V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Pokud Rusko nepřistoupí na kroky k ukončení „strašné války“ na Ukrajině, hrozí mu tvrdé americké sankce a také uvalení sankcí na země, které s Ruskem obchodují. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj tento krok ocenil s tím, že Rusko začne brát mírová jednání vážně, až mu začnou docházet peníze.
Trump si před nástupem do úřadu věřil, že válku ukončí do jednoho dne, ale jeho snahy zatím selhaly. Podle jeho posledních vyjádření se jeho postoj k Rusku zpřísnil.
„Už několikrát jsme si mysleli, že je po válce, a pak Putin začne odpalovat rakety na města, jako je Kyjev, a zabije spoustu lidí v domově pro seniory nebo tak něco,“ řekl minulý měsíc.
Navzdory Trumpovým hrozbám Rusko nadále provádí masivní letecké útoky na Ukrajinu.
Tři kola jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu nepřinesla žádný pokrok. Moskva má stále podmínky pro mír, které jsou pro Kyjev a jeho západní spojence nepřijatelné. Kreml navíc opakovaně odmítá žádosti Zelenského o osobní schůzku s Putinem.
Ve stejné době nicméně americká administrativa schválila dodatečné dodávky zbraní pro Ukrajinu ve výši 200 milionů dolarů. Jednalo se o prodeji zbraní a o spolupráci při výrobě dronů, které Ukrajina používá k útokům na ruské rafinerie a energetická zařízení, zatímco Moskva se zaměřuje na ukrajinská města.
Nedávný útok na Kyjev si vyžádal 32 obětí a stal se tak nejsmrtonosnějším úderem na hlavní město od začátku invaze. Ukrajinské úřady také potvrdily, že ruský útok na rekreační tábor v Záporoží zabil dva lidi a dvanáct dalších zranil.
Zelenskyj útok odsoudil, protože podle něj neměl žádný vojenský význam a cílem bylo jen šířit teror.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.