Američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová prozradili detaily svého neplánovaného devítiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Selhání manévrovacích trysek při připojování k ISS je málem stálo životy. „V tu chvíli jsem si nebyl jistý, zda se vůbec vrátíme zpět na Zemi,“ přiznal Wilmore.
Američtí astronauti Barry Wilmore a Suni Williamsová se v rozhovoru pro web Ars Technica podělili o dramatické zážitky z jejich dlouhého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který měl původně trvat jen týden. Kvůli vážným problémům se však jejich mise protáhla na devět měsíců.
Při připojování k ISS během své cesty v lodi Starliner čelili astronauti velkým technickým problémům. Když se loď přibližovala k vesmírné stanici, začaly selhávat manévrovací trysky. Selhala první tryska, pak druhá, a nakonec i další. Astronauti byli velmi blízko tomu, aby ztratili kontrolu nad plavidlem. V tu chvíli nevěděli, jestli se jim podaří připojit, nebo jestli budou muset okamžitě zahájit návrat na Zemi.
Překvapivě, samotné selhání trysek porušilo bezpečnostní pravidla, která astronautům v takovém případě nařizovala vrátit se domů. Wilmore k tomu řekl: "Nejsem si jistý, že bychom se v tu chvíli mohli vrátit na Zemi. Nevím, jestli jsme mohli. A ve skutečnosti si myslím, že asi spíše ne."
NASA se nakonec podařilo restartovat většinu trysek, když Wilmore přestal loď ovládat. Vznášeli se ve vesmíru a pak se jim podařilo úspěšně připojit k ISS.
"Byla jsem nesmírně šťastná," vzpomínala. "Když jsme konečně zakotvili u vesmírné stanice, tančila jsem takový malý šťastný tanec. Byla jsem opravdu šťastná, že Starliner úspěšně přistál. Můj pocit v tu chvíli byl: 'Uf, pojďme si vydechnout a pokusit se pochopit, co se stalo.'"
Po prodlouženém pobytu na ISS, který měl vliv na jejich těla, se astronauti vrátili na Zemi s šedivými vlasy. Někteří lidé dle deníku The Guardian, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, se vyjádřili, že "předchozí administrativa astronauty ve vesmíru opustila."
Wilmore k tomu reagoval: "Plán vyšel úplně jinak, než jsme si naplánovali. Ale protože se zabýváme lety do vesmíru, připravujeme se na všechny možné nepředvídané události. Tohle je křivolaká cesta. Nikdy nevíte, kam se bude ubírat."
A závěrem dodal: "Domů jsme se nevrátili tak, jak jsme plánovali. Ale z celkového hlediska jsme tam nebyli zaseklí. Plánovali jsme a trénovali. Dovolte mi, abych se vyjádřil zpětně k tomu druhému tvrzení, víte, 'zklamali vás'. Koho? Kdo jsou oni?"
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.
Policie i v pátek pokračuje v prověřování okolností čtvrteční tragické události ve Smržovce na Jablonecku. Podezřelým v případu střelby je senior, který měl nelegálně drženou zbraň. Kriminalisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Každým dnem se krátí podzim, blíží se zima a jasnější jsou i výhledy meteorologů na další roční období. Ani letos to v Česku podle nich nevypadá na kruté mrazy a vydatnou sněhovou nadílku. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Hollywoodem během uplynulého víkendu otřásla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřela slavná herečka Diane Keatonová, která během kariéry získala i Oscara. Rodina zesnulé hvězdy světové kinematografie se nyní rozhodla odhalit příčinu smrti.
Bývalý prezident Miloš Zeman se opět potýká s poměrně vážnými zdravotními problémy. Podle dostupných informací podstoupil operaci v blíže nespecifikované pražské nemocnici. Zeman se v uplynulých týdnech zúčastnil předvolebních akcí hnutí Stačilo.
Rychlé zhoršení vztahů mezi Afghánistánem a Pákistánem mohlo mnohé pozorovatele zaskočit. Zdá se to obzvláště překvapivé, protože pákistánská armáda, skutečné centrum moci v zemi, byla porodní bábou hnutí Tálibán v 90. letech. Podporovala také jeho vzestup k moci a tajně ho podporovala i v prvních dvou desetiletích tohoto století, kdy bojoval proti vládě podporované USA v Kábulu. Islámábád v roce 2021 otevřeně jásal nad převzetím moci Tálibánem v Afghánistánu.
Po většinu války mělo Rusko možnost bombardovat ukrajinská města a energetickou síť s jen minimální odvetou. To se podle webu Politico nyní mění.
Svět s úlevou přivítal příměří mezi Izraelem a Hamásem, ale euforie netrvala dlouho. Válka utichla, konflikt však pokračuje, jen v jiné podobě. Hamás znovu upevňuje moc, Gaza zůstává v troskách a naděje na mír se rozplývá. Přesto právě v této chvíli dorazil šéf Bílého domu Donald Trump, aby se stylizoval do role mírotvůrce. Jeho nerealistické požadavky i okázalá touha po Nobelově ceně za mír však jen potvrzují, že americká politická reprezentace stále nechápe, jak odlišná je blízkovýchodní realita od jejích představ.
Maďarsko zajistí, že ruský prezident Vladimir Putin bude moci vstoupit na území země kvůli summitu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který se má konat v Budapešti. Oznámil to v pátek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Plán Evropské unie na uvalení sankcí na izraelské ministry a omezení obchodních vazeb je nyní pozastaven. Přední skupina členských zemí věří, že tato opatření již nejsou nutná s ohledem na mírovou dohodu zprostředkovanou USA k ukončení války v Gaze.
Evropská unie se chystá využít peněžní hodnotu 140 miliard eur ze zmrazeného ruského státního majetku k financování megaúvěru pro Ukrajinu. Podle dokumentu, který získal Politico, však Evropská komise chce ještě více.
Čínské ministerstvo obchodu minulý týden zveřejnilo dokument s názvem „Oznámení č. 62 z roku 2025“. Nešlo však o obyčejný byrokratický dokument, neboť otřásl křehkým příměřím v celní válce se Spojenými státy.