Česko čekají přízemní mrazy a déšť. Teploty mohou klesnout pod bod mrazu i ve dvou metrech
Meteorologové varují před návratem chladného počasí. Přízemní mrazíky mohou poškodit úrodu, na horách se místy objeví i sněhové srážky.
Po teplém počasí v závěru dubna se do Česka vrátilo výrazné ochlazení. V následujících dnech budou teploty v noci pravidelně klesat k nule nebo i pod ni, a to nejen při zemi, ale ojediněle i ve dvou metrech nad zemí. „Z dnešního pohledu to vypadá, že o víkendu a na počátku příštího týdne by mohlo častěji mrznout i ve 2 m nad zemí,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V úterý meteorologové očekávají denní teploty mezi 11 až 15 °C, na horách kolem 6 °C. V noci pak klesnou na hodnoty okolo nuly. Ojedinělý déšť se může objevit hlavně na jihovýchodě země. Nejchladnější noci přijdou koncem týdne. V sobotu může podle ČHMÚ teplota spadnout až na –2 °C, v neděli pak mezi 4 až –1 °C.
„Ve vyšších polohách nad 500 metrů by mohly nízké teploty poškodit i kvetoucí ovocné stromy – hlavně jabloně a hrušně tam, kde by teplota ve 2 metrech klesla pod –1 °C,“ upozornil meteorolog Martin Možný z ČHMÚ. Zasažené mohou být také rané druhy zeleniny nebo brambory.
Zahrádkáři by měli být podle meteorologů v pohotovosti. „Záleží na tom, jak hluboko teplota klesne. Většina rostlin sice dokáže znovu obrazit, ale vývoj se tím zpomalí – třeba u raných brambor zasažených mrazem se může sklizeň opozdit,“ dodal Možný.
Déšť se v dalších dnech objeví zejména na jihu a jihozápadě Česka. Na horách, v polohách nad 1000 metrů, mohou být srážky i sněhové. Přeháňky nelze vyloučit ani během víkendu. Přes den zůstanou teploty mezi 10 až 15 °C, tedy pod dlouhodobým květnovým průměrem.
Ochladit by se podle ČHMÚ nemělo jen krátkodobě. Počasí zůstane podprůměrné až do příštího týdne. „Teplotně budeme v rámci období spíše na chladnější straně. Počasí bude i nadále proměnlivé,“ uzavírá meteorologická předpověď.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
