Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Ledovec Thwaites o velikosti amerického státu Florida se nachází v jedné z nejméně přístupných oblastí na Zemi a ustupuje již po celá desetiletí. Současné tání tohoto obřího tělesa se již nyní podílí asi čtyřmi procenty na celkovém globálním zvyšování hladiny moří. Mechanizmy stojící za jeho ústupem jsou však výjimečně komplexní, což vědcům značně ztěžuje přesné předpovídání jeho budoucího vývoje.
Důležitost tohoto výzkumu podle CNN podtrhuje fakt, že Thwaites v sobě zadržuje dostatek vody na to, aby po svém případném kolapsu zvedl globální hladinu oceánů o více než dvě stě centimetrů. Vzhledem k tomu, že zároveň funguje jako jakýsi tmel zadržující rozsáhlý antarktický ledový příkrov, mohl by jeho celkový zánik vést až k třímetrovému nárůstu hladiny. Takový scénář by měl devastační dopady na pobřežní komunity od Miami až po Manilu.
Vědci proto vyvinuli nový model ledového příkrovu, který má lépe odrážet reálné procesy probíhající v hlubinách pod tímto ledovým obrem. Rychlý ústup ledovce je poháněn především ději v takzvané uzemňovací linii, což je místo, kde led vystupuje z mořského dna a začíná na oceánu plout jako šelfový ledovec. Zatímco starší modely tuto linii vnímaly jako pevný a stabilní bod, satelitní data ukazují zcela jiné uspořádání.
Zjištění satelitů odhalila, že v oblasti se nachází široká uzemňovací zóna, kam s každým přílivem a odlivem neustále proniká mořská voda. Tento proces, známý jako přílivové pumpování, neustále nadzvedává a snižuje tlustou vrstvu ledu. Díky tomu se relativně teplá oceánská voda dostává hluboko pod ledové příkrovy, kde způsobuje velmi intenzivní tání.
Když vědci do svých výpočtů zahrnuli koncept této dynamické uzemňovací zóny, došli k závažnému zjištění ohledně budoucího vývoje. Podle závěrů zveřejněných v odborném časopise Nature Communications by Thwaites mohl do roku 2100 přispět k nárůstu hladiny moří o zhruba tři centimetry. Tato hodnota představuje dvojnásobek předchozích odhadů, a to dokonce i bez dalšího globálního oteplování.
Pevnina, na které ledovec spočívá, se navíc svažuje směrem dolů, což znamená, že s postupujícím táním je teplé vodě vystaveno stále větší množství ledu. Topografii navíc komplikují dva klíčové podmořské hřbety, které led dosud brzdí a zabraňují jeho rychlejšímu sklouzávání do oceánu. Právě procesy tání v uzemňovací zóně však tyto přirozené zábrany stále více oslabují.
Studie ukazuje, že existuje šedesátiprocentní pravděpodobnost odpojení ledu od významného podmořského hřbetu zvaného Mouginot Ridge do konce tohoto století. Jakmile k tomuto uvolnění dojde, ledovec pravděpodobně začne rychle ustupovat po svažitém podloží směrem k dalšímu hlavnímu hřbetu. Nová zjištění tak naznačují, že dopady ztráty tohoto ledovce byly dosud podceňovány.
Přestože nárůst hladiny o tři centimetry nemusí znít dramaticky, jedná se o hodnotu, která výrazně zvětšuje riziko pobřežních záplav. Autoři studie upozorňují, že výsledky předpovídají mnohem větší ohrožení pro miliony obyvatel žijících v nízko položených oblastech v nadcházejících desetiletích. Odborníci proto zdůrazňují potřebu brát tato rizika při územním plánování vážně.
Někteří externí odborníci označují tyto nové poznatky za skutečný zlom v oblasti předpovídání změn hladiny moří spojených s tímto ledovcem. Zároveň však varují, že k vytvoření zcela spolehlivých modelů bude potřeba ještě mnoho dalšího výzkumu. Prostředí pod ledovcem je totiž ještě složitější, než jak jej popisuje aktuální vědecká práce.
Získání přímých observačních dat přímo z uzemňovací linie ledovce je považováno za nezbytný další krok pro vědeckou komunitu. Vědci proto plánují na rok 2028 expedici přímo do této nepřístupné oblasti, kde chtějí rozmístit specializované přístroje. Tyto nástroje by měly detailně zdokumentovat proudění mořské vody pod ledovcovou masou.
Odborníci v této souvislosti varují před rostoucím pocitem obav z toho, co se na spodní straně velkých ledovců skutečně odehrává. Svět podle nich musí okamžitě omezit emise skleníkových plynů, aby zmírnil budoucí dopady klimatických změn. Je však nutné počítat s tím, že určité zvýšení hladiny moří již kvůli napáchaným škodám nelze odvrátit.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.