Izraelská armáda (IDF) oznámila, že příměří v Pásmu Gazy je v platnosti, což potvrdila přesunem svých jednotek na linie dohodnuté v rámci dohody o zastavení palby. Tímto okamžikem začal běžet 72hodinový limit pro propuštění rukojmích.
Hamas musí během následujících 72 hodin, tedy nejpozději do pondělí 12:00 místního času (10:00 BST), propustit všech 20 rukojmích, u kterých se předpokládá, že jsou stále naživu. V rámci dohody mají být navrácena i těla zemřelých rukojmích, ačkoliv časový rámec pro jejich předání zůstává nejasný. Přesné detaily propuštění dosud nejsou známy, avšak při předchozích výměnách je Červený kříž shromáždil a předal Izraeli. Odtud byli helikoptérami přepraveni do izraelských nemocnic k vyšetření a setkání s rodinami.
Kopie dohody, kterou sdílela izraelská média, uvádí, že předávání proběhne „bez jakýchkoli veřejných ceremonií nebo mediálního pokrytí“. Izraelská vláda se tak snaží vyhnout vysoce choreografickým ceremoniím Hamásu, které provázely dřívější předávání.
Očekává se, že během tohoto procesu dojde k propuštění přibližně 250 palestinských vězňů, kteří si v izraelských věznicích odpykávají doživotní tresty. Dále by mělo být propuštěno 1 700 zadržených osob z Gazy. V současné době probíhá potvrzování totožnosti těchto osob.
Součástí dohody je také neomezené a okamžité dodání humanitární pomoci do Gazy. Očekává se, že do Pásma bude denně vjíždět zhruba 600 nákladních vozidel s humanitární pomocí.
Izraelský premiér v noci na dnešek označil přijetí plánu za „zásadní vývoj“. Jak Izraelci, tak obyvatelé Gazy slavili vyhlídky na dohodu. Ta zahrnuje počáteční stažení izraelských vojsk, zastavení palby a výměnu rukojmích a palestinských vězňů. I přes potvrzení klidu zbraní přetrvávaly v ranních hodinách zmatky kvůli pokračujícím leteckým úderům.
Palestinci již začali směřovat zpět na sever Gazy. Nové záběry ukazují stovky lidí, kteří se po pobřežní silnici snaží dostat do severní části Pásma. Spojené státy přesunuly 200 vojáků do Izraele, aby pomohli s koordinací operace, ti však do Gazy nevstoupí. Po dokončení aktuální fáze se předpokládá, že započnou jednání o dalších bodech 20bodového plánu Donalda Trumpa, avšak přetrvávají neshody ohledně dlouhodobé dohody, jako je například role Palestinské samosprávy a jednání o budoucím palestinském státě.
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.