Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Asteroid byl objeven v prosinci 2024 a krátce nato se stal středem pozornosti jako nejnebezpečnější objekt posledních desetiletí. Původní odhady vědců uváděly tříprocentní šanci na srážku se Zemí v roce 2032. Přesnější měření sice scénář „zabijáka měst“ vyloučila, ale ukázala na více než čtyřprocentní pravděpodobnost, že asteroid zasáhne Měsíc.
Ačkoli by samotný náraz na měsíční povrch pro Zemi nepředstavoval přímé nebezpečí, vědci varovali před následky. Úlomky vyvržené do prostoru by mohly poškodit navigační a komunikační družice. Nejnovější data však ukazují, že asteroid mine Měsíc v bezpečné vzdálenosti více než 20 000 kilometrů.
Profesor Colin Snodgrass z Edinburské univerzity poznamenal, že srážka by sice byla zajímavým vědeckým experimentem, ale kvůli riziku poškození techniky v okolí Země je lepší, že k ní nedojde. Přesto připustil, že někteří členové vědecké komunity mohou cítit mírné zklamání z nevyužité příležitosti ke studiu takového jevu.
Určit přesnou dráhu tělesa nebylo snadné, protože se asteroid vzdaloval od Země a mizel z dohledu. Astronomové původně nepředpokládali, že dráhu upřesní dříve než v roce 2028. Mezinárodnímu týmu se však podařilo najít krátké časové úseky, během nichž mohl objekt zachytit Vesmírný dalekohled Jamese Webba.
Asteroid je v současnosti extrémně nevýrazný a odráží přibližně tolik světla jako mandle ve vzdálenosti Měsíce. Dr. Andy Rivkin a profesor Julien de Wit, kteří pozorování vedli, uvedli, že dalekohled Webb byl jediným zařízením schopným tak jemného měření. Díky jeho citlivosti a stabilitě se podařilo oběžnou dráhu 2024 YR4 definitivně upřesnit.
Podle odborníků bude díky stále výkonnějším teleskopům podobných detekcí přibývat. To s sebou přinese častější krátkodobé zprávy o potenciálním nebezpečí, ale zároveň moderní technologie umožní tyto hrozby velmi rychle a spolehlivě vyvrátit.
Evropská vesmírná agentura v reakci na nová zjištění uvedla, že Měsíc je v bezpečí a asteroid 2024 YR4 nepředstavuje žádné riziko. Práce týmu planetární obrany však pokračuje i nadále sledováním blízkých objektů, aby zajistila, že v případě skutečného nebezpečí nebude lidstvo zaskočeno.
Prezident Donald Trump zrušil plánovanou cestu americké delegace do Pákistánu, kde měli vyjednavači jednat s íránskou stranou o ukončení válečného konfliktu. Mise, kterou měli vést zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Jared Kushner, byla odvolána krátce poté, co byla ohlášena.
Evropští cestovatelé i letecké společnosti se připravují na mimořádně komplikovanou letní sezónu. I kdyby konflikt na Blízkém východě skončil okamžitě, tlak na dodávky leteckého paliva v dohledné době nepoleví. Evropská unie totiž nedokáže vyprodukovat dostatek paliva pro své vnitřní potřeby a závislost na dovozu skrze Hormuzský průliv se stala kritickým bodem pro fungování celého sektoru.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že zrušil plánovanou misi svých diplomatických vyslanců do pákistánského Islámábádu. Steve Witkoff a Jared Kushner měli v plánu vycestovat na jednání se zástupci Íránu, ke kterému však na základě rozhodnutí hlavy státu nedojde.
Lidský papilomavirus, známý jako HPV, představuje mimořádně rozšířený virus, který se přenáší intimním kontaktem kůže na kůži. Naprostá většina sexuálně aktivních lidí se s tímto virem během svého života setká. Přestože si mnoho lidí HPV spojuje výhradně se zdravím žen, realita je taková, že se týká obou pohlaví. Téměř každý sexuálně aktivní člověk se s ním setká během několika měsíců či let od zahájení sexuálního života, přičemž tělo se většinou s nákazou samo vypořádá.
K osudné havárii v černobylské jaderné elektrárně došlo v časných ranních hodinách 26. dubna 1986, kdy se zvrátil bezpečnostní test jednoho z reaktorů. Kvůli zásadní konstrukční vadě, o které technici nevěděli, došlo k prudkému zvýšení výkonu a následné tepelné reakci. Výbuchy zničily budovu čtvrtého reaktoru a radioaktivní mrak se následně rozšířil nejen nad celou Ukrajinu, ale i do dalších částí Sovětského svazu a severní Evropy.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly ve Spojených státech je britskými diplomaty označována za událost s „vysokými sázkami a velkým rizikem“. Nejde o běžnou zdvořilostní cestu plnou celebrit a úsměvů pro fotografy, ale o dosud nejtěžší zkoušku královy vlády. Podle odborníků přichází tato návštěva v době nejhlubší krize anglo-amerických vztahů za poslední století, kdy napětí mezi oběma mocnostmi dosahuje kritických hodnot.
Summit na Kypru měl být původně pracovní schůzkou zaměřenou na rozpočet, ale evropské lídry opět pohltila nečekaná krize. Namísto řešení praktických záležitostí se museli vyrovnávat s dalšími politickými otřesy, které ohrožují stabilitu transatlantických vztahů. Napětí mezi Bruselem a Washingtonem dosáhlo nového vrcholu, což vyvolává hluboké obavy o budoucí směřování obranné aliance.
Válka v Íránu se nezadržitelně blíží k šedesátidennímu limitu, který americké zákony stanovují pro vojenské operace bez výslovného souhlasu Kongresu. Podle takzvané Rezoluce o válečných pravomocech (War Powers Resolution), která vznikla po zkušenostech z Vietnamu, připadá tento kritický termín na 1. května. Prezident Donald Trump se však zatím nezdá být pod tlakem, aby o povolení zákonodárce žádal, a jeho administrativa dává jasně najevo, že se nenechá do žádných dohod dotlačit.
Představitelé Evropské unie začínají pracovat na konkrétním plánu, jak využít vzájemnou asistenční doložku v případě napadení členského státu. Tento krok přichází v době, kdy se transatlantická aliance NATO potýká s nejtěžší krizí ve své historii, mimo jiné kvůli zesilující kritice ze strany Donalda Trumpa. Bruselské úřady dostaly za úkol připravit detailní scénář, jakým způsobem by blok reagoval, pokud by byla tato klauzule aktivována.
Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropané musí začít bránit své vlastní zájmy, protože Spojené státy, Čína i Rusko jsou podle něj v současnosti naladěny proti nim. Během diskuse v Aténách s řeckým premiérem Kyriakosem Mitsotakisem zdůraznil, že jde o jedinečný a kritický okamžik, kdy se zájmy těchto tří velmocí střetávají s evropskými. Podle Macrona je nyní ten správný čas, aby se Evropa konečně probudila a začala jednat se zdravým sebevědomím.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.