Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Evropští diplomaté, kteří s médii hovořili pod podmínkou anonymity, neskrývají své obavy. „Vance nás nenávidí,“ prohlásil jeden z nich bez obalu. Skutečnost, že jednání o Grónsku vede právě on, vnímají spojenci jako jasný signál, že prostor pro kompromis se zužuje. Vance je vnímán jako ideologický zastánce tvrdé linie, který má na Donalda Trumpa zásadní vliv, zejména pokud jde o ambici „ovládnout“ toto strategické území.
Prezident Trump opakovaně prohlašuje, že USA potřebují vlastnit Grónsko kvůli národní bezpečnosti. Pohrozil dokonce, že pokud se nepodaří dosáhnout dohody diplomaticky, může dojít na „tvrdší prostředky“. Evropští spojenci v NATO varují, že takový krok by mohl definitivně zničit poválečnou západní alianci. Podle nich Spojené státy už nyní mají k ostrovu široký vojenský přístup, takže požadavek na vlastnictví působí spíše jako pokus o koloniální zábor než o racionální obranu.
Středeční schůzka ve Washingtonu sice neskončila vyhlášením války, ale potvrdila hluboké neshopy. Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen po jednání konstatoval, že prezidentovo přání „dobýt“ Grónsko trvá. Přestože byla diskuse upřímná, dánská strana trvá na tom, že jakékoliv narušení územní celistvosti dánského království nebo práva Grónska na sebeurčení je naprosto nepřijatelné. Obě strany se tak shodly pouze na tom, že se v zásadních otázkách neshodnou.
Jistým světlem na konci tunelu je dohoda o vzniku pracovní skupiny na vysoké úrovni. Ta má v následujících týdnech zkoumat, zda existuje způsob, jak vyjít vstříc americkým bezpečnostním obavám, aniž by došlo k prodeji ostrova. Zatímco Trump se může nechat rozptýlit jinými tématy, u Vance se diplomaté obávají jeho ideologické vytrvalosti. Situaci neuklidnily ani jeho dřívější útoky na ukrajinského prezidenta Zelenského nebo stížnosti na to, kolik USA platí za evropskou bezpečnost.
Vanceův mluvčí na dotazy reagoval prohlášením, že viceprezident Evropu a její lid „miluje“, ale je frustrován neschopností tamních lídrů řešit obranu a migraci. Pro evropské partnery je však realita jiná. Vidí v něm politika, který chce přetvořit evropskou demokracii k obrazu hnutí MAGA. Pesimismus v Bruselu roste a s ním i obava, že pokud Trumpovo druhé funkční období skončí a v Bílém domě jej nahradí právě Vance, čeká transatlantické vztahy doba ledová.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
Oznámení amerického vyslance Steva Witkoffa o zahájení druhé fáze mírového plánu pro Gazu může na první pohled působit jako pevně daný harmonogram, ve skutečnosti jde však spíše o směs ambiciózních vizí, vyjednávacích pozic a nápadů, jejichž prosazení bude nesmírně komplikované. Washington se snaží udržet diplomatickou dynamiku i přesto, že první fáze technicky vzato ještě neskončila. Stále totiž nebyli vráceni všichni rukojmí, respektive jejich ostatky, což byla původně nepřekročitelná podmínka pro jakýkoli další pokrok.
Poté, co americký prezident Donald Trump opakovaně pohrozil násilnou anexí Grónska, zareagovaly evropské mocnosti nevídaným krokem. Německo, Francie, Norsko a Švédsko začaly na největší ostrov světa vysílat své vojenské jednotky. Tato operace, probíhající pod dánským vedením a názvem Arctic Endurance (Arktická odolnost), má za cíl podpořit suverenitu Dánska a vyslat Washingtonu jasný vzkaz, že Grónsko není na prodej.
Moskva je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa připravena uzavřít dohodu vedoucí ke konci války na Ukrajině, ale Kyjev nikoliv. Trump jen několik týdnů před čtvrtým výročím začátku konfliktu prohlásil, že je nutné přesvědčit ukrajinského protějška Volodymyra Zelenského, aby s dohodou souhlasil.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.