Věk fosilních paliv končí. EU představila nový ambiciózní program

Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen při prezentaci strategie prohlásil, že věk fosilních paliv končí a unie se musí v následujících čtrnácti letech posunout kupředu mnohem rychleji než v minulosti. Přesun od ropy a zemního plynu má podle unijních odhadů snížit poptávku po ropě o čtyřicet procent a po plynu o sedmdesát procent, což domácnostem i průmyslu přinese nižší náklady a sníží závislost na dovozu energetických surovin.

Původní plány Bruselu sice počítaly s tím, že tento cíl bude pro členské státy právně závazný, nakonec se však Komise od tohoto radikálního kroku odklonila. Výsledný dokument stanovuje hodnotu čtyřicet šest procent pouze jako orientační ukazatel, přičemž debata o jeho případné závaznosti se odkládá na období po roce 2030 v rámci budoucího balíčku o energetické unii. Zástupci Evropské komise v této souvislosti upozorňují, že více než polovina spotřebovávané energie v unii stále pochází z dovozu, což kontinent činí zranitelným vůči globálním šokům. Od eskalace konfliktu na Blízkém východě například unijní země utratily za import fosilních paliv navíc přes padesát miliard eur.

Strategický plán se zaměřuje především na oblast průmyslu, dopravy a budov, přičemž právě vytápění objektů má v současnosti na svědomí přibližně polovinu spotřeby zemního plynu v unii. Nová opatření mají urychlit zavádění tepelných čerpadel, masivně rozšířit infrastrukturu pro elektromobily a podpořit elektrifikaci výrobních závodů. Tato iniciativa přichází ve chvíli, kdy unijní představitelé varují před stagnací. Přestože totiž více než sedmdesát procent elektřiny v unii pochází z čistých zdrojů, jako jsou obnovitelné energie a jádro, celková míra elektrifikace hospodářství zůstává v posledním desetiletí zablokovaná na pouhých třiadvaceti procentech.

Komise identifikovala pět hlavních překážek, které rychlejšímu přechodu brání, mezi něž patří nedostatečný přístup k infrastruktuře, vysoké počáteční náklady na technologie, pomalá inovace a zejména propastný rozdíl mezi cenou elektřiny a plynu. Elektřina je totiž v průměru až dvaapůlkrát dražší než plyn. Nový energetický balíček proto vyzývá členské státy, aby zajistily, že elektrická energie nebude zdaňována přísněji než fosilní paliva. Brusel sice nechce jednotlivým vládám diktovat přesnou podobu tarifů, stanovuje však jasné principy pro národní regulátory, které mají podpořit efektivnější řízení rozvodných sítí a motivovat spotřebitele k flexibilnějšímu chování.