Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Evropští diplomaté, kteří s médii hovořili pod podmínkou anonymity, neskrývají své obavy. „Vance nás nenávidí,“ prohlásil jeden z nich bez obalu. Skutečnost, že jednání o Grónsku vede právě on, vnímají spojenci jako jasný signál, že prostor pro kompromis se zužuje. Vance je vnímán jako ideologický zastánce tvrdé linie, který má na Donalda Trumpa zásadní vliv, zejména pokud jde o ambici „ovládnout“ toto strategické území.
Prezident Trump opakovaně prohlašuje, že USA potřebují vlastnit Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Pohrozil dokonce, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody diplomaticky, může dojít na „tvrdší prostředky“. Evropští spojenci v NATO varují, že takový krok by mohl definitivně zničit poválečnou západní alianci. Podle nich Spojené státy už nyní mají k ostrovu široký vojenský přístup, takže požadavek na vlastnictví působí spíše jako pokus o koloniální zábor než o racionální obranu.
Středeční schůzka ve Washingtonu sice neskončila vyhlášením války, ale potvrdila hluboké neshopy. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po jednání konstatoval, že prezidentovo přání „dobýt“ Grónsko trvá. Přestože byla diskuse upřímná, dánská strana trvá na tom, že jakékoliv narušení územní celistvosti dánského království nebo práva Grónska na sebeurčení je naprosto nepřijatelné. Obě strany se tak shodly pouze na tom, že se v zásadních otázkách neshodnou.
Jistým světlem na konci tunelu je dohoda o vzniku pracovní skupiny na vysoké úrovni. Ta má v následujících týdnech zkoumat, zda existuje způsob, jak vyjít vstříc americkým bezpečnostním obavám, aniž by došlo k prodeji ostrova. Zatímco Trump se může nechat rozptýlit jinými tématy, u Vance se diplomaté obávají jeho ideologické vytrvalosti. Situaci neuklidnily ani jeho dřívější útoky na ukrajinského prezidenta Zelenského nebo stížnosti na to, kolik USA platí za evropskou bezpečnost.
Vanceův mluvčí na dotazy reagoval prohlášením, že viceprezident Evropu a její lid „miluje“, ale je frustrován neschopností tamních lídrů řešit obranu a migraci. Pro evropské partnery je však realita jiná. Vidí v něm politika, který chce přetvořit evropskou demokracii k obrazu hnutí MAGA. Pesimismus v Bruselu roste a s ním i obava, že pokud Trumpovo druhé funkční období skončí a v Bílém domě jej nahradí právě Vance, čeká transatlantické vztahy doba ledová.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.