"Vance nás nenávidí." Evropa se bojí, že viceprezident USA prosadí anexi Grónska

J.D. Vance
J.D. Vance, foto: X / J.D. Vance
Klára Marková 15. ledna 2026 15:56
Sdílej:

Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.

Evropští diplomaté, kteří s médii hovořili pod podmínkou anonymity, neskrývají své obavy. „Vance nás nenávidí,“ prohlásil jeden z nich bez obalu. Skutečnost, že jednání o Grónsku vede právě on, vnímají spojenci jako jasný signál, že prostor pro kompromis se zužuje. Vance je vnímán jako ideologický zastánce tvrdé linie, který má na Donalda Trumpa zásadní vliv, zejména pokud jde o ambici „ovládnout“ toto strategické území.

Prezident Trump opakovaně prohlašuje, že USA potřebují vlastnit Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Pohrozil dokonce, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody diplomaticky, může dojít na „tvrdší prostředky“. Evropští spojenci v NATO varují, že takový krok by mohl definitivně zničit poválečnou západní alianci. Podle nich Spojené státy už nyní mají k ostrovu široký vojenský přístup, takže požadavek na vlastnictví působí spíše jako pokus o koloniální zábor než o racionální obranu.

Středeční schůzka ve Washingtonu sice neskončila vyhlášením války, ale potvrdila hluboké neshopy. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po jednání konstatoval, že prezidentovo přání „dobýt“ Grónsko trvá. Přestože byla diskuse upřímná, dánská strana trvá na tom, že jakékoliv narušení územní celistvosti dánského království nebo práva Grónska na sebeurčení je naprosto nepřijatelné. Obě strany se tak shodly pouze na tom, že se v zásadních otázkách neshodnou.

Jistým světlem na konci tunelu je dohoda o vzniku pracovní skupiny na vysoké úrovni. Ta má v následujících týdnech zkoumat, zda existuje způsob, jak vyjít vstříc americkým bezpečnostním obavám, aniž by došlo k prodeji ostrova. Zatímco Trump se může nechat rozptýlit jinými tématy, u Vance se diplomaté obávají jeho ideologické vytrvalosti. Situaci neuklidnily ani jeho dřívější útoky na ukrajinského prezidenta Zelenského nebo stížnosti na to, kolik USA platí za evropskou bezpečnost.

Vanceův mluvčí na dotazy reagoval prohlášením, že viceprezident Evropu a její lid „miluje“, ale je frustrován neschopností tamních lídrů řešit obranu a migraci. Pro evropské partnery je však realita jiná. Vidí v něm politika, který chce přetvořit evropskou demokracii k obrazu hnutí MAGA. Pesimismus v Bruselu roste a s ním i obava, že pokud Trumpovo druhé funkční období skončí a v Bílém domě jej nahradí právě Vance, čeká transatlantické vztahy doba ledová.

Stalo se