Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že jeho cílem je eliminovat jadernou hrozbu ze strany íránského režimu, a to i bez předložení důkazů o vývoji atomových zbraní v Teheránu. Od loňského června se americké a izraelské síly zaměřují na klíčovou infrastrukturu v lokalitách jako Fordo, Isfahán či Natanz. Ačkoliv zatím nebyly hlášeny žádné známky radioaktivního zamoření, Balkhy varuje, že případná expozice by vedla k okamžitým těžkým poškozením plic a kůže a k dlouhodobému nárůstu rakoviny i psychických poruch.
Eskalace konfliktu vyvolává i spekulace o použití jaderných hlavic. Zatímco Trumpův poradce pro umělou inteligenci David Sacks vyjádřil obavy, že by k tomuto kroku mohl přistoupit Izrael, sám prezident Trump takovou možnost rezolutně odmítl. WHO nicméně intenzivně školí své pracovníky v krizové reakci a připravuje pokyny pro veřejnost, jak se v případě radiačního ohrožení chránit.
Kromě neviditelné jaderné hrozby čelí region i bezprostřednímu kolapsu zdravotnictví. Od konce února 2026 bylo v Íránu a Libanonu zaznamenáno 46 útoků na zdravotníky, z nichž 38 nepřežilo. Jen v Libanonu si izraelské nálety vyžádaly životy 14 zdravotních pracovníků během jediného dne. Situaci v zemi navíc zhoršuje obrovské množství vnitřně vysídlených osob – odhady hovoří až o milionu íránských domácností a téměř milionu registrovaných běženců v Libanonu.
Lékařská péče je ochromena i v Gaze, kde podle WHO chybí téměř polovina základních léků. Přestože Izrael tvrdí, že do oblasti proudí dostatek pomoci, mezinárodní organizace hovoří o kritickém nedostatku zásob a devastaci nemocničního systému. Hanan Balkhy zdůraznila, že obnova důstojného životního prostředí v Gaze si vyžádá desítky let a miliardy dolarů.
Současný konflikt tak nepředstavuje pouze vojenskou hrozbu, ale i komplexní humanitární krizi. Útoky na íránská ropná zařízení zahalily Teherán do hustého kouře, což vede k nárůstu respiračních onemocnění. Rozvrat zdravotních služeb, přerušení očkování dětí a nedostupnost léků pro chronicky nemocné pacienty v Libanonu i jinde v regionu si podle WHO vybírá na civilním obyvatelstvu obrovskou daň, která zdaleka přesahuje přímé oběti bojů.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.