Klimatologické jaro nastoupilo a přinese nám teplé a slunečné počasí, které bude dominovat po celý týden. Počáteční odpolední teploty kolem 9 °C se budou postupně zvyšovat, přičemž od čtvrtka se mohou vyšplhat až k příjemným 15 °C, což odpovídá spíše pozdějšímu dubnu.
Po celý týden bude v České republice panovat počasí pod vlivem rozsáhlé oblasti vysokého tlaku vzduchu, která se bude přesouvat z západní a střední Evropy na východ. Tato změna přinese do našeho regionu teplý vzduch z jižních a jihozápadních oblastí, což se pozitivně projeví na teplotách.
Pondělní den bude charakteristický slunečným počasím, byť na severu a severovýchodě se mohou objevit i drobné kupovité mraky a řídká vysoká oblačnost. V ranních hodinách se mohou na některých místech tvořit mlhy, které se však brzy rozpustí. Teploty se budou pohybovat mezi 6 a 11 °C, přičemž na horách zůstanou nižší, kolem 4 °C.
V noci na úterý budou teploty klesat pod nulu. Předpokládá se mrznutí, přičemž v údolích mohou teploty klesnout až k -6 °C. Na některých místech se může tvořit mrznoucí mlha a námraza. V průběhu dne na úterý se však očekává postupné zlepšení počasí. Vysoká oblačnost se bude nad Českou republikou držet až do dopoledne, ale skrze řídkou oblačnost budou sluneční paprsky bez problémů procházet. Odpolední teploty dosáhnou hodnot mezi 8 a 12 °C.
Ve středu bude počasí podobné, přičemž v noci se opět objeví ojedinělé mlhy a mrazivé teploty. Ráno se očekává teplota mezi 1 a -3 °C, přičemž v údolích a na klidnějších místech může teplota klesnout až na -5 °C. Během dne, díky přílivu teplého vzduchu z jihovýchodu, teploty stoupnou nad 10 °C, a to v nejteplejších oblastech i k 15 °C. Po celý den se můžeme těšit na jasnou oblohu a sluneční paprsky.
Druhá polovina týdne přinese do Česka mimořádně teplé počasí, které bude provázeno jasnou oblohou a minimálním množstvím oblačnosti. I když ranní mlhy budou ojedinělé, zůstane převážně slunečno.
Ranní teploty se mohou při slabém větru dostat až na -3 °C, nicméně při silnějším větru se díky promíchání vzduchu teploty zvýší, a to až na 4 °C. V průběhu týdne bude průměrná ranní teplota postupně růst a o víkendu se již očekávají pouze ojedinělé případy mrazu.
Odpolední teploty se v průběhu týdne také vyšplhají. Ve čtvrtek se budou pohybovat mezi 11 a 16 °C, v pátek a o víkendu se mohou přiblížit až k 17 °C a není vyloučeno, že se poprvé letos dostaneme k hodnotě 20 °C. Tyto hodnoty budou více než o 10 stupňů vyšší, než je pro začátek března obvyklé.
Kreml označil středeční jednání mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentem Vladimirem Putinem za „konstruktivní“. Schůzka se konala v době, kdy se blíží termín, který pro příměří na Ukrajině stanovil prezident Donald Trump.
Neutralita už dnes není zárukou bezpečí, spíše iluzí, která neodpovídá realitě současných hrozeb. Zatímco některé státy jako Finsko a Švédsko ji opustily a staly se aktivními členy Severoatlantické aliance, jiné, například Rakousko nebo Švýcarsko, dál lavírují. Ve světě hybridních válek a autoritářské expanze je ale neutralita čím dál častěji slabinou, nikoli výhodou.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
