Američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová prozradili detaily svého neplánovaného devítiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Selhání manévrovacích trysek při připojování k ISS je málem stálo životy. „V tu chvíli jsem si nebyl jistý, zda se vůbec vrátíme zpět na Zemi,“ přiznal Wilmore.
Američtí astronauti Barry Wilmore a Suni Williamsová se v rozhovoru pro web Ars Technica podělili o dramatické zážitky z jejich dlouhého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který měl původně trvat jen týden. Kvůli vážným problémům se však jejich mise protáhla na devět měsíců.
Při připojování k ISS během své cesty v lodi Starliner čelili astronauti velkým technickým problémům. Když se loď přibližovala k vesmírné stanici, začaly selhávat manévrovací trysky. Selhala první tryska, pak druhá, a nakonec i další. Astronauti byli velmi blízko tomu, aby ztratili kontrolu nad plavidlem. V tu chvíli nevěděli, jestli se jim podaří připojit, nebo jestli budou muset okamžitě zahájit návrat na Zemi.
Překvapivě, samotné selhání trysek porušilo bezpečnostní pravidla, která astronautům v takovém případě nařizovala vrátit se domů. Wilmore k tomu řekl: "Nejsem si jistý, že bychom se v tu chvíli mohli vrátit na Zemi. Nevím, jestli jsme mohli. A ve skutečnosti si myslím, že asi spíše ne."
NASA se nakonec podařilo restartovat většinu trysek, když Wilmore přestal loď ovládat. Vznášeli se ve vesmíru a pak se jim podařilo úspěšně připojit k ISS.
"Byla jsem nesmírně šťastná," vzpomínala. "Když jsme konečně zakotvili u vesmírné stanice, tančila jsem takový malý šťastný tanec. Byla jsem opravdu šťastná, že Starliner úspěšně přistál. Můj pocit v tu chvíli byl: 'Uf, pojďme si vydechnout a pokusit se pochopit, co se stalo.'"
Po prodlouženém pobytu na ISS, který měl vliv na jejich těla, se astronauti vrátili na Zemi s šedivými vlasy. Někteří lidé dle deníku The Guardian, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, se vyjádřili, že "předchozí administrativa astronauty ve vesmíru opustila."
Wilmore k tomu reagoval: "Plán vyšel úplně jinak, než jsme si naplánovali. Ale protože se zabýváme lety do vesmíru, připravujeme se na všechny možné nepředvídané události. Tohle je křivolaká cesta. Nikdy nevíte, kam se bude ubírat."
A závěrem dodal: "Domů jsme se nevrátili tak, jak jsme plánovali. Ale z celkového hlediska jsme tam nebyli zaseklí. Plánovali jsme a trénovali. Dovolte mi, abych se vyjádřil zpětně k tomu druhému tvrzení, víte, 'zklamali vás'. Koho? Kdo jsou oni?"
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.