Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Dlouhodobý trend oteplování navíc v současnosti výrazně zesiluje přírodní klimatický jev El Niño. Tento fenomén se vyznačuje nadprůměrně teplou vodou podél rovníku v Tichém oceánu a směřuje k tomu, že se stane nejintenzivnějším v historii měření. Globální oceány přitom pohlcují přibližně devadesát procent nadbytečného tepla, které vzniká lidskou činností a spalováním fosilních paliv.
Rychlost oteplování oceánů se za posledních dvacet let zdvojnásobila, přičemž teploty mořské hladiny dosáhly nových rekordních hodnot v letech 2023, 2024 a opět v roce 2026. Během loňského roku absorpce tepla světovými oceány vzrostla o dalších 23 zettajoulů, čímž byl již devátý rok po sobě překonán dosavadní rekord. Pro lepší představu odpovídá toto množství energie výbuchu dvanácti atomových bomb v Hirošimě každou sekundu po dobu celého jednoho roku. Množství pohlceného tepla zároveň představuje zhruba čtyřicetinásobek celkové energie, kterou lidstvo spotřebovalo v roce 2025.
Obrovské množství naakumulované tepelné energie způsobuje rozsáhlé řetězcové reakce v celém globálním ekosystému. Nahromaděné teplo vyvolává mořské vlny veder, podněcuje vznik čím dál ničivějších bouří a závažným způsobem poškozuje mořský život. Současně přispívá k vzestupu hladiny oceánů, k němuž dochází tavením ledovců i samotnou tepelnou roztažností teplejší vody.
Globální průměrná hladina moří vzrostla od roku 1999 o přibližně 3,8 milimetru ročně, což v součtu činí téměř deset centimetrů. Od roku 2012 se tempo tohoto růstu dále zrychluje, čímž vzniká přímá hrozba pro stovky milionů lidí žijících v pobřežních oblastech. Oceány se navíc od roku 1985 staly o sedmnáct procent kyselejšími kvůli zvýšenému pohlcování uhlíkového znečištění.
Okyselování moří bývá často označováno za stejně nebezpečného sourozence klimatické změny kvůli škodám na podmořských ekosystémech. Tento proces komplikuje mořským živočichům, jako jsou ústřice, humři nebo korály, tvorbu a udržování jejich ulit, krunýřů a koster. Vážný tlak zažívají také evropská moře, o čemž informovala autorka zprávy Karina von Schuckmann.
Středozemní a Černé moře zaznamenaly v roce 2024 rekordní mořské vlny veder, z nichž některé trvaly déle než třicet dní. Teplota vody na těchto místech stoupla o více než 4,6 stupně Celsia nad dlouhodobý průměr. Vědkyně Blanca Fernández-Álvarez upozornila, že tyto události nejsou ojedinělými výkyvy, ale probíhají na pozadí trvalého oteplování.
Extrémní projevy v oceánech mají bezprostřední dopad na lidské životy a infrastrukturní sítě. Bouře Louis v roce 2024 přinesla ke španělskému pobřeží osmimetrové vlny, zavinila jedno úmrtí, výpadky elektřiny a škody na majetku. Téhož roku způsobil dlouhotrvající silný vítr v Botnickém zálivu pokles hladiny moře o více než 150 centimetrů, což přerušilo trajektovou dopravu na osmnáct hodin.
Dramatické proměny probíhají v Arktidě, kde teplota mořské hladiny za poslední čtyři desetiletí vzrostla o 4,2 stupně Celsia. Průměrná měsíční rozloha mořského ledu tam mezi lety 1979 a 2025 klesala o necelých půl milionu čtverečních kilometrů za desetiletí. Na druhém konci planety vedl v roce 2022 rekordně nízký stav antarktického ledu k prvnímu zaznamenanému hromadnému selhání hnízdění tučňáků císařských.
Největšímu riziku čelí malé rozvojové ostrovní státy, které stojí v první linii vlivů stoupající hladiny moří a roztáčejících se cyklonů. Výzkumníci zdůrazňují, že pro tyto země není proměna oceánů vzdáleným tématem, ale bezprostřední ekonomickou a bezpečnostní výzvou. Zpráva proto vyzývá k trvalému monitorování moří, které vládám i komunitám umožní lépe se připravit na nadcházející změny.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
Máme za sebou sice teprve první den nového týdne, ale možná už vás zajímá, jak bude o nadcházejícím víkendu. Zatím panuje určitá nejistota. Někde se očekávají srážky, na horách by mohlo i sněžit. Odpolední teploty zároveň nebudou úplně nízké.
Česko má za sebou volební víkend, kdy se o hlasy občanů ucházely i některé známé tváře ze šoubyznysu. V mnoha případech úspěšně. Známí herci usednou do zastupitelstvech obcí, kde žijí. Jedna populární operní pěvkyně pokračuje v kampani do Senátu.
České domácnosti platí za elektřinu méně než před rokem. Přesto její cena zůstává v evropském srovnání vysoká. Podle nejnovějších údajů Eurostatu činila v prvním pololetí letošního roku průměrná cena elektřiny pro běžnou českou domácnost 7,01 koruny za kilowatthodinu. O rok dříve to bylo 7,95 koruny. Elektřina tak meziročně zlevnila o téměř 12 procent.
Česká republika se v roce 2027 nezúčastní mezinárodní hudební soutěže Eurovision Song Contest. Oficiální rozhodnutí oznámila Česká televize prostřednictvím svých účtů na sociálních sítích. Veřejnoprávní vysílatel tím potvrdil dřívější spekulace o tom, že česká vlajka se na pódiu nadcházejícího ročníku neobjeví.
Vůdce hnutí Reform UK Nigel Farage na tiskové konferenci ostře napadl premiéra Andyho Burnhama kvůli jeho nedávným výrokům o údajných zásazích Moskvy do britského referenda o odchodu z Evropské unie. Premiér v rozhovoru pro jeden z populárních podcastů prohlásil, že po svém nástupu do úřadu obdržel jednoznačné potvrzení o ruském vměšování do hlasování v roce 2016, což vyvolalo bouřlivou vlnu reakcí napříč celým politickým spektrem.
Americká diplomacie se podle webu Axiox dostala do ostrého sporu s ukrajinským vedením poté, co prezident Donald Trump dojednal dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně obchodu s motorovou naftou. Rozhodnutí americké administrativy padlo v reakci na to, že ukrajinská strana ignorovala opakované výzvy ze strany Spojených států k zastavení útoků na ruské ropné rafinérie.
