Na Ukrajině může být mír už letos, věří ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil to po středečním telefonátu s americkým protějškem Donaldem Trumpem, který si o den dříve volal s ruským vůdcem Vladimirem Putinem.
"Měl jsem pozitivní, velmi věcnou a upřímnou konverzaci s prezidentem Donaldem Trumpem," napsal Zelenskyj na síti X a poděkoval Spojeným státům americkým za nedávné jednání v saúdskoarabské Džiddě, které podle jeho slov přineslo značný posun směrem ke konci konfliktu na Ukrajině.
Podle Zelenského dál panuje shoda na tom, že Kyjev a Washington by měly spolupracovat na dosažení opravdového a trvalého míru. "Věříme, že společně s Amerikou, s prezidentem Trumpem a pod americkým vedením může být dosaženo trvalého míru již letos," sdělil.
Ukrajinský prezident uvedl, že americký kolega se s ním podělil o podrobnosti úterního telefonátu s Putinem. "Jedním z prvních kroků vstříc úplnému ukončení války může být zastavení úderů na energetickou a jinou civilní infrastrukturu. Tento krok jsem podpořil. Ukrajina potvrdila, že je připravena to implementovat," konstatoval
Zelenskyj připomněl, že USA navrhují i bezpodmínečné příměří na frontě, se kterým Kyjev souhlasí. "Budeme nadále pracovat na tom, aby se to stalo. Věříme, že takové kroky jsou nutné, aby byla možné připravit komplexní mírovou dohodu během příměří," poznamenal.
Zelenskyj dále informoval Trumpa o aktuální situaci na bojišti a dopadech ruských útoků. "Mluvili jsme o situaci v Kurské oblasti, dotkli jsme se tématu propuštění válečných zajatců a návratu ukrajinských dětí, které byly odvlečeny ruskými silami. Diskutovali jsme i o stavu ukrajinské protivzdušné obrany a možnosti jejího posílení," pokračoval.
Prezidenti USA a Ukrajiny nařídili svým diplomatickým týmům, aby vyřešili technické záležitosti související se zavedením a rozšířením částečného příměří. Podle ukrajinského lídra jsou delegace připraveny se setkat na dalších rozhovorech v Saúdské Arábii.
"Poděkoval jsem prezidentu Trumpovi a americkému národu za jejich podporu. Zdůraznil jsem, že Ukrajinci chtějí mír, proto Ukrajina souhlasila s návrhem bezpodmínečného příměří," dodal Zelenskyj s tím, že představitelé obou zemí zůstanou v kontaktu.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.