Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen při prezentaci strategie prohlásil, že věk fosilních paliv končí a unie se musí v následujících čtrnácti letech posunout kupředu mnohem rychleji než v minulosti. Přesun od ropy a zemního plynu má podle unijních odhadů snížit poptávku po ropě o čtyřicet procent a po plynu o sedmdesát procent, což domácnostem i průmyslu přinese nižší náklady a sníží závislost na dovozu energetických surovin.
Původní plány Bruselu sice počítaly s tím, že tento cíl bude pro členské státy právně závazný, nakonec se však Komise od tohoto radikálního kroku odklonila. Výsledný dokument stanovuje hodnotu čtyřicet šest procent pouze jako orientační ukazatel, přičemž debata o jeho případné závaznosti se odkládá na období po roce 2030 v rámci budoucího balíčku o energetické unii. Zástupci Evropské komise v této souvislosti upozorňují, že více než polovina spotřebovávané energie v unii stále pochází z dovozu, což kontinent činí zranitelným vůči globálním šokům. Od eskalace konfliktu na Blízkém východě například unijní země utratily za import fosilních paliv navíc přes padesát miliard eur.
Strategický plán se zaměřuje především na oblast průmyslu, dopravy a budov, přičemž právě vytápění objektů má v současnosti na svědomí přibližně polovinu spotřeby zemního plynu v unii. Nová opatření mají urychlit zavádění tepelných čerpadel, masivně rozšířit infrastrukturu pro elektromobily a podpořit elektrifikaci výrobních závodů. Tato iniciativa přichází ve chvíli, kdy unijní představitelé varují před stagnací. Přestože totiž více než sedmdesát procent elektřiny v unii pochází z čistých zdrojů, jako jsou obnovitelné energie a jádro, celková míra elektrifikace hospodářství zůstává v posledním desetiletí zablokovaná na pouhých třiadvaceti procentech.
Komise identifikovala pět hlavních překážek, které rychlejšímu přechodu brání, mezi něž patří nedostatečný přístup k infrastruktuře, vysoké počáteční náklady na technologie, pomalá inovace a zejména propastný rozdíl mezi cenou elektřiny a plynu. Elektřina je totiž v průměru až dvaapůlkrát dražší než plyn. Nový energetický balíček proto vyzývá členské státy, aby zajistily, že elektrická energie nebude zdaňována přísněji než fosilní paliva. Brusel sice nechce jednotlivým vládám diktovat přesnou podobu tarifů, stanovuje však jasné principy pro národní regulátory, které mají podpořit efektivnější řízení rozvodných sítí a motivovat spotřebitele k flexibilnějšímu chování.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou čelí nejhlubší krizi od loňského incidentu v Bílém domě kvůli sporu o to, kdo nařídil omezení ukrajinského vojenského systému fungujícího na internetové síti Starlink Elona Muska.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
