Vědci dali obyvatelům Amazonie dvě libry denně. Experiment přinesl překvapivé výsledky

Amazonský prales
Amazonský prales, foto: Pixabay
Klára Marková DNES 11:53
Sdílej:

Pionýrský projekt nepodmíněného základního příjmu pro původní obyvatele peruánské Amazonie výrazně přispěl k ochraně deštného pralesa, vyplývá z nové studie vědců z univerzity v Bathu. Dvouletý pilotní program zaměřený na komunity v oblasti Asháninka ukázal, že přímá finanční podpora místních obyvatel vede k udržitelnějšímu hospodaření s přírodními zdroji. Výzkum tak vstoupil do mezinárodní debaty o tom, jak efektivně odměňovat komunity, které pečují o globálně významné ekosystémy.

Experiment organizovaný britskou charitativní organizací Cool Earth poskytl dvěma stům jedenácti obyvatelům ze tří domorodých osad šest pravidelných finančních vyplácení. Účastníci obdrželi celkem částku odpovídající přibližně dvěma librám denně, přičemž tyto peníze mohli utratit zcela podle vlastního uvážení. Výzkumníci po dvou letech zjistili, že téměř devadesát procent příjemců podpory spontánně přijalo ekologicky prospěšné postupy, jako je společné zalesňování, obnova vodních zdrojů či omezení vypalování porostů.

Poskytnutí finanční jistoty vedlo také k výraznému poklesu potravinové nejistoty, která často nutí chudé obyvatele k nelegální těžbě dřeva nebo zapojení do ekologické kriminality. Podíl domácností, které si nemohly dovolit výživnou stravu, klesl během projektu z původních sedmdesáti tří procent na dvacet šest procent. Lidé díky tomu nebyli vystaveni tlaku získávat obživu devastačními zásahy do okolní přírody.

Dalším klíčovým přínosem bylo omezení nucené migrace za prací do měst, kdy podíl lidí opouštějících domoviny klesl ze čtyřiceti tří na osmnáct procent. Vědci zdůrazňují, že možnost zůstat ve vlastních osadách umožnila domorodcům pokračovat v tradiční ochraně pralesa. Vedoucí studie Neil Howard uvedl, že projekt staví na úctě a důstojnosti místních obyvatel, což představuje etickou alternativu k historickým ochranářským přístupům.

K podpoře účinku projektu byl nabízen také dobrovolný vzdělávací program zaměřený na finance, ochranu přírody a klimatické změny vytvořený ve spolupráci s místními ženskými spolky. Na rozdíl od jiných státních dotačních programů v Jižní Americe však tato podpora nebyla podmíněna žádnými povinnými závazky. Domorodé komunity tak získaly plnou autonomii v rozhodování o využití prostředků.

Část akademické obce však nabádá k opatrnosti a poukazuje na to, že podobné finanční injekce mohou v jiných oblastech naopak vést ke zvýšení kácení pralesa za účelem rozšiřování zemědělství či nákupu vozidel vyžadujících stavbu nových cest. Autoři studie sami přiznávají, že jejich experiment byl rozsahem malý a pokrýval přibližně pět set hektarů lesa. Výsledky přesto vyvolaly velký zájem mezi neziskovými organizacemi jako nadějný model pro budoucí ochranu přírody.

Stalo se
Novinky
Ilustrační fotografie

Obchody o svátcích? Češi stále tápou a není to jejich chyba! Za týden je to tady zase

Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.

Novinky
Komentář
Polsko

Polský ekonomický zázrak? V Česku bychom se měli mít na pozoru!

Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.

Počasí
Ilustrační fotografie.

Listopadové počasí se rýsuje! Předpokládá se další ochlazení, přes den bude jen...

Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat. 

Počasí
Ilustrační foto

Experti: Rok 2027 by se mohl stát nejteplejším v historii měření

Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.