Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen při prezentaci strategie prohlásil, že věk fosilních paliv končí a unie se musí v následujících čtrnácti letech posunout kupředu mnohem rychleji než v minulosti. Přesun od ropy a zemního plynu má podle unijních odhadů snížit poptávku po ropě o čtyřicet procent a po plynu o sedmdesát procent, což domácnostem i průmyslu přinese nižší náklady a sníží závislost na dovozu energetických surovin.
Původní plány Bruselu sice počítaly s tím, že tento cíl bude pro členské státy právně závazný, nakonec se však Komise od tohoto radikálního kroku odklonila. Výsledný dokument stanovuje hodnotu čtyřicet šest procent pouze jako orientační ukazatel, přičemž debata o jeho případné závaznosti se odkládá na období po roce 2030 v rámci budoucího balíčku o energetické unii. Zástupci Evropské komise v této souvislosti upozorňují, že více než polovina spotřebovávané energie v unii stále pochází z dovozu, což kontinent činí zranitelným vůči globálním šokům. Od eskalace konfliktu na Blízkém východě například unijní země utratily za import fosilních paliv navíc přes padesát miliard eur.
Strategický plán se zaměřuje především na oblast průmyslu, dopravy a budov, přičemž právě vytápění objektů má v současnosti na svědomí přibližně polovinu spotřeby zemního plynu v unii. Nová opatření mají urychlit zavádění tepelných čerpadel, masivně rozšířit infrastrukturu pro elektromobily a podpořit elektrifikaci výrobních závodů. Tato iniciativa přichází ve chvíli, kdy unijní představitelé varují před stagnací. Přestože totiž více než sedmdesát procent elektřiny v unii pochází z čistých zdrojů, jako jsou obnovitelné energie a jádro, celková míra elektrifikace hospodářství zůstává v posledním desetiletí zablokovaná na pouhých třiadvaceti procentech.
Komise identifikovala pět hlavních překážek, které rychlejšímu přechodu brání, mezi něž patří nedostatečný přístup k infrastruktuře, vysoké počáteční náklady na technologie, pomalá inovace a zejména propastný rozdíl mezi cenou elektřiny a plynu. Elektřina je totiž v průměru až dvaapůlkrát dražší než plyn. Nový energetický balíček proto vyzývá členské státy, aby zajistily, že elektrická energie nebude zdaňována přísněji než fosilní paliva. Brusel sice nechce jednotlivým vládám diktovat přesnou podobu tarifů, stanovuje však jasné principy pro národní regulátory, které mají podpořit efektivnější řízení rozvodných sítí a motivovat spotřebitele k flexibilnějšímu chování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.