Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla.
Zeman v poselství bilancoval, proč letošní sněmovní volby přinesly změnu ve Strakově akademii, respektive konec vlády předchozího premiéra Petra Fialy (ODS). Koalici občanských demokratů, lidovců, TOP 09 a STAN vyčetl drahou elektřinu, nedostupnost bydlení či rozpočtové deficity.
Podle exprezidenta je důležité, aby se našel společný jmenovatel neúspěchu Fialova kabinetu. "Podle mého názoru jím je amatérismus. Nedostatek kompetencí, jak teoretických, tak i praktických, při vykonávání funkce většiny členů této vlády," konstatoval.
Konkrétně jmenoval například exministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL). "Druhý příklad je ministr financí (Zbyněk Stanjura / ODS), který neměl ekonomické vzdělání. To byl světový unikát. Nebudu pokračovat dál a budu pouze přát nastupující vládě, aby nebyla amatérská, ale byla profesionální," podotkl Zeman
Svému nástupci pak vyčetl zásahy do programu vlády nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO). "To je dílem vládní koalice a předkládá jej Poslanecké sněmovně při hlasování o důvěře vládě," vysvětlil divákům.
Pavla naopak ocenil za to, že si stojí za svým v případě poslance Filipa Turka, kterého nechce jmenovat ministrem životního prostředí. Turek byl původně kandidátem na post šéfa diplomacie, jímž se nakonec stal předseda Motoristů Petr Macinka, který je momentálně pověřen i řízením resortu životního prostředí.
"Patřil jsem mezi ty, kteří hájili právo prezidenta jmenovat, či odmítnout jakéhokoliv člena vlády. Vycházel jsem ze znění Ústavy, která říká, že prezident jmenuje člena vlády na návrh premiéra. Slovo návrh je v češtině jednoznačné. Návrh totiž můžete přijmout či odmítnout," prohlásil bývalý prezident.
Zeman patří k nejvýraznějším porevolučním politikům, byl předsedou ČSSD, vlády či Poslanecké sněmovny i prezidentem. Hlavou státu byl do předloňského března, kdy vypršel jeho druhý prezidentský mandát.
Na Nový rok se očekává projev úřadujícího prezidenta Petra Pavla. Podle dostupných informací naopak nebude mít televizní projev nově jmenovaný premiér. Babiš chce s proslovem vyrukovat ve čtvrtek 1. ledna na sociálních sítích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupí na Valném shromáždění OSN s projevem, v němž hodlá obhajovat kroky své vlády navzdory rostoucí mezinárodní izolaci. Předseda izraelské vlády čelí nejnáročnější volební výzvě své dlouholeté politické kariéry v situaci, kdy země vede konflikty v Gaze, Libanonu a Íránu. Situaci dále komplikuje rostoucí vlna násilí páchaná izraelskými osadníky na Západním břehu Jordánu.
Světové vlády hledají způsob, jak nastavit globální pravidla pro bezpečnost umělé inteligence, čelí však zásadní překážce v podobě postoje Spojených států. Americký prezident Donald Trump ve svém projevu na Valném shromáždění Organizace spojených národů odmítl jakékoli globální kontrolní schémata nad touto technologií. Státy usilující o mezinárodní dohled se tak dostávají do složité situace, neboť bez zapojení USA je účinnost jakýchkoli dohod značně omezená. Většina klíčových vývojových laboratoří a technologických firem totiž sídlí právě na americkém území.
Osm příslušníků úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln se během dlouhého nasazení pokusilo o sebevraždu. Informaci podle BBC zveřejnil úřadující tajemník námořnictva Hung Cao v dopise adresovaném demokratické senátorce Kirsten Gillibrandové. Zveřejnění těchto údajů následovalo po rostoucích obavách rodin jmenovaných vojáků ohledně jejich psychického zdraví a náročných podmínek během mise na Blízkém východě.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
