Česko čekají přízemní mrazy a déšť. Teploty mohou klesnout pod bod mrazu i ve dvou metrech
Meteorologové varují před návratem chladného počasí. Přízemní mrazíky mohou poškodit úrodu, na horách se místy objeví i sněhové srážky.
Po teplém počasí v závěru dubna se do Česka vrátilo výrazné ochlazení. V následujících dnech budou teploty v noci pravidelně klesat k nule nebo i pod ni, a to nejen při zemi, ale ojediněle i ve dvou metrech nad zemí. „Z dnešního pohledu to vypadá, že o víkendu a na počátku příštího týdne by mohlo častěji mrznout i ve 2 m nad zemí,“ uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
V úterý meteorologové očekávají denní teploty mezi 11 až 15 °C, na horách kolem 6 °C. V noci pak klesnou na hodnoty okolo nuly. Ojedinělý déšť se může objevit hlavně na jihovýchodě země. Nejchladnější noci přijdou koncem týdne. V sobotu může podle ČHMÚ teplota spadnout až na –2 °C, v neděli pak mezi 4 až –1 °C.
„Ve vyšších polohách nad 500 metrů by mohly nízké teploty poškodit i kvetoucí ovocné stromy – hlavně jabloně a hrušně tam, kde by teplota ve 2 metrech klesla pod –1 °C,“ upozornil meteorolog Martin Možný z ČHMÚ. Zasažené mohou být také rané druhy zeleniny nebo brambory.
Zahrádkáři by měli být podle meteorologů v pohotovosti. „Záleží na tom, jak hluboko teplota klesne. Většina rostlin sice dokáže znovu obrazit, ale vývoj se tím zpomalí – třeba u raných brambor zasažených mrazem se může sklizeň opozdit,“ dodal Možný.
Déšť se v dalších dnech objeví zejména na jihu a jihozápadě Česka. Na horách, v polohách nad 1000 metrů, mohou být srážky i sněhové. Přeháňky nelze vyloučit ani během víkendu. Přes den zůstanou teploty mezi 10 až 15 °C, tedy pod dlouhodobým květnovým průměrem.
Ochladit by se podle ČHMÚ nemělo jen krátkodobě. Počasí zůstane podprůměrné až do příštího týdne. „Teplotně budeme v rámci období spíše na chladnější straně. Počasí bude i nadále proměnlivé,“ uzavírá meteorologická předpověď.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
