Američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová prozradili detaily svého neplánovaného devítiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Selhání manévrovacích trysek při připojování k ISS je málem stálo životy. „V tu chvíli jsem si nebyl jistý, zda se vůbec vrátíme zpět na Zemi,“ přiznal Wilmore.
Američtí astronauti Barry Wilmore a Suni Williamsová se v rozhovoru pro web Ars Technica podělili o dramatické zážitky z jejich dlouhého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který měl původně trvat jen týden. Kvůli vážným problémům se však jejich mise protáhla na devět měsíců.
Při připojování k ISS během své cesty v lodi Starliner čelili astronauti velkým technickým problémům. Když se loď přibližovala k vesmírné stanici, začaly selhávat manévrovací trysky. Selhala první tryska, pak druhá, a nakonec i další. Astronauti byli velmi blízko tomu, aby ztratili kontrolu nad plavidlem. V tu chvíli nevěděli, jestli se jim podaří připojit, nebo jestli budou muset okamžitě zahájit návrat na Zemi.
Překvapivě, samotné selhání trysek porušilo bezpečnostní pravidla, která astronautům v takovém případě nařizovala vrátit se domů. Wilmore k tomu řekl: "Nejsem si jistý, že bychom se v tu chvíli mohli vrátit na Zemi. Nevím, jestli jsme mohli. A ve skutečnosti si myslím, že asi spíše ne."
NASA se nakonec podařilo restartovat většinu trysek, když Wilmore přestal loď ovládat. Vznášeli se ve vesmíru a pak se jim podařilo úspěšně připojit k ISS.
"Byla jsem nesmírně šťastná," vzpomínala. "Když jsme konečně zakotvili u vesmírné stanice, tančila jsem takový malý šťastný tanec. Byla jsem opravdu šťastná, že Starliner úspěšně přistál. Můj pocit v tu chvíli byl: 'Uf, pojďme si vydechnout a pokusit se pochopit, co se stalo.'"
Po prodlouženém pobytu na ISS, který měl vliv na jejich těla, se astronauti vrátili na Zemi s šedivými vlasy. Někteří lidé dle deníku The Guardian, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, se vyjádřili, že "předchozí administrativa astronauty ve vesmíru opustila."
Wilmore k tomu reagoval: "Plán vyšel úplně jinak, než jsme si naplánovali. Ale protože se zabýváme lety do vesmíru, připravujeme se na všechny možné nepředvídané události. Tohle je křivolaká cesta. Nikdy nevíte, kam se bude ubírat."
A závěrem dodal: "Domů jsme se nevrátili tak, jak jsme plánovali. Ale z celkového hlediska jsme tam nebyli zaseklí. Plánovali jsme a trénovali. Dovolte mi, abych se vyjádřil zpětně k tomu druhému tvrzení, víte, 'zklamali vás'. Koho? Kdo jsou oni?"
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.