Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Vědci sledovali tři klíčové druhy: tučňáky kroužkové, uzdičkové a oslí. Pomocí sítě 77 časosběrných kamer na 37 lokalitách v Antarktidě a na přilehlých ostrovech monitorovali jejich „usazování“ – tedy moment, kdy ptáci poprvé souvisle obsadí hnízdiště. Výsledky publikované v Journal of Animal Ecology ukazují, že u všech tří druhů se hnízdění zrychluje rekordním tempem, jaké nebylo v historii pozorováno.
Nejvýraznější změnu vykazují tučňáci oslí, kteří za uplynulou dekádu posunuli svou sezónu v průměru o 13 dní, přičemž v některých koloniích šlo až o 24denní skok. Jde o nejrychlejší změnu hnízdní fenologie zaznamenanou u jakéhokoli ptáka, a možná i obratlovce vůbec. Tučňáci kroužkoví a uzdičkoví nezůstali pozadu a urychlili svůj cyklus průměrně o 10 dní.
Tato rychlá transformace však přináší smrtelné riziko. Vedoucí autor zprávy, Dr. Ignacio Juarez Martínez, varuje, že tučňáci mohou začít hnízdit v době, kdy jejich kořist ještě není dostupná. Nedostatek potravy v prvních týdnech života mláďat bývá fatální. Navíc je nepravděpodobné, že by ptáci dokázali udržet toto tempo přizpůsobování i v nadcházejících letech.
Změny také vedou k zostření konkurence mezi druhy, což vytváří jasné vítěze a poražené. Tučňáci oslí, kteří jsou zvyklí na mírnější podmínky, z oteplování profitují a rozšiřují své kolonie. Naproti tomu počty tučňáků kroužkových a uzdičkových na Antarktickém poloostrově klesají. Tito specialisté na kril jsou mnohem zranitelnější než „všežravější“ tučňáci oslí, kteří dokážou kril nahradit rybami.
Dříve tyto tři druhy dokázaly sdílet stejný prostor díky odstupňovanému načasování reprodukce – tučňáci kroužkoví a uzdičkoví hnízdili dříve, zatímco tučňáci oslí o něco později. Nyní se však jejich cykly překrývají, což vede k bitvám o sněhu zbavená hnízdiště. Vědci už nyní pozorují, jak tučňáci oslí agresivně zabírají hnízda, která dříve patřila jejich příbuzným.
Přesný mechanismus, který tyto změny spouští, zůstává nejasný. Může jít o přímý vliv teplejšího vzduchu, dřívější tání sněhu, ústup mořského ledu nebo časnější kvetení fytoplanktonu. Tučňáci přitom hrají v antarktickém potravním řetězci nezastupitelnou roli; například vynášejí živiny z hlubin k hladině, což je klíčové pro fotosyntézu řas.
Obavy o budoucnost antarktického ekosystému rostou. Kromě klesajících populací sledovaných druhů čelí hrozbě vyhynutí i tučňáci císařští. Vědci varují, že antarktický ekosystém je velmi křehká síť s malým množstvím vazeb. Pokud do konce století ztratíme několik druhů tučňáků, jak předpovídají modely, může to znamenat fatální ránu pro stabilitu a odolnost celého kontinentu.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
Snaha Spojených států ovládnout Grónsko není jen aktuálním výstřelkem Donalda Trumpa, ale ambicí, která se historií USA táhne už od 19. století. Přestože Trumpova rétorika v lednu 2026, posílená úspěšnou operací ve Venezuele, nabývá na agresivitě, navazuje na dlouhou řadu neúspěšných pokusů svých předchůdců. Geopolitický význam tohoto největšího ostrova světa totiž pro Washington zůstává po staletí neměnný.
Světové ekonomické fórum v Davosu začalo letos v mimořádně napjaté atmosféře. Nad švýcarským letoviskem se vznáší stín územních nároků Donalda Trumpa na Grónsko, které otřásají základy dosavadního světového řádu. Téma letošního ročníku „Duch dialogu“ působí tváří v tvář výhrůžkám obchodními cly a narušování suverenity spojeneckého státu NATO téměř ironicky.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.