Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Tato politika negativně ovlivnila kanadské pracovníky v automobilovém i ocelářském průmyslu. Podniky jsou podle premiéra zdrženlivé v investicích kvůli všudypřítomné nejistotě. Mnohé Kanaďany navíc pobouřily výroky Donalda Trumpa naznačující, že by se Kanada měla stát 51. státem USA.
Carney slíbil, že bude veřejnost pravidelně informovat o úsilí vlády diverzifikovat ekonomiku mimo vliv USA. Zdůraznil, že bezpečnost nelze zajistit ignorováním zjevných hrozeb, kterým Kanada čelí. Zároveň se zavázal, že výzvy, před nimiž země stojí, nebude nijak přikrášlovat.
Carney, který v minulosti vedl centrální banky v Kanadě i Británii, již dříve kritizoval ekonomický nátlak velmocí na menší státy. Tento postoj tehdy vyvolal ostrou reakci Donalda Trumpa, který připomněl závislost Kanady na Spojených státech. Bílý dům na aktuální premiérův projev zatím nijak nereagoval.
Projev zazněl jen několik dní poté, co si Carney zajistil většinovou vládu po úspěšných doplňovacích volbách. Opozice na něj nyní tlačí, aby doručil novou obchodní dohodu s USA, což byl jeden z jeho předvolebních slibů. Revize současné severoamerické dohody o volném obchodu mezi Kanadou, USA a Mexikem je plánována na červenec.
Premiér ve svém vystoupení deklaroval záměr přilákat nové investice, zdvojnásobit kapacity čisté energie a odbourat obchodní bariéry uvnitř Kanady. Součástí strategie je rovněž zvyšování výdajů na obranu, snižování daní a kroky k zajištění dostupnějšího bydlení. Kanada se podle něj musí postarat sama o sebe, protože nelze spoléhat na jednoho zahraničního partnera.
Nelze ovlivnit rozvrat přicházející od sousedů, ale lze budovat silnější zemi, která bude schopna těmto narušením odolat. Strategie spoléhající na to, že se USA vrátí k normálu, není podle Carneyho proveditelná. Naděje není plánem a nostalgie nemůže nahradit strategii.
Přestože Kanada byla skvělým sousedem a stála po boku USA v obou světových válkách i v Afghánistánu, současná situace vyžaduje reakci. Americký přístup se změnil, a proto je nezbytné převzít kontrolu nad vlastní bezpečností, hranicemi a budoucností.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.
Organizace spojených národů varuje před rekordním klimatickým jevem El Niño, který se podle odborníků zvětšuje přímo před očima. Předpovědi podle webu The Guardian ukazují, že tento fenomén s téměř absolutní jistotou překoná dosavadní teplotní rekordy. Podle dostupných dat půjde nejspíš o nejsilnější událost tohoto druhu za poslední tisíciletí. Extrémní výkyv počasí ještě více zatíží celosvětovou atmosféru, která se již nyní potýká s dopady globálního oteplování.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila financování dlouholetého programu zaměřeného na monitorování přírodních rizik a identifikaci rizikových oblastí pro sesuvy půdy v Nepálu.
Americký viceprezident JD Vance vyvolal pozornost svými výroky v rozhovoru pro evangelikální podcast dvaadvacetiletého Youtubera Bryce Crawforda. Vance během více než hodinového rozhovoru prohlásil, že se snaží konat co nejvíce Boží práce a že je v pořádku, pokud to povede k příchodu konce světa. Podle svých slov by zároveň nebyl překvapen, kdyby mezi lidmi již dnes chodil Antikrist.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podrobil tvrdé kritice tajné služby SBU a GUR poté, co se v Kyjevě dostaly do vzájemné přestřelky, při níž byli zraněni tři důstojníci. SBU plní v zemi úlohu vnitřní bezpečnostní služby, zatímco GUR spadá pod ozbrojené síly a zaměřuje se na vojenské a speciální operace.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.