Během uplynulého měsíce bylo z města Gaza vysídleno více než čtvrt milionu lidí. Podle údajů OSN jsou desítky tisíc obyvatel denně nuceny opouštět své provizorní domovy a útočiště kvůli nové izraelské ofenzívě. Izraelské úřady tvrdí, že celkový počet lidí, kteří opustili Gazu, je mnohem vyšší.
V souvislosti s novým útokem OSN oznámila, že probíhají „nové vlny masového vysídlování“. Jen za posledních 72 hodin muselo uprchnout asi šedesát tisíc lidí. Úřady sdělily, že Izrael nyní kontroluje východní předměstí Gazy. Izraelské síly se v posledních dnech přesunuly do čtvrtí Šejk Radwan a Tel al-Hawa, odkud se mohou posunout směrem na západní a centrální části města. Většina obyvatel, kteří tam zůstali, se nyní ukrývá v těchto oblastech.
Úzké pobřežní silnice Gazy jsou zaplněny nekonečnými zástupy vozidel přetížených věcmi pro domácnost, pokrývkami a matracemi. Lidé se snaží dostat na jih, do oblastí, které Izrael označil za bezpečné. Ceny za dopravu ale vystřelily nahoru, a tak jsou někteří nuceni jít pěšky. „Spíme na ulici, bosí... nevíme, kam jít,“ řekl Yasser Saleh, který stál na vratkém přívěsu taženém autem.
Většina Gazy, která dříve bývala rušným komerčním a kulturním centrem, je nyní v troskách. Ještě před několika týdny tam žil více než milion lidí. Mnohé z nich už museli opustit své domovy i několikrát.
Ve středu izraelský ministr financí Bezalel Smotrič popsal Gazu jako „realitní terno“. Podle místních médií řekl na konferenci pro developery v Tel Avivu: „Demolici, tedy první fázi, už máme za sebou. Teď už stačí jen stavět.“ Ve stejný den izraelská armáda otevřela druhou únikovou cestu z Gazy, a to po dobu dvou dnů. Plukovník Avichay Adraee, mluvčí armády, uvedl, že koridor zůstane otevřený jen na 48 hodin. Šadi Jawad, který z Gazy utekl touto cestou, řekl, že „situace je nepopsatelná – všude davy, zvuky explozí, ženy a muži plakající a křičící, zatímco nesli své věci“.
Izraelská armáda shazuje letáky, v nichž vyzývá lidi k útěku do označené „humanitární zóny“ na jihu území. Podle humanitárních agentur jsou tam ale podmínky strašné. Chybí jídlo, léky, dostatečné prostory i přístřeší. Rosalia Bollenová z UNICEF uvedla, že oblast, kam mají lidé jít, je „naprosto nevhodná, nepřipravená a nebezpečná.“ Podle odborníků na humanitární pomoc je sever Gazy navíc zasažen hladomorem.
Ozbrojené křídlo Hamásu, Brigády Izz ad-Dín al-Kassáma, varovaly izraelskou armádu, že se má připravit na silné boje. V prohlášení uvedly, že jsou připraveny „poslat životy vašich vojáků do pekla“ a „připravily pro vás armádu mučedníků.“ Ve čtvrtek izraelská armáda oznámila, že v Rafáhu na jihu Gazy zahynuli čtyři izraelští vojáci po výbuchu bomby u silnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu odmítl doporučení nejvyšších generálů a zpravodajských úředníků nespouštět novou ofenzívu. Mnozí Izraelci ho obviňují z toho, že prodlužováním války se snaží vyhnout předčasným volbám. V nich by mohl ztratit moc. Komise OSN nedávno obvinila Izrael ze spáchání genocidy v Pásmu Gazy a uvedla, že Netanjahu a další vysocí představitelé podněcovali k tomuto zločinu. Izrael toto tvrzení odmítl jako „zkreslené a falešné“.
Válka začala v říjnu 2023 útokem Hamásu na Izrael, při kterém bylo zabito asi 1 200 lidí. Izraelská odvetná kampaň si vyžádala nejméně 65 tisíc obětí a více než 160 tisíc zraněných.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.