Po teplém a slunečném týdnu se počasí vrátilo k chladnějším teplotám a sněžení, které nezasáhlo pouze Česko, ale i širší část Evropy. Nové meteorologické modely naznačují, že na kontinentu se připravuje další příval studeného vzduchu a dynamické počasí. Ve Velké Británii očekávají až 48 hodin neustálého sněžení, což přinese komplikace pro dopravu a každodenní život.
Velká Británie se připravuje na dva dny nepřetržitého sněžení, které by mělo začít 24. března ráno a pokračovat až do středy 26. března.
Sněhové bouře zasáhnou především Skotskou vysočinu, severozápadní Anglii a Wales. Tento vpád chladného vzduchu, který ochladí region až pod bod mrazu, je součástí širšího klimatického jevu, který má ovlivnit celou Evropu. Očekává se, že nové sněhové pokrývky se však dlouho neudrží, neboť teplota se o víkendu výrazně oteplí a přinese dvouciferné hodnoty.
Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v současnosti nepočítá s žádnými sněhovými srážkami v dlouhodobé předpovědi, přesto naše území čelí zimnímu období. "Momentálně se potýkáme s nízkými teplotami a sněžením," uvedl ČHMÚ v pátek večer. Ačkoli se o víkendu srážky zmírní, v sobotu ještě na některých místech sníh padat bude.
"V Čechách a ve Slezsku se mohou sněhové vločky objevit už v polohách kolem 400 m, během dne pak kolem 600 m. Na jihu a jihovýchodě, například v Beskydech, bude hranice sněžení vyšší," dodal. "Denní teploty se budou pohybovat kolem 6 °C, ale ve Slezsku se připravte na silnější vítr, což sníží pocitovou teplotu."
V neděli ráno bude na severu Česka mrazivo, s teplotami klesajícími až k -4 °C, což bude způsobeno jasnou oblohou. "Večer a během noci na pondělí ale od severu opět oblačnost přibyde a ovlivní nás od severu slabší studená fronta. Ta přinese v pondělí zvětšenou oblačnost a ráno a dopoledne hlavně do severní poloviny ČR i sněhové přeháňky," uvedl ČHMÚ. Na jihu bude srážek pravděpodobně méně, ale mohou se objevit i v nejnižších polohách.
"Za frontou se bude vzduch už během odpoledne rychle vysušovat a noc na úterý již bude mrazivá a jasná," dodal ČHMÚ. Úterý se pak podle meteorologů stane nejchladnějším dnem týdne. "Ráno se teploty budou pohybovat kolem -5 stupňů, v údolích mohou klesat až k -10 stupňům," varují. Zima tedy v Česku ještě zdaleka neřekla své poslední slovo.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
