I válku na Ukrajině je možné zastavit, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po hovoru s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Zelenskyj mu pogratuloval k dosažení mírové dohody mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás.
Zelenskyj informoval o telefonátu s Trumpem na sociální síti, kde ho označil za pozitivní a produktivní. "Pogratuloval jsem mu k úspěchu a dohodě, které dosáhl na Blízkém východě, což je vynikající úspěch. Pokud se dá válka zastavit v jedné oblasti, pak je jistě možné zastavit i ostatní války, včetně té ruské," napsal ukrajinský prezident.
Šéfovi Bílého domu dále řekl o posledních ruských útocích na ukrajinskou energetiku. "Cením si jeho ochoty nás podpořit. Diskutovali jsme o možnostech posílení naší protivzdušné obrany a o konkrétních dohodách, které to zajistí. Jsou to dobré možnosti a nápady, jak nás opravdu posílit," konstatoval Zelenskyj.
Podle jeho slov je nutné dosáhnout toho, aby se Rusko přiklonilo k reálnému diplomatickému řešení konfliktu. "Toho můžeme dosáhnout prostřednictvím síly," dodal ukrajinský prezident. Jeho americký protějšek zatím k rozhovoru nic neuvedl.
Zelenskyj zároveň nezmínil nejnovější úspěch americké diplomacie, který má na svědomí první dáma. Melania Trumpová v pátek informovala, že otevřela komunikační kanál s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a dosáhla navrácení několika ukrajinských dětí k jejich rodinám. Její dopis pro Putina mu byl osobně předán během jeho srpnové návštěvy na Aljašce.
"Osm dětí bylo navráceno jejich rodinám během posledních 24 hodin," oznámila rodačka ze Slovinska na pódiu v Bílém domě. Trojice nezletilých se podle jejích slov nacházela v Rusku, kde se měla ocitnout kvůli bojům na frontě. Jedna mladá dívka se vrátila z Ukrajiny do Ruska.
Trumpová zdůraznila, že na navrácení dětí rodinám se podílely obě válčící země. Sama prý obdržela detailní zprávu s identitami či fotografiemi všech dětí. Americká vláda potvrdila veškerá fakta, zmínila.
Podle ukrajinské vlády se v ruských rukou za dobu trvání konfliktu, který vypukl na konci února 2022, neoprávněně ocitlo nejméně 19 500 dětí. Podle vládní databáze se jich zatím vrátilo jen něco málo přes 1600.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.