Izraelská armáda (IDF) oznámila, že příměří v Pásmu Gazy je v platnosti, což potvrdila přesunem svých jednotek na linie dohodnuté v rámci dohody o zastavení palby. Tímto okamžikem začal běžet 72hodinový limit pro propuštění rukojmích.
Hamas musí během následujících 72 hodin, tedy nejpozději do pondělí 12:00 místního času (10:00 BST), propustit všech 20 rukojmích, u kterých se předpokládá, že jsou stále naživu. V rámci dohody mají být navrácena i těla zemřelých rukojmích, ačkoliv časový rámec pro jejich předání zůstává nejasný. Přesné detaily propuštění dosud nejsou známy, avšak při předchozích výměnách je Červený kříž shromáždil a předal Izraeli. Odtud byli helikoptérami přepraveni do izraelských nemocnic k vyšetření a setkání s rodinami.
Kopie dohody, kterou sdílela izraelská média, uvádí, že předávání proběhne „bez jakýchkoli veřejných ceremonií nebo mediálního pokrytí“. Izraelská vláda se tak snaží vyhnout vysoce choreografickým ceremoniím Hamásu, které provázely dřívější předávání.
Očekává se, že během tohoto procesu dojde k propuštění přibližně 250 palestinských vězňů, kteří si v izraelských věznicích odpykávají doživotní tresty. Dále by mělo být propuštěno 1 700 zadržených osob z Gazy. V současné době probíhá potvrzování totožnosti těchto osob.
Součástí dohody je také neomezené a okamžité dodání humanitární pomoci do Gazy. Očekává se, že do Pásma bude denně vjíždět zhruba 600 nákladních vozidel s humanitární pomocí.
Izraelský premiér v noci na dnešek označil přijetí plánu za „zásadní vývoj“. Jak Izraelci, tak obyvatelé Gazy slavili vyhlídky na dohodu. Ta zahrnuje počáteční stažení izraelských vojsk, zastavení palby a výměnu rukojmích a palestinských vězňů. I přes potvrzení klidu zbraní přetrvávaly v ranních hodinách zmatky kvůli pokračujícím leteckým úderům.
Palestinci již začali směřovat zpět na sever Gazy. Nové záběry ukazují stovky lidí, kteří se po pobřežní silnici snaží dostat do severní části Pásma. Spojené státy přesunuly 200 vojáků do Izraele, aby pomohli s koordinací operace, ti však do Gazy nevstoupí. Po dokončení aktuální fáze se předpokládá, že započnou jednání o dalších bodech 20bodového plánu Donalda Trumpa, avšak přetrvávají neshody ohledně dlouhodobé dohody, jako je například role Palestinské samosprávy a jednání o budoucím palestinském státě.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.