Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ruské síly nedávno zaútočily na tři důležité elektrárny zásobující metropoli a snaží se tak odříznout obyvatele od dodávek tepla a elektrické energie. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přitom město čelí již druhou noc po sobě situaci, kdy od západních partnerů nedorazilo včasné varování před blížícími se střelami. Chybějící hlášení o hrozícím nebezpečí vyvolávají v ukrajinském hlavním městě obavy, zda Washington opět nepozastavil sdílení cenných zpravodajských informací.
K těmto obavám přispělo úterní nečekané opatření společnosti SpaceX, která omezila fungování systému Starlink pro drony pohybující se vyšší rychlostí. Přestože oficiální limit byl stanoven na sto šedesát kilometrů v hodině, v praxi vypadávalo spojení již u zařízení překračujících poloviční rychlost. Ukrajinští představitelé vnímají tento krok jako další pokus Bílého domu o politický nátlak s cílem přinutit Kyjev k nevýhodným ústupkům.
Odborníci přitom upozorňují, že technické omezení satelitní sítě má paradoxně jen malý vliv na dálkové údery proti ruským ropným rafinériím, neboť Starlink na ruském území dlouhodobě nefunguje. Zásadní dopad však má na střední vzdálenosti a vojenské operace, kde náhrada za satelitní komunikaci vyžaduje mnohonásobně dražší alternativy. Velitelé tak musí narychlo přehodnocovat dosavadní bojové postupy a hledat nové technologické cesty.
Ještě vážnější dopad má toto opatření na obranu ukrajinského nebe před novými, rychlejšími typy bezpilotních prostředků. Přehrazovací drony využívající satelitní připojení hrají klíčovou roli v sestřelování moderních ruských útočných strojů typu Šáhid. Bez spolehlivé navigace a stabilního spojení se efektivita protivzdušné obrany drasticky snižuje, což vystavuje civilní obyvatelstvo smrtelnému nebezpečí.
Jak podle The Guardian upozorňují místní lidskoprávní aktivisté, bez patřičné ochrany se obytné čtvrti, nemocnice a školy stávají snadnými terči pro nepřátelské nálety. Ukrajinská diplomacie proto aktivně hledá podporu u evropských partnerů, což ukázala i nedávná cesta hlavy státu do Londýna. Kyjev doufá, že britský premiér Andy Burnham pomůže vyvinout potřebný tlak na americkou administrativu a zabrání tak prohlubování hluboké krize.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.