Američtí astronauti Barry Wilmore a Sunita Williamsová prozradili detaily svého neplánovaného devítiměsíčního pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici. Selhání manévrovacích trysek při připojování k ISS je málem stálo životy. „V tu chvíli jsem si nebyl jistý, zda se vůbec vrátíme zpět na Zemi,“ přiznal Wilmore.
Američtí astronauti Barry Wilmore a Suni Williamsová se v rozhovoru pro web Ars Technica podělili o dramatické zážitky z jejich dlouhého pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), který měl původně trvat jen týden. Kvůli vážným problémům se však jejich mise protáhla na devět měsíců.
Při připojování k ISS během své cesty v lodi Starliner čelili astronauti velkým technickým problémům. Když se loď přibližovala k vesmírné stanici, začaly selhávat manévrovací trysky. Selhala první tryska, pak druhá, a nakonec i další. Astronauti byli velmi blízko tomu, aby ztratili kontrolu nad plavidlem. V tu chvíli nevěděli, jestli se jim podaří připojit, nebo jestli budou muset okamžitě zahájit návrat na Zemi.
Překvapivě, samotné selhání trysek porušilo bezpečnostní pravidla, která astronautům v takovém případě nařizovala vrátit se domů. Wilmore k tomu řekl: "Nejsem si jistý, že bychom se v tu chvíli mohli vrátit na Zemi. Nevím, jestli jsme mohli. A ve skutečnosti si myslím, že asi spíše ne."
NASA se nakonec podařilo restartovat většinu trysek, když Wilmore přestal loď ovládat. Vznášeli se ve vesmíru a pak se jim podařilo úspěšně připojit k ISS.
"Byla jsem nesmírně šťastná," vzpomínala. "Když jsme konečně zakotvili u vesmírné stanice, tančila jsem takový malý šťastný tanec. Byla jsem opravdu šťastná, že Starliner úspěšně přistál. Můj pocit v tu chvíli byl: 'Uf, pojďme si vydechnout a pokusit se pochopit, co se stalo.'"
Po prodlouženém pobytu na ISS, který měl vliv na jejich těla, se astronauti vrátili na Zemi s šedivými vlasy. Někteří lidé dle deníku The Guardian, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, se vyjádřili, že "předchozí administrativa astronauty ve vesmíru opustila."
Wilmore k tomu reagoval: "Plán vyšel úplně jinak, než jsme si naplánovali. Ale protože se zabýváme lety do vesmíru, připravujeme se na všechny možné nepředvídané události. Tohle je křivolaká cesta. Nikdy nevíte, kam se bude ubírat."
A závěrem dodal: "Domů jsme se nevrátili tak, jak jsme plánovali. Ale z celkového hlediska jsme tam nebyli zaseklí. Plánovali jsme a trénovali. Dovolte mi, abych se vyjádřil zpětně k tomu druhému tvrzení, víte, 'zklamali vás'. Koho? Kdo jsou oni?"
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.