Američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová prozradili detaily svého neplánovaného devítiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Selhání manévrovacích trysek při připojování k ISS je málem stálo životy. „V tu chvíli jsem si nebyl jistý, zda se vůbec vrátíme zpět na Zemi,“ přiznal Wilmore.
Američtí astronauti Barry Wilmore a Suni Williamsová se v rozhovoru pro web Ars Technica podělili o dramatické zážitky z jejich dlouhého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který měl původně trvat jen týden. Kvůli vážným problémům se však jejich mise protáhla na devět měsíců.
Při připojování k ISS během své cesty v lodi Starliner čelili astronauti velkým technickým problémům. Když se loď přibližovala k vesmírné stanici, začaly selhávat manévrovací trysky. Selhala první tryska, pak druhá, a nakonec i další. Astronauti byli velmi blízko tomu, aby ztratili kontrolu nad plavidlem. V tu chvíli nevěděli, jestli se jim podaří připojit, nebo jestli budou muset okamžitě zahájit návrat na Zemi.
Překvapivě, samotné selhání trysek porušilo bezpečnostní pravidla, která astronautům v takovém případě nařizovala vrátit se domů. Wilmore k tomu řekl: "Nejsem si jistý, že bychom se v tu chvíli mohli vrátit na Zemi. Nevím, jestli jsme mohli. A ve skutečnosti si myslím, že asi spíše ne."
NASA se nakonec podařilo restartovat většinu trysek, když Wilmore přestal loď ovládat. Vznášeli se ve vesmíru a pak se jim podařilo úspěšně připojit k ISS.
"Byla jsem nesmírně šťastná," vzpomínala. "Když jsme konečně zakotvili u vesmírné stanice, tančila jsem takový malý šťastný tanec. Byla jsem opravdu šťastná, že Starliner úspěšně přistál. Můj pocit v tu chvíli byl: 'Uf, pojďme si vydechnout a pokusit se pochopit, co se stalo.'"
Po prodlouženém pobytu na ISS, který měl vliv na jejich těla, se astronauti vrátili na Zemi s šedivými vlasy. Někteří lidé dle deníku The Guardian, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, se vyjádřili, že "předchozí administrativa astronauty ve vesmíru opustila."
Wilmore k tomu reagoval: "Plán vyšel úplně jinak, než jsme si naplánovali. Ale protože se zabýváme lety do vesmíru, připravujeme se na všechny možné nepředvídané události. Tohle je křivolaká cesta. Nikdy nevíte, kam se bude ubírat."
A závěrem dodal: "Domů jsme se nevrátili tak, jak jsme plánovali. Ale z celkového hlediska jsme tam nebyli zaseklí. Plánovali jsme a trénovali. Dovolte mi, abych se vyjádřil zpětně k tomu druhému tvrzení, víte, 'zklamali vás'. Koho? Kdo jsou oni?"
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.