nemělo jen krátkodobě. Počasí zůstane podprůměrné až do příštího týdne. „Teplotně budeme v rámci období spíše na chladnější straně. Počasí bude i nadále proměnlivé,“ uzavírá meteorologická předpověď.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
